Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |
|
|||
17
|
|||
|
|||
251., 290. To není jeho. A tak!; To je
zima, že tak?; Dobře tak; Pěkně prosím, je tomu tak. Dch. — T. značí stupeň = do toho stupně, so, in einem solchen Grade. Již ani noh necítím, tak jsem unaven. Us. Tak ťa lepnu, tak ťa říznu!; Tak sem se lekl (velice). Us. Brt. Jest ona až tak bo- hata (gar so reich)? Nezabíjej jich, jen jimi tak zmítej. Kom. Prší tak šupoce (tak, že šupoce; o dešti silnějším); Prší tak sa leje (o lijáku). Na mor. Zlínsku. Brt. — T. = asi, ungefähr. Tak dva roky był u nás; Dyž sem był tak rok v Olomúci; Do tak roka nebude. Mor. Brt. Tak dvě létě. Kom. — T. = pokud, so weit. Tak jakž já ho znám. D. — S příslovci a jmény přídav- nými. Ne tak dávno; ne t. snadný. V. Tyto tak nejisté správy; Tak milostivá a otcov- ská péče; Tak švábská odpověď. Skl. I. 57., 83., 182. Tak hrubé, tak velice, tak náramně, t. mnoho, tak daleko, tak dobře, tak horko, studeno, draho. Tak malý, tak veliký. Ne tak milý Hospodinu. Leg. Tak velikou a řídkou ctnost' na blekotném ja- zyku zakládá. Kram. Jazyk jim tak milý, s pokrokem věků bére na se vždy nové formy. Pal. Rdh. I. 194. Vede se mu ještě tak obstojně; T. dalece sem zdráv. Dch. — Tak — aby, tak — až, tak — co by, tak že, so — dass. Tak dlouho, až by... V. Nemůže t. dlouhá píseň býti, aby jí konce nebylo. Nic se t. tence upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci spatřiti nemohli. V. Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena nebyla. Bohu slouží tak, aby čerta neroz- hněval. Tak horkého přirození jsou, až zpruzují. Byl. Tak veliký smrad, že jim z toho až těžko bylo. Vrat. Tak dlouho to trvati bude, co od štědrého večera do vánoc. Prov. Toho kořene dává se t. mnoho, coby do vaječné skořepiny se vešlo. Byl. Jest t. stažená, až praská. Tak dlouho vař vejce, co bys se otčenáš pomodlil. Us. — Tak — jak, jak — tak, so — wie; wie, gleichwie — so. Rovně tak — jakoby; Padlo mi tak. jak jsem žádal (tak, jakž jsem míti chtěl). V. Každý jak započal, tak sobě vésti chtěl. Kom. Známo činíme všem tak budúcim jako nynějším. Zř. F. I. A. X Tak dobře o vyšší jak o nižší kovy smlu- viti se ráčil. Nar. ó h. a k. Jak to řeže, tak to řeže; Jak to mele, tak to mele. Us. Šd. Zlý člověk tak brzo lež s přísahu jako bez přísahy povie. Hus I. 101. Že Kristus u toho milovníka s otcem sobě přiebytek učinie, to věz, že s ním tak dlúho on bude s otcem i s duchem sv. přebývati, kterak dlúho on bude řeč Kristovu chovati. Hus II. 209. Báně tak stříbrné jako zlaté po- brali sú. Bj. Tak červený jako růže. Jak nabyto, tak pozbyto. Kdo jak činí, tak od- platu béře. D. Jak zapřáhne, tak potáhne. Jak si ustele, tak lehne (tak spí). Us. Ne tak kusá, jako s ocasem (pěnkava zpívá). Prov. Jak stojí, tak stojí. Jak dělá, tak dělá (zle n. dobře, vše mu jedno). Us: — Tak; jako — tako, jakž takž = mošně, dle možnosti, poněkud, prostředně, so so, soviel möglich, so wies gehen will, so wie sichs thun lässt, Musím sobě jako tako pomáhati. |
