sb157-05 0..8296

251., 290. To není jeho. A tak!; To je
zima, že tak?; Dobře tak; Pěkně prosím,
je tomu tak. Dch. — T. značí stupeň =
do toho stupně, so, in einem solchen Grade.
Již ani noh necítím, tak jsem unaven. Us.
Tak ťa lepnu, tak ťa říznu!; Tak sem se
lekl (velice). Us. Brt. Jest ona až tak bo-
hata (gar so reich)? Nezabíjej jich, jen jimi
tak zmítej. Kom. Prší tak šupoce (tak, že
šupoce; o dešti silnějším); Prší tak sa leje
(o lijáku). Na mor. Zlínsku. Brt. — T. =
asi, ungefähr. Tak dva roky był u nás;
Dyž sem był tak rok v Olomúci; Do tak
roka nebude. Mor. Brt. Tak dvě létě. Kom.
— T. = pokud, so weit. Tak jakž já ho
znám. D. — S příslovci a jmény přídav-
nými. Ne tak dávno; ne t. snadný. V. Tyto
tak nejisté správy; Tak milostivá a otcov-
ská péče; Tak švábská odpověď. Skl. I.
57., 83., 182. Tak hrubé, tak velice, tak
náramně, t. mnoho, tak daleko, tak dobře,
tak horko, studeno, draho. Tak malý, tak
veliký. Ne tak milý Hospodinu. Leg. Tak
velikou a řídkou ctnost' na blekotném ja-
zyku zakládá. Kram. Jazyk jim tak milý,
s pokrokem věků bére na se vždy nové
formy. Pal. Rdh. I. 194. Vede se mu ještě
tak obstojně; T. dalece sem zdráv. Dch. —
Tak — aby, tak — až, tak — co by, tak
že, so — dass. Tak dlouho, až by... V.
Nemůže t. dlouhá píseň býti, aby jí konce
nebylo. Nic se t. tence upřísti nemůže, aby
toho lidé při slunci spatřiti nemohli. V.
Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena
nebyla. Bohu slouží tak, aby čerta neroz-
hněval. Tak horkého přirození jsou, až
zpruzují. Byl. Tak veliký smrad, že jim
z toho až těžko bylo. Vrat. Tak dlouho
to trvati bude, co od štědrého večera do
vánoc. Prov. Toho kořene dává se t. mnoho,
coby do vaječné skořepiny se vešlo. Byl.
Jest t. stažená, až praská. Tak dlouho vař
vejce, co bys se otčenáš pomodlil. Us. —
Tak — jak, jak — tak, so — wie; wie,
gleichwie — so. Rovně tak — jakoby;
Padlo mi tak. jak jsem žádal (tak, jakž
jsem míti chtěl). V. Každý jak započal, tak
sobě vésti chtěl. Kom. Známo činíme všem
tak budúcim jako nynějším. Zř. F. I. A. X
Tak dobře o vyšší jak o nižší kovy smlu-
viti se ráčil. Nar. ó h. a k. Jak to řeže,
tak to řeže; Jak to mele, tak to mele. Us.
Šd. Zlý člověk tak brzo lež s přísahu jako
bez přísahy povie. Hus I. 101. Že Kristus
u toho milovníka s otcem sobě přiebytek
učinie, to věz, že s ním tak dlúho on bude
s otcem i s duchem sv. přebývati, kterak
dlúho on bude řeč Kristovu chovati. Hus
II. 209. Báně tak stříbrné jako zlaté po-
brali sú. Bj. Tak červený jako růže. Jak
nabyto, tak pozbyto. Kdo jak činí, tak od-
platu béře. D. Jak zapřáhne, tak potáhne.
Jak si ustele, tak lehne (tak spí). Us. Ne
tak kusá, jako s ocasem (pěnkava zpívá).
Prov. Jak stojí, tak stojí. Jak dělá, tak
dělá (zle n. dobře, vše mu jedno). Us: —
Tak; jako — tako, jakž takž = mošně, dle
možnosti, poněkud, prostředně, so so, soviel
möglich, so wies gehen will, so wie sichs
thun lässt, Musím sobě jako tako pomáhati.

