Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |
|
|||
19
|
|||
|
|||
na stejné části citu a sluchu lidskému při-
měřené, der Takt. Rk., Nz. T. jest pořádek, jakým se tony s přízvukem s tony bez pří- zvuku pravidelně střídají. Mlt. Hlavní částka taktu, na níž spočívá názvuk (accent), jme- nuje se dopad (thesis), částka bez názvuku zdvih (arsis). T-y jednoduché a složité. S. N. Gleicher oder gerader Takt, wenn die He- bungen und Senkungen eines Taktes glei- ches Mass haben: - o o (wie 2: 2), takt sudý; ungleicher o. dreitheiliger, — o (wie 2: 1), t. lichý. Nz. T. neúplný, lehký (lehká doba, dvih); způsob, druh, zřízení, spořá- dání, rozdělení, článek, dávání, těžká nebo lehká doba, změna taktu; takt rovný, ne- rovný, složený, smíšený; do taktu; rozměr taktu (dvojný, trojný, čtverný, šesterný, osmerný, devaterný, desaterný, dvanácterný); celotaktní pausa; označení taktu (dvou- čtvrtní, dvouosminový, dvoupůlní, třípůlní, osmidílový, dvoujednotní, čtyrčtvrtní nebo celý, čtyrosminový, čtyrpůlní, třičtvrtní atd). Hd. Vz Mlt. Takt dávati. D. Podlé taktu. Silný v taktu. D. T. držeti; z taktu vyjíti. Bern. Zpěvákům takt dávati. Dáváním t-tu zpěv, hudbu říditi. Vz Metrum. S. N. Do taktu se neznali. Kos. Ol. I. 167. Takť = tak zajisté, wohl so, so. T. jest.
Ros Vz T. Taktě = tak jest, ja, so ist es. Jel.
Taktéž, slovo nové. Nz. Dobří spisovatelé
užívají: tak, podobně, týmž způsobem, též, tolikéž, také, takéž, též tak, tak rovně, tak podobně, rovněž tak, ne jinak atd., eben so; eben so auch: tak i, podobně i, též i, tolikéž také, týmž způsobem také atd. Tak jest lat. = ita, též = lat. item a jakož se nespojuje v latin, itaitem, rovněž také ne- skládá se v češtině: taktéž. Os. Brs. ve 2. vyd. 283. doporučuje také ostatní uve- dená příslovce. Vz Tam. Taktický, taktisch. T. důvtip, Kos. Ol.
I. 253., jednina. S. N. XI. 213. Taktika, y, f., z řec. = nauka o přimě-
řeném používání vojsk ku zdárnému výsledku bitvy, die Taktik. T. vyšší, nižší, námořní. Vz S. N. T. theoretická, reine T., nauka o šikování. S. N. 11. 213. Taktní, Takt-. T. čára, čásť, smysl. Hud.
Taktník, taktovník, a, m. = kdo dává
takt, der Taktführer. Jg. Takto = tak hle, tímto způsobem, so. T.
vypisuje, počal mluviti. D. Tu pak páni na obecném sněmu t. se o to svolili. Zř. F. I. B. XIII. — T. = jinak, sice, zwar. Jest t, hodný, ale. Us. — T. rok = teď rok. Na Slov. Plk. Taktoměr, u, m. (metronom) = nástroj,
kterým se udává stupeň rhythmického po- hybu čili časomíry taktu t. j. trvání jedno- tlivých částí taktu, der Taktmesser. Vz S. N. Taktovati = takt dávati, taktiren. —
čím: smyčcem. Us. Č. Taktovka, y, f. = hůl, jíž ředitel dává
takt (naznačuje doby taktové), der Taktir- stab. Rk., Mlt. Taktovník, a, m., der Taktführer, Takt-
schläger. Rk. Vz Taktník. Taktovný, taktmässig. Bern.
|
Taktový, Takt-. T. čára (dělí takt od
taktu). Mlt. T. zámlka (pausa). Šm. Takúcný == takový, solcher.
Taky, vz Také. Můj tatíček starý, má
matička taky, komu jich mám zanechati, ubohé žebráky? Sš. P. 574. Ale že mi Pán- biček všecko dobré přeje, taky se mi na světě všecko dobré děje. Sš. P. 53. Taký = takový, ein solcher, solcherlei.
V. Taká sídla měli králové. Ráj. Divichu sě kráse také. Rkk. Jaký oděv, taká česť. Jaké odění, také uctění. Koll. Jaký pán, taký sluha. L. Jaké pole, takáž i semena. Ben. Avšak kteracíž sú oni byli k vieře, tacíž tito jsú k skutku. Hus II. 124. Jsme jacíž tacíž. Let. č. 297. Jaký omluvač, t-ý posluchač. Jaký chýr chceš mať o sebe (sobě), buď sám taký v sebe; Jaký hudec, taká i muzika; Jaké srdce, také skutky. Mor. Tč. K posilnění jakémuž takémuž na- pomáhají. Ler. Bože môj, Bože môj, čvože som já taká? Čvo vidím jedneho, ráda bych každého. Sl. ps. 200. Povedajú, že som já taký, že si já preberám medzi dievčaty. Sl. ps. 220. Ah, či je láska taký hřích? Sl. ps. 59. Choj (= jdi) tam do pola, naber ko- řena jakého takého. Sš. P. 664. Ty taký a taký (eufemicky místo nadávek)! KB. Jí zastavil čtyři kopy platu ve své vsi Újezdě k věnné zástavě v takéto úmluvě; Kohožby se takáž věc dotýkala; Tu mi jest slíbil zprávný list takýž učiniti, jakož ve dskách stojí. Půh. II. 87., 489., 257. (Tč. ). Obojí tací jsú jedni druhých vražedníci; Odpustkov takých, jako dávají nynie kněžie, nižádný svatý nepoložil v písmě. Hus I. 156., 375. (Tč. ). — Takýto = takovýto. Přijďtež ke mně takúto hodinu zajtra. Bj. Aby máti s mužem od sirotkuov byli odděleni vedle práva našeho takúto mierú, aby... NB. Tč. 204. Vz předcházející. — Takýž = právě taký, takový z, ein solcher. V témž a takémž nebezpečenství býti. V. Já pan- ským nálezem jsem se obránila takémuž pohonu, jakož mě byl pohnal p. Předbor. Půh II. 596. Vz předcházející. — Jel. — Jakýž takýž = prostřední, einigermassen, einige. Je to jakáž takáž pomoc. Ros. Takyklek, a, m., samota u Křelovic. PL.
Takyta, y, f. = tykyta, tafet, der Taffet.
Plk. Takýžto = takýž, eben ein solcher.
Takž = tak též, eben so, wohl so, also,
so. Jg. T. pak zvolili sobě. Kom. Prot. T. všeliký řemeslník. Br. — Jakž takž = pro- středně, ziemlich, einigermassen. Jak se vede? Jakž takž. D. Za Davida teprv ten lid byl v způsob království uveden, což vždy jakž takž až do zajetí babylonského trvalo. BR. II. 7. b. Tal, tale, zastr. = tak, so. St. skl. IV.
403. Tál, u, m., v horn., z něm. Theil = díl,
kukus, čásť, podíl dolu. Jg., Kal. Co by přišlo na mé tále. Dač. I. 341. Vz Talek, Tále. Ťal, vz Títi.
Tala, y. f., tanagra, pokolení vrabců vrab-
covitých. Krok. I. c. 120. Tála, y, f. Na konec v tom prahu zako-
pala tálu. Sš. P. 779. |
||
|
|||
Předchozí (18)  Strana:19  Další (20) |