sb157-05 0..8296

(takéž) mnou jest tuto ustaveno. Dal. Ja-
kož smy slyšěli, takéž smy viděli. Ž. wit.
47. 9. A on mi měl toho hradu i s tím
obojím zbožím takéž zase i s tím se vším
postůpiti; Mezi pannu Annu túž a p. Be-
nešem takéž tu věc páni do Brna odložili
jako první. Půh. II. 394., 517. Jakožto kto
zaslúži, takéž jemu Buoh odplatí. Hus III.
138. Byl člověk t. jako i my. Št. Jakož jsi
činil otci mému, t. mně učiň; Abraham jest
přietel boží nazván, t. Izák, t. Jakob, t.
Mojžieš. BO.
Takchcimít, a, m. (= tak chci míti;

0 svéhlavém soudci), der Rechthaber. Kom.
L. 19. 5.

Tak — jak, vz Tak.

Takli, takliť, takliž = jestliže tak, ob
denn so, ob. Ctib.

Taklovice, dle Budějovice, ves. Tk. I.
466.

Takměř = téměř, skoro, beinahe, fast,
schier, einigermassen, so zu sagen, gleich-
sam. T. všecko. V. Zbito v té bitvě t-měř
4000 mužův. Br. T. mladne. D. Protož va-
rujme se mrzkých a oplzlých řečí, z nichž
t. všichni hřiechové smilsťvie pocházejí;

1 také sě ostřiehajme od každé řeči ne-
platné, jíž t. každý nynie Člověk vinen;
Ale mnozí mistři a t-měř věččí strana jich
k tomu potupenie sú nepristúpili; Lhářóv
s odpustky čert jest všudy t. nasál; Záko-
níkóm, jenž byli obec t. všichnu svedli,
aby Krista nevyznávali; Kterými bludy jest
t. vešken lid starý oklíčen; Již v tom pri-
kázanie t. vešken svět blúdi. Hus I. 274.,
II. 59., 60., 116., 184., 372. (Tč. ).

Tak mnoho, vz Tak (ku konci).

Taknosť, i, f., tantitas. Ros. Die Jg.
špatně.

Takný, so gross. Ros. Dle Jg. šp.

Tako, zastr., nyni: tak (= tím způso-
bem), so.

Takoj == taký. Št. N. 289.

Takonín, a, m., ves u Benešova. PL.

Takonský útvar. Vz Krč. 260.

Takořka, takřka, so zu sagen. Vz Tako.
Dle Bis. 2. vd. 243. lépe: takořka.

Takosť, i, f. = taková povaha, talitas,
zastr. Troj.

Takotnosť, i, f., tantitas. Berg. exe. Slovo
dle Jg. špatné.

Takotný, so gross. Slovo dle Jg. špatné.

Takově = tak, na ten způsob, so, der-
gestalt, also. Troj. Protož jestliže spoluděj-
cové mezi sebú sjednali by se takově. CJB.
369.

Takovičký = právě takový, ganz solcher.
Ros.

1. Takovitý = na způsob taky. Jg. T-té
rostliny, tacceae: taka. Vz Rstp. 1458.

2. Takovitý = odměnný. Žalobník, ne-
má-li spravedlivé pře, pokutě t-té totiž od-
měnné poddán býti má (na kraji připsáno:
jus talionis); Crimine laesae majestatis po-
dezřelého viniti může každý, léčby t-vitou
pokutu nésti chtěl. Bdž. 173.

Takovosť, i, f. == takosť, Solchheit, f.
Ros.

Takovský řád v Srbsku na vyznamená-
vání; od místa, jež sluje Takovo, jemuž na

blízku jest kostelíček s památným dubem,
kde roku 1815. náčelníci se usnesli, znova
podstoupiti boj s Turky. Dch.

Takový, taký, takovičký = toho způ-
sobu, tomu podobný, ein solcher, solcherlei,
dergleichen, desgleichen. Na ten a takový
způsob; tím a takovým způsobem; taková
věc jest; rovně takový. V. Někteří z těch
takových i v závrať upadli. Kom. L. 10.
Na t. způsob. D. Kde se t. lidé berou? D.
Takový kámen za nejlepší býti se pokládá.
Háj. Stala se jest smlouva dobrovolná mezi
osadou Matky boží před Tejnem s jedné
a mezi poctivým knězem Janem s druhé
strany a to taková. Jedn. 206. T-vý hrdina
z Hubovic (Maulheld); Šel t. kus cesty a
nic mu není; Když vy jste dobrák, myslíte,
že jest každý t-vý. Dch. Jakový hospodař,
taková gazdina, nabrali popela, vezli ho do
mlýna. Sš. P. 533. Dali jí je takovú mierú,
jestliže by...; Poněvadž jest odpovídatel
věděl, že jest to takový člověk, proč jej
věrnu rukú dělal a mé peníze jemu chovati
dal ? NB. Tč. 282. Paní jest v letech a to
takových, která leta vaše vysoce převyšují.
Žer. 320. S takovou (ženskou) málo poří-
díte; Nevěděl jsem, že na takovou přijdu.
Brt. S. 18. Co by měl takového od prste-
nuov atd. Půh. II. 379. Jaký oblek, t-vá
česť. Hš. Když jest to takové, to nechci.
Us. Jací páni, takoví poddaní. V. Jaká
otázka, t-vá odpověď. Jaká půjčka, taková
oplátka. Kdo se zlým obcuje, za takového
držán bývá. Frašky takovým kvadrátem ne-
pohnou. Prov. — Co takový, als solcher.
Člověk co takový, lépe se opakuje vždy
jméno: člověk co člověk; aneb klademe
slova: pročež i: Pročež i, sluje Perun hro-
movládce. Os. I jinak: Člověk co takový,
lépe: Člověk jakožto n. jelikož člověk. Vz
Pdg. 1880. 400. N. byl radou a co takový
dán byl na odpočinek, lepe: N. radou jsa
dán byl na o. Km. — Tyto úmysly nejsou
podlé toho, sind nicht darnach germ. m.:
nejsou takové, aby...; Jeho mírná povaha
není podlé toho, aby... m.: není taková,
aby... Ht. Brs. 275. - Místo takový
klademe často lépe on. Prosíme pánů, kteří
dluhů posud nezapravili, aby takové (lépe:
je) zaplatili. Bs., Brs. 2. vd. 243. — Tako-
výto (důraznější než takový). T. byl jejich
konec. Jg. — Takovýž = právě takový,
téhož způsobu, eben solcher, gleichförmig.
Takovouž těžkost' trpěti. T. nebezpečenství.
V. A ta sukna jsem vezl do Uher, jakož
jsem prodal za takováž, jakož jsem od něho
kúpil. Exc. — Br., Háj., Har. Vz Jg. Slov.

Takož, ebenso. Takož jest i nade mnú
udělal, jakož sem to provedl listem těšín-
ským. NB. Tč.

Takpán, a, m. —- potakaě, pochlebník,
der Jaherr. Vz Potakač, Takavý. Kom.

Takra = stakra. Ten takrament! Takra-
mencká duše! Mor. Šd.

Takřka, vz Takořka.

Taksa, vz Taxa, Sazba. — T., y, m.,
osob. jm. Šd.

Takso, a, n., tacsonia. Rostl. I. 237. a.

Takt, u, m., z lat. = dotýkání, die Be-
rührung. — T., rozdělení hudební skladby