Jg. Jakž takž se mu vede. Us. — Tak, tak,
so und so. Ti dva se neshodnou, neb jeden
chce vždy tak a druhý tak (na opak, jinak).
Us. — Jakš — tak, v závětí, so (im Nach-
satze). Neb jakž jaro přijde, tak hned díla
rolní přijdou. V. — Pozn. Předchází-K
nějaká jiná spojka ve větě, hlavně čas, pod-
mínku n. příčinu značící, tak v závětí se
obyčejně neklade. Chceš-li, tak jdi (lépe:
Chceš-li, jdi, nebo: tedy jdi). Když je dosti,
(tak) přestaň. Kdyžs pil, (tak) plať. Do-
pjistí-li se bližní čeho, (tak) ho pokárej.
Šťastný(-li) kdo jest, přej. Kom. Přijdeš-li,
tak ti to dám (lépe: dám ti to). Ale žes
nanic, tak jich máš víc. Sl. ps. II. 38. Kdy-
bych se neslitovala, tak by zahynul (lépe:
zahynul by). Ale příklady takového užívání
nalézáme již ve starší době: Jestli kto tich,
tak hned praví, že blázniv. Tkadl. Když
ten kříž na mrtvého položen Jbyl, tak ihned
ožil. Pláč. Jakž sě jechu (Češie) v turnej
jhráti, tak za nic počěchu v boju státi. Dal.
142. Když se nemňž chleba koupit, tak se
hledí všichni skoupit (uskrovniti). Dh. 9. Cf.
'Enei /A, tvtoi. l'yvo>v (xavta), ovTío óh ní/nno)
Ttecl Tzaífhov. Xenoph. Cyrop. Zbytečně klade
se také v. tak poď m.: tedy pojď; tak mi
to přines místo: tedy mi to přines (přines
mi to). Tak si zatím u nás sedněte. Us.
Bkř. Tak s Bohem ! — Tak dlouho—pokud,
správněji: potud — pokud. Brs. 2. vd. 243.
Tak mnoho často zbytečno, kde není vyjá-
dřiti množství m.: tolik. Brs. Ib. — Tak
řečený, zvaný, vz Řečený, Zvaný. — T. =
skrze to, proto, pak, dadurch, dann, somit,
also. Sotva vidím věž, a tak tím méně
kostel. D. Podlé spravedlnosti a tak práv
božích. Br. — Tak však, jen tak -= pod tou
podmínkou, so, nur so, doch so, unter der
Bedingung. Jen tak, jestli se neminou. Plk.
Nahradím to, tak však, budete-li za to jeho
milosti žádati. Solf.

Taka, y, f., die Tacce, tacca, rostl. Vz
Rstp. 1459.

Takara, y, f., dianella, rostl. Vz Rstp.
1560.

Takaní, m., orykteropus capensis, mra-
venečník. Vz Frč. 385.

Takati — tak říkati, přisvědčovati, ja
sagen, bejahen. Glag. Eccl. 7. 6.

Takavý, ja sagend, zunickend. Přítele
s takavou hlavou _vubíhej, s přímým čelem
(přítele) objímej. C. M. 233.

Také, vz Taký. — Také, adv., v obec.
mluvě: taky == podobně, též, k tomu, auch,
ingleichen, gleichfalls, Také klade se, když
vytýkáme, že se činnost! n. vlastnosť mimo
věci řečené i k té věci táhne, kterouž jme-
nujeme. Odpovím i já také za sebe. Zk.
Ještě t.; ano t.; nýbrž t.; Vlk t. i čtené
a znamenané bére; Malí lidé také se umějí
hněvati. V. Má jako za lid, tak t. i za sebe
samého obětovati. K židům. 5. 3. A také
lesy mýtí. Půh. II. 472. A měl t. čas. Dch.
Ale chci to dsk. imi i t. úředničími knihami
ukázati. Půh. II. 473. Také štěňatům zuby
dorostají. Také černá kráva bílé mléko
dává. — Takéž = též, také, eben so, gleich-
falls. Takéž i vítr ve všeliké krajině věje.
Ben. V. Jakž tam jest postaveno, také též