Předchozí (19)  Strana:20  Další (21) |
|
|||
20
|
|||
|
|||
Talácení, vz Taláceti. T-cení barev, die
Farbenwandlung. Nz. — T. nerostů == duž- kování (nabývání barev duhových). Vz Schd. II. 18. Taláceti se, el, ení = toulati se, herum-
schweifen, -laufen, -irren. — kde: po lo- vích. Ms. 1464. Ten se t-cel po rozličných městech. Let. 159. Talácivec, vce, m., der Hypersthenit,
křeman. Nz. Talácivý = mdle se lesknoucí, matt glän-
zend. Rostl. I. 94. a. Talacko, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I.
176., 177. Talafant, a, m., osob. jm. Šd.
Talafous, a, m., osob. jm. Šd.
Talafus, a, m. — přezdívka hloupému.
Sprostý jako T. Mus. VI. 400. Talamba, y, m. — ďuňďala, člověk ne-
ohrabaný, ein ungeschickter Mensch. U Opav. Klš. Talapač, e, m. — tlampač, plampač. Rgl.
Ťalapka, y, m., na Sloven. = ožralec,
Süfling, na. Bern. Taľar, u, m. = tolar, der Thaler. Prišol
ku mne mladý pan, pytal vienek za taľar. SI. ps. 20. Talár, u, m., z lat. = dlouhý a volný šat
slavnostní až do kůtku sahající, Talar, m.; 2. kutna kněžská, klerika. Jg., Rk., Š. N. Talaša, dle Báča, osob. jm. Sd.
Talášek, ška. m., osob. jm. Šd.
Talavaška, y, f., zastr. = krytý vůz pro
nemocné nebo lože, které 2 koně mezi sebou nesou, eine Sänfte, Rossbahre. Pam. kut 72. Bez pochyby cizí slovo. Vz Mz. 341. Talbotypie, e, f. = hotovení světelných
obrazů na papíře dle návodu Foxa Tálbota. Vz KP. IV.. 517. Tále, e, f., z něm. der Theil. Jg. — T. =
díl, podíl, der Theil, Antheil. Dnes já mu čistotu v táli tvej milosti poručeji. Kat. 1030. (544. ). - St. skl. III. 211., 199. T. = kus dolu, Kux. Tále v dolích, ve što- lách. V. Vz Tál. — T. = zástava, das Pfand. V MV. nepravá glossa. Pa. Dal lidi v táli (obsides). BO. Dáti život v táli. St. skl. I. 56., Výb. I. 234. Byl v Římě v táli (obses). BO. Talec, lce, m. = šalba, klam, lesť, úskok,
der Trug, Betrug, Kunstgriff, die Arglist. Pr. měst. Pasek chtěl svými talci a lstí ďábelskou krále k sobě obrátiti. Bart. 280. 12. Takový t. na ně vymyslili. Bart, 293. 19., 310. 31. To učinil skrze praktiky a t-ce dosti příjemné. Karyon, 131. Talek, lku, talk, u, m. = mastek, der Talg.
Talk, méně správně talek, druh kamene,
z arab., vz Mz. 342. T. obsahuje vodu, ky- selinu křemičitou a kysličník horečnatý. T. miskovitý, lupenatý, vláknitý, celistvý. Vz Steatit. Bř. 159., 241. T. =- talková slída, jest bledozelená slída v listech šestibokých. opticky dvouosých, na omak mastných, jest vodnatým silikátem horečnatým. Z něho se podstatné skládá talková břidlice. Krč. 181. Tálek, lku, m. = tál. Louku na tálky
najali. V Třeboňsku. Msk. — T. = 1/4 lokte U Strážnice. Jbč. |
Talent, u, m., z řec. xákavtov = určitá
váha a suma peněz u starých Řekův, hřivna, das Talent. Attický talent platil asi 2060 zl. Latině stojí talentum a znamená v penězích najvěččí ráz, jenž vedle rozličných zemí jinak a jinak se mění. Hus II. 390. — T. = dobrá, výtečná, nadaná hlava, nadání, vloha, das Talent. Nz. T. hudební. Mlt. Talentovati, mit Talenten begaben. —
koho čím. Pěkným ho Bůh talentoval roz- umem. L. Talentový, ein Talent werth. L.
Taléř, e, m. = talíř. Mor., slez. a slov.
Ukrojíce krmě nějaké kus na taléř kladou. BR. II. 355. a. Talhaj, e, m., na Slov. = darebák, der
Lump. Koll. Tália, e, f., zastr. = zástava, pignus. Jir.
Vz Tále. Talian, a, m., v obec. mluvě = Italian,
Vlach, der Italiener. — T. = kdo nechápe, der Tölpel. Tys Talián. Us. Sd. Talianka, y, f., vz Italianka, die Italie-
nerin. Talianský = italský, vlašský, vlaský,
italienisch. Taličkář, e, m. = kolečkář, der Karren-
schieber. Slov. Vz Taličky. Taličkářka, y, f. == kolečkářka, die Kar-
renschieberin. Slov. Vz Taličky. Taličkovati, mit dem Schubkarren fah-
ren. Slov. Vz Taličky. Taličkový = kolečkový, Schubkarren-.
Slov. Vz Taličky. Taličky, pl., f. = kolečko, der Schieb-
bock, Karren. Slov. Bern. Taliga, y, f. = kára, der Karren. Slov.
Také ve Valaš. na Mor. Vck. Cf. Telega. Taligář, e, m. = kárník, der Karren-
schieber. Cf. Taliga. Taligářka, y, f., die Karrenführerin. Slov.
Talich, a, m., osob. jm.
Talijan, a, m. = Talian. Us.
Talijanka, y, f. Italianka, Vlaška, die
Italienerin. Talijanský = italský, vlašský. Us. Šd.
Talina, y, f., Talin, ves u Písku. PL.
Vz Tk. I. 437., Tf. 288. Talíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven.
taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. = známé náčiní stolové, der Teller. Talíř dře- věný, cínový, stříbrný, zlatý, Us., okrouhlý, čtverhranný (čtverhranatý, Kom. ), Ros., mělký, hluboký na polívku, z hlíny, z ka- meniny, z porculánu, ze stříbra, ze skla, ze dřeva, ze zlata. Š. a Ž. (Valter). Talíř ubrusem přistříti Kom. T. polívky, ovoce, jahod atd. Š. a Ž. Talíř vývěvy, vývěvný (Luftpumpe-T. ). Nz. Vz KP. II. 85. T. otlu- čený, Dch.; talířek likérový, cukrový, na příkusky, Hsg., desertový. Nf. Kraj, okraj t-ře. Us. Dch. Chtělby, abych mu toho plný t. nandala, nakecla; Jiným nepřeje, ale sám si na t. navalí. Dch. Tu jeden ubrus pro- stíral, druhý talíře rozkládal, jiný krmě rozděloval. Brt. S. 99. Jen s tím na talíř (jen to pověz). Us. Dhn. A než jsem se nadálá, měla jsem už na talíři (naloženo). Smi. Má to každou chvíli na t-ři (na míse); vysypal mu to na talíř (vyčetl mu to). Us. |
||
|
|||
Předchozí (19)  Strana:20  Další (21) |