sb157-05 0..8296

Talácení, vz Taláceti. T-cení barev, die
Farbenwandlung. Nz. — T. nerostů == duž-
kování (nabývání barev duhových). Vz Schd.
II. 18.

Taláceti se, el, ení = toulati se, herum-
schweifen, -laufen, -irren. — kde: po lo-
vích. Ms. 1464. Ten se t-cel po rozličných
městech. Let. 159.

Talácivec, vce, m., der Hypersthenit,
křeman. Nz.

Talácivý = mdle se lesknoucí, matt glän-
zend. Rostl. I. 94. a.

Talacko, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I.
176., 177.

Talafant, a, m., osob. jm. Šd.

Talafous, a, m., osob. jm. Šd.

Talafus, a, m. — přezdívka hloupému.
Sprostý jako T. Mus. VI. 400.

Talamba, y, m. — ďuňďala, člověk ne-
ohrabaný, ein ungeschickter Mensch. U Opav.
Klš.

Talapač, e, m. — tlampač, plampač. Rgl.

Ťalapka, y, m., na Sloven. = ožralec,
Süfling, na. Bern.

Taľar, u, m. = tolar, der Thaler. Prišol
ku mne mladý pan, pytal vienek za taľar.
SI. ps. 20.

Talár, u, m., z lat. = dlouhý a volný šat
slavnostní až do kůtku sahající, Talar, m.;
2. kutna kněžská, klerika. Jg., Rk., Š. N.

Talaša, dle Báča, osob. jm. Sd.

Talášek, ška. m., osob. jm. Šd.

Talavaška, y, f., zastr. = krytý vůz pro
nemocné nebo lože, které 2 koně mezi sebou
nesou, eine Sänfte, Rossbahre. Pam. kut 72.
Bez pochyby cizí slovo. Vz Mz. 341.

Talbotypie, e, f. = hotovení světelných
obrazů na papíře dle návodu Foxa Tálbota.
Vz KP. IV.. 517.

Tále, e, f., z něm. der Theil. Jg. — T. =
díl, podíl, der Theil, Antheil. Dnes já mu
čistotu v táli tvej milosti poručeji. Kat.
1030. (544. ). - St. skl. III. 211., 199.
T. = kus dolu, Kux. Tále v dolích, ve što-
lách. V. Vz Tál. — T. = zástava, das
Pfand. V MV. nepravá glossa. Pa. Dal lidi
v táli (obsides). BO. Dáti život v táli. St.
skl. I. 56., Výb. I. 234. Byl v Římě v táli
(obses). BO.

Talec, lce, m. = šalba, klam, lesť, úskok,
der Trug, Betrug, Kunstgriff, die Arglist.
Pr. měst. Pasek chtěl svými talci a lstí
ďábelskou krále k sobě obrátiti. Bart. 280.
12. Takový t. na ně vymyslili. Bart, 293.
19., 310. 31. To učinil skrze praktiky a t-ce
dosti příjemné. Karyon, 131.

Talek, lku, talk, u, m. = mastek, der Talg.

Talk, méně správně talek, druh kamene,
z arab., vz Mz. 342. T. obsahuje vodu, ky-
selinu křemičitou a kysličník horečnatý. T.
miskovitý, lupenatý, vláknitý, celistvý. Vz
Steatit. Bř. 159., 241. T. =- talková slída,
jest bledozelená slída v listech šestibokých.
opticky dvouosých, na omak mastných, jest
vodnatým silikátem horečnatým. Z něho se
podstatné skládá talková břidlice. Krč. 181.

Tálek, lku, m. = tál. Louku na tálky
najali. V Třeboňsku. Msk. — T. = 1/4 lokte
U Strážnice. Jbč.

Talent, u, m., z řec. xákavtov = určitá
váha a suma peněz u starých Řekův, hřivna,
das Talent. Attický talent platil asi 2060 zl.
Latině stojí talentum a znamená v penězích
najvěččí ráz, jenž vedle rozličných zemí
jinak a jinak se mění. Hus II. 390. — T. =
dobrá, výtečná, nadaná hlava, nadání, vloha,
das Talent. Nz. T. hudební. Mlt.

Talentovati, mit Talenten begaben. —
koho čím. Pěkným ho Bůh talentoval roz-
umem. L.

Talentový, ein Talent werth. L.

Taléř, e, m. = talíř. Mor., slez. a slov.
Ukrojíce krmě nějaké kus na taléř kladou.
BR. II. 355. a.

Talhaj, e, m., na Slov. = darebák, der
Lump. Koll.

Tália, e, f., zastr. = zástava, pignus. Jir.
Vz Tále.

Talian, a, m., v obec. mluvě = Italian,
Vlach, der Italiener. — T. = kdo nechápe,
der Tölpel. Tys Talián. Us. Sd.

Talianka, y, f., vz Italianka, die Italie-
nerin.

Talianský = italský, vlašský, vlaský,
italienisch.

Taličkář, e, m. = kolečkář, der Karren-
schieber. Slov. Vz Taličky.

Taličkářka, y, f. == kolečkářka, die Kar-
renschieberin. Slov. Vz Taličky.

Taličkovati, mit dem Schubkarren fah-
ren. Slov. Vz Taličky.

Taličkový = kolečkový, Schubkarren-.
Slov. Vz Taličky.

Taličky, pl., f. = kolečko, der Schieb-
bock, Karren. Slov. Bern.

Taliga, y, f. = kára, der Karren. Slov.
Také ve Valaš. na Mor. Vck. Cf. Telega.

Taligář, e, m. = kárník, der Karren-
schieber. Cf. Taliga.

Taligářka, y, f., die Karrenführerin. Slov.

Talich, a, m., osob. jm.

Talijan, a, m. = Talian. Us.

Talijanka, y, f. Italianka, Vlaška, die
Italienerin.

Talijanský = italský, vlašský. Us. Šd.

Talina, y, f., Talin, ves u Písku. PL.
Vz Tk. I. 437., Tf. 288.

Talíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven.
taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. =
známé náčiní stolové, der Teller. Talíř dře-
věný, cínový, stříbrný, zlatý, Us., okrouhlý,
čtverhranný (čtverhranatý, Kom. ), Ros.,
mělký, hluboký na polívku, z hlíny, z ka-
meniny, z porculánu, ze stříbra, ze skla,
ze dřeva, ze zlata. Š. a Ž. (Valter). Talíř
ubrusem přistříti Kom. T. polívky, ovoce,
jahod atd. Š. a Ž. Talíř vývěvy, vývěvný
(Luftpumpe-T. ). Nz. Vz KP. II. 85. T. otlu-
čený, Dch.; talířek likérový, cukrový, na
příkusky, Hsg., desertový. Nf. Kraj, okraj
t-ře. Us. Dch. Chtělby, abych mu toho plný
t. nandala, nakecla; Jiným nepřeje, ale sám
si na t. navalí. Dch. Tu jeden ubrus pro-
stíral, druhý talíře rozkládal, jiný krmě
rozděloval. Brt. S. 99. Jen s tím na talíř
(jen to pověz). Us. Dhn. A než jsem se
nadálá, měla jsem už na talíři (naloženo).
Smi. Má to každou chvíli na t-ři (na míse);
vysypal mu to na talíř (vyčetl mu to). Us.