Jg. Jakž takž se mu vede. Us. — Tak, tak,
so und so. Ti dva se neshodnou, neb jeden chce vždy tak a druhý tak (na opak, jinak). Us. — Jakš — tak, v závětí, so (im Nach- satze). Neb jakž jaro přijde, tak hned díla rolní přijdou. V. — Pozn. Předchází-K nějaká jiná spojka ve větě, hlavně čas, pod- mínku n. příčinu značící, tak v závětí se obyčejně neklade. Chceš-li, tak jdi (lépe: Chceš-li, jdi, nebo: tedy jdi). Když je dosti, (tak) přestaň. Kdyžs pil, (tak) plať. Do- pjistí-li se bližní čeho, (tak) ho pokárej. Šťastný(-li) kdo jest, přej. Kom. Přijdeš-li, tak ti to dám (lépe: dám ti to). Ale žes nanic, tak jich máš víc. Sl. ps. II. 38. Kdy- bych se neslitovala, tak by zahynul (lépe: zahynul by). Ale příklady takového užívání nalézáme již ve starší době: Jestli kto tich, tak hned praví, že blázniv. Tkadl. Když ten kříž na mrtvého položen Jbyl, tak ihned ožil. Pláč. Jakž sě jechu (Češie) v turnej jhráti, tak za nic počěchu v boju státi. Dal. 142. Když se nemňž chleba koupit, tak se hledí všichni skoupit (uskrovniti). Dh. 9. Cf. 'Enei /A, tvtoi. l'yvo>v (xavta), ovTío óh ní/nno) Ttecl Tzaífhov. Xenoph. Cyrop. Zbytečně klade se také v. tak poď m.: tedy pojď; tak mi to přines místo: tedy mi to přines (přines mi to). Tak si zatím u nás sedněte. Us. Bkř. Tak s Bohem ! — Tak dlouho—pokud, správněji: potud — pokud. Brs. 2. vd. 243. Tak mnoho často zbytečno, kde není vyjá- dřiti množství m.: tolik. Brs. Ib. — Tak řečený, zvaný, vz Řečený, Zvaný. — T. = skrze to, proto, pak, dadurch, dann, somit, also. Sotva vidím věž, a tak tím méně kostel. D. Podlé spravedlnosti a tak práv božích. Br. — Tak však, jen tak -= pod tou podmínkou, so, nur so, doch so, unter der Bedingung. Jen tak, jestli se neminou. Plk. Nahradím to, tak však, budete-li za to jeho milosti žádati. Solf. Taka, y, f., die Tacce, tacca, rostl. Vz
Rstp. 1459. Takara, y, f., dianella, rostl. Vz Rstp.
1560. Takaní, m., orykteropus capensis, mra-
venečník. Vz Frč. 385. Takati — tak říkati, přisvědčovati, ja
sagen, bejahen. Glag. Eccl. 7. 6. Takavý, ja sagend, zunickend. Přítele
s takavou hlavou vubíhej, s přímým čelem (přítele) objímej. C. M. 233. Také, vz Taký. — Také, adv., v obec.
mluvě: taky == podobně, též, k tomu, auch, ingleichen, gleichfalls, Také klade se, když vytýkáme, že se činnost! n. vlastnosť mimo věci řečené i k té věci táhne, kterouž jme- nujeme. Odpovím i já také za sebe. Zk. Ještě t.; ano t.; nýbrž t.; Vlk t. i čtené a znamenané bére; Malí lidé také se umějí hněvati. V. Má jako za lid, tak t. i za sebe samého obětovati. K židům. 5. 3. A také lesy mýtí. Půh. II. 472. A měl t. čas. Dch. Ale chci to dsk. imi i t. úředničími knihami ukázati. Půh. II. 473. Také štěňatům zuby dorostají. Také černá kráva bílé mléko dává. — Takéž = též, také, eben so, gleich- falls. Takéž i vítr ve všeliké krajině věje. Ben. V. Jakž tam jest postaveno, také též |
||
|
|||
Předchozí (16)  Strana:17  Další (18) |