sb157-05 0..8296

na stejné části citu a sluchu lidskému při-
měřené, der Takt. Rk., Nz. T. jest pořádek,
jakým se tony s přízvukem s tony bez pří-
zvuku pravidelně střídají. Mlt. Hlavní částka
taktu, na níž spočívá názvuk (accent), jme-
nuje se dopad (thesis), částka bez názvuku
zdvih (arsis). T-y jednoduché a složité. S. N.
Gleicher oder gerader Takt, wenn die He-
bungen und Senkungen eines Taktes glei-
ches Mass haben: - o o (wie 2: 2), takt
sudý; ungleicher o. dreitheiliger, — o (wie
2: 1), t. lichý. Nz. T. neúplný, lehký (lehká
doba, dvih); způsob, druh, zřízení, spořá-
dání, rozdělení, článek, dávání, těžká nebo
lehká doba, změna taktu; takt rovný, ne-
rovný, složený, smíšený; do taktu; rozměr
taktu (dvojný, trojný, čtverný, šesterný,
osmerný, devaterný, desaterný, dvanácterný);
celotaktní pausa; označení taktu (dvou-
čtvrtní, dvouosminový, dvoupůlní, třípůlní,
osmidílový, dvoujednotní, čtyrčtvrtní nebo
celý, čtyrosminový, čtyrpůlní, třičtvrtní atd).
Hd. Vz Mlt. Takt dávati. D. Podlé taktu.
Silný v taktu. D. T. držeti; z taktu vyjíti.
Bern. Zpěvákům takt dávati. Dáváním t-tu
zpěv, hudbu říditi. Vz Metrum. S. N. Do
taktu se neznali. Kos. Ol. I. 167.

Takť = tak zajisté, wohl so, so. T. jest.
Ros Vz T.

Taktě = tak jest, ja, so ist es. Jel.

Taktéž, slovo nové. Nz. Dobří spisovatelé
užívají: tak, podobně, týmž způsobem, též,
tolikéž, také, takéž, též tak, tak rovně, tak
podobně, rovněž tak, ne jinak atd., eben
so; eben so auch: tak i, podobně i, též i,
tolikéž také, týmž způsobem také atd. Tak
jest lat. = ita, též = lat. item a jakož se
nespojuje v latin, itaitem, rovněž také ne-
skládá se v češtině: taktéž. Os. Brs. ve
2. vyd. 283. doporučuje také ostatní uve-
dená příslovce. Vz Tam.

Taktický, taktisch. T. důvtip, Kos. Ol.
I. 253., jednina. S. N. XI. 213.

Taktika, y, f., z řec. = nauka o přimě-
řeném používání vojsk ku zdárnému výsledku
bitvy, die Taktik. T. vyšší, nižší, námořní.
Vz S. N. T. theoretická, reine T., nauka
o šikování. S. N. 11. 213.

Taktní, Takt-. T. čára, čásť, smysl. Hud.

Taktník, taktovník, a, m. = kdo dává
takt, der Taktführer. Jg.

Takto = tak hle, tímto způsobem, so. T.
vypisuje, počal mluviti. D. Tu pak páni na
obecném sněmu t. se o to svolili. Zř. F. I.
B. XIII. — T. = jinak, sice, zwar. Jest t,
hodný, ale. Us. — T. rok = teď rok. Na
Slov. Plk.

Taktoměr, u, m. (metronom) = nástroj,
kterým se udává stupeň rhythmického po-
hybu čili časomíry taktu t. j. trvání jedno-
tlivých částí taktu, der Taktmesser. Vz
S. N.

Taktovati = takt dávati, taktiren. —
čím: smyčcem. Us. Č.

Taktovka, y, f. = hůl, jíž ředitel dává
takt (naznačuje doby taktové), der Taktir-
stab. Rk., Mlt.

Taktovník, a, m., der Taktführer, Takt-
schläger. Rk. Vz Taktník.

Taktovný, taktmässig. Bern.

