sb157-05 0..8296

Tajnůstka, y, f., werthloses Geheimniss.
Rk.

Tajnůstkář, e, m. der Geheimnisskrämer.
Šp., Dch.

Tajnůstkářka, y, f., die Geheimnisskrä-
merin. Us.

Tajnůstkářství, n., die Geheimnisskrä-
merei. Šp., Sš. II. 75.

Tajnůstkování, n, die Geheimnissthuerei.
Dch.
Tajnůstkovati, geheim thun. Rk.
1. Tajný, tejný (vz Bž. 18. ); tajen, jna,
o. Strsl. tainb, abditus, příp. - bnb. Mkl. B.
146. — T. = skrytý, neznámý, zavřený, ne-
zjevný, heimlich, verborgen, geheim, dunkel.
Jg. T. písař, přátelství (důvěrné), přítel, hoř-
kosť v srdci, nenávisť, myšlení, vřed, pokoj
(záchod), zimnice. V., věc, rada, moudrost',
nepřátelství. Kom., písmo (vykládati), D.,
bouření, Us., nemoc (žen, měsíčné), Mand.,
plán, spolek. Us. T. vyzvedač. Dch. Svrbí
jazyk toho, kdo ví co tajného. Č. Každý
bláznem takého podkládá, kdo své tajné
věci na tanír (talíř) vykládá. Slov. Tč. Mám
já poslíčka tajného, co mně pude pro mi-
lého. Sš. P. 187. Tajných Vašich milostí,
kterak..... (věděti dáváme); Službu naši
vzkazujeme tajno nečiníc, že.... NB. Tč.
109., 151. Čím více sem čila přítomnosť
chotě mého skrze tajné vdešení jeho, tím
více.... Hus III. 62. Tajemství královo
dobro jest tajno jmieti. BO. Na Horách Kut-
ných t. rozmlouvání měli. Dač. I. 120. Není
nic tak tajného, aby se neproneslo. Tajný
chůdce, tajný škůdce. Vz strany pořeka-
del: Domakati se čeho, Mlíti, Puklička,
Růže, Tajnosť. Budeť to tajno, jako šídlo
v pytli. Mus. I tajné věci na jevo vyjdou.
Kom. Nemůže tak tajná věc býti, aby vy-
jevena nebyla. Vz Zločin. 1). Nic není tak
tajného, aby nebylo zjeveného. Chceš-li tajnou
věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě,
opilý člověk o tom umějí pověděti. Rým.
Co chceš míti tajného, měj u sebe samého.
Č. — koho (gt. ). V. Nebude vás to i všeho
světa tajno. Br. Mohlo-li to tebe zůstati
tajno? I). Nebuď tebe tajno. I). Ta věc
krále nebyla tajna. Jel. Lučanů ta věc ovšem
tajna nebyla. Háj. Není mne tajno, že...
Sych. Není vás tajno, že to chtěl provésti.
NB. Tč. 39. Mužie, nebudiž vás tajno. Rkk.
40. V tom Pavel ušel z města pro dluhy,
jakož vás tajno nenie. NB. Tč. 129. A jakož
mne služebníka svého k J Msti poslali, jehož
tebe tajno není oč. 111. Úklad krále tajný
nebyl. Háj. — před kým. Před ptactvem
nebeským tajna jest. Ben. V. Ohavnosti
jejich před nimi tajny nebyly. Br. V čem
jsi křiv, to před tebou ať tajno není. Sych.
To není tajno před Bohem. Ht. Sl. ml. Toť
před Bohem tajno není. Smil 1753. Hrozné
(slovo jest), že die pán, před nímž nelze
nic tajím býti. Hus II. 301. — Pozn. Dle
Brs. 2. vyd. 242. lépe: t. koho. — komu
To jim tajno nebylo. Haj. Tejno jest mně.
Kom. Tobě o tom netajno jest Biancof.
Jakož vaší milosti t-ná věc nenie. NB. Tč.
200. Tajný hřich je tajný ludóm, ale známý
Bohu. Mor. Tč. Jemu (nebeskému súdci) nic
tajno nenie. Pass. 17. (Hý. ). — Tajno býti

nemá prý u sebe nikdy dativu, nýbrž ge-
nitiv, Os.; ale klade se i dat., vz předchá-
zející příklady. — T. = kdo o něčem neví,
unwissend, unkundig. Čehož jsem tebe tajna
činiti nechtěl. Žer. — Apol., Zlob. — T. =
tajemství zachovávající, mlčelivý, verschwie-
gen. T. rada (titul). S. N. Tajný, jakoby
biřici groš dal. Prov. Ta je tajná. Us. v Plzeň.
Prk. - V. — s čím. Se svým učením bude
tajný. BR. II. 20. b.

2. Tajný = rozpouštějící se, thauend, auf-
thauend. T. sníh. Puch. Vz Táti.

Tajo (Tacho), za starých dob: Taj-us, a,
m., řeka ve Španělsku.
Tajopis, u, m., die Kryptographie, Rk.
Taj opisný, kryptographisch. Rk.
Tajtrlík, a, m. = šašek, kašpárek, der
Hanswurst, Luftspringer. D. — T. = loutka,
která činí šprýmy. Us. Šd. — Vz Dajdrlík.
Tajtrlíkovati = kašpara dělati. Morav.
Sd.

Tajuplný, špatně; máme taj, e, m., taje,
e, f., tedy tajeplný, tajuplný, obyč. však
postačí: tajemný. Cf. Brs. 2. vd. 242., Brt.
v Km. 1878. 172.

1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem,
so, auf diese Art, dermassen. Tak se to
stalo. V. Tak smrť končí všecko. Kom.
A tak dále. Ros. Tak kostka padla. Tak
to býti musí. Buď jak buď, tak či tak. Ne-
mohu to tak nechati. Tak či tak, čert; jako
ďábel. A přece je tomu tak; Když nechceš,
nech tak. Ať tak či jinak činíš. Není tomu
tak. Dch. Na faře mu tak radili. Sš. P. 90.
V tom se tak zachovati chceme. NB. Tč.
104 A když to tak jest. Št. N. 181. 27.
Kniežata světská panují jeden nad druhým,
ale vy (kněžie) ne ták. Hus I. 473. Dyž
tak, tož tak (volenti non fit injuria). Mor.
Brt. Dobře tak na tebe. Dělati se tak, ja-
koby... Dch. Jeli tomu tak, tedy...
Dch. Ale svědomie toho tak netrpím a to
z té příčiny, že nenie zřízené podlé práva
městského. NB. Tč. 49. Tedy vy tak? Dch.
— T., bez jistého původu (příčiny), so, ohne
bestimmten Beweggrund. Co se ptáš? Jen
tak. Us. Já jen tak chodím. Us. Jen tak
dělati; Jen tak mimochodem. Dch. — T.,
ukazuje ku stavu nějakému, so (einen Zu-
stand andeutend). Lépe jest mi tak zůstati
(i. e. neženatým atd. ). Nechceš-li, nech tak.
Ostane to tak. D. Tak tak že se udržal.
Mor Brt. Jen tak tak; Ještě se tak tak
drží. Jak pak se máte? Tak tak (ani dobře,
ani špatně). Jak je mně, tak je mně, šak
mně dobře není. Sš. P. 242. Maso jsme
měli jen tak (bez omáčky atd. ). Us. Ntk. —
T. = bez toho, so schon, so, ohnediess, auch
schon so. Bez tak = bez toho. Na Mo-
ravě. Brt. Nechval ho, on jest tak pilný. —
T. = dejme že by, na příklad, náhodou, so
zum Beispiele, gesetzt den Fall, zufällig,
allenfalls. Kdyby t. přišel, ten by se divil.
Us. — T., přisvědčujeme-li, ja. Tak jest. V.
Že jest tak a ne jinak. lir. Tak ovšem. V.
Tak v pravdě. V. T. jest tomu. Nechť jest
tak. V. T; k jest, jakož pravil. Har. Tak
mi Bóh pomáhej ä všichni světí, so wahr
mir Gott helfe. O. z D., Zř. F. I. B. VIII.
Byť i to tak bylo; Jest ovšem tak. Skl. II.