Taktový, Takt-. T. čára (dělí takt od
taktu). Mlt. T. zámlka (pausa). Šm.

Takúcný == takový, solcher.

Taky, vz Také. Můj tatíček starý, má
matička taky, komu jich mám zanechati,
ubohé žebráky? Sš. P. 574. Ale že mi Pán-
biček všecko dobré přeje, taky se mi na
světě všecko dobré děje. Sš. P. 53.

Taký = takový, ein solcher, solcherlei.
V. Taká sídla měli králové. Ráj. Divichu
sě kráse také. Rkk. Jaký oděv, taká česť.
Jaké odění, také uctění. Koll. Jaký pán,
taký sluha. L. Jaké pole, takáž i semena.
Ben. Avšak kteracíž sú oni byli k vieře,
tacíž tito jsú k skutku. Hus II. 124. Jsme
jacíž tacíž. Let. č. 297. Jaký omluvač, t-ý
posluchač. Jaký chýr chceš mať o sebe
(sobě), buď sám taký v sebe; Jaký hudec,
taká i muzika; Jaké srdce, také skutky.
Mor. Tč. K posilnění jakémuž takémuž na-
pomáhají. Ler. Bože môj, Bože môj, čvože
som já taká? Čvo vidím jedneho, ráda bych
každého. Sl. ps. 200. Povedajú, že som já
taký, že si já preberám medzi dievčaty. Sl.
ps. 220. Ah, či je láska taký hřích? Sl. ps.
59. Choj (= jdi) tam do pola, naber ko-
řena jakého takého. Sš. P. 664. Ty taký a
taký (eufemicky místo nadávek)! KB. Jí
zastavil čtyři kopy platu ve své vsi Újezdě
k věnné zástavě v takéto úmluvě; Kohožby
se takáž věc dotýkala; Tu mi jest slíbil
zprávný list takýž učiniti, jakož ve dskách
stojí. Půh. II. 87., 489., 257. (Tč. ). Obojí
tací jsú jedni druhých vražedníci; Odpustkov
takých, jako dávají nynie kněžie, nižádný
svatý nepoložil v písmě. Hus I. 156., 375.
(Tč. ). — Takýto = takovýto. Přijďtež ke
mně takúto hodinu zajtra. Bj. Aby máti
s mužem od sirotkuov byli odděleni vedle
práva našeho takúto mierú, aby... NB.
Tč. 204. Vz předcházející. — Takýž =
právě taký, takový z, ein solcher. V témž a
takémž nebezpečenství býti. V. Já pan-
ským nálezem jsem se obránila takémuž
pohonu, jakož mě byl pohnal p. Předbor.
Půh II. 596. Vz předcházející. — Jel. —
Jakýž takýž = prostřední, einigermassen,
einige. Je to jakáž takáž pomoc. Ros.

Takyklek, a, m., samota u Křelovic. PL.

Takyta, y, f. = tykyta, tafet, der Taffet.
Plk.

Takýžto = takýž, eben ein solcher.

Takž = tak též, eben so, wohl so, also,
so. Jg. T. pak zvolili sobě. Kom. Prot. T.
všeliký řemeslník. Br. — Jakž takž = pro-
středně, ziemlich, einigermassen. Jak se
vede? Jakž takž. D. Za Davida teprv ten
lid byl v způsob království uveden, což
vždy jakž takž až do zajetí babylonského
trvalo. BR. II. 7. b.

Tal, tale, zastr. = tak, so. St. skl. IV.
403.

Tál, u, m., v horn., z něm. Theil = díl,
kukus, čásť, podíl dolu. Jg., Kal. Co by přišlo
na mé tále. Dač. I. 341. Vz Talek, Tále.

Ťal, vz Títi.

Tala, y. f., tanagra, pokolení vrabců vrab-
covitých. Krok. I. c. 120.

Tála, y, f. Na konec v tom prahu zako-
pala tálu. Sš. P. 779.