sb157-05 0..8296

Kšá. Klobásku na svůj taléřek dala. Mor.
Šd. Prodrhlo-li děvče t, brzy se vdá. Mus.
1853. 473. Hotujće ty ležky (lžíce), taléře,
už tluče nevěsta na dveře; Stojí za voře-
chem s drátovaném t-řem; A k tym misám
dajte taléře. Sš. P. 464., 732., 799. (Tč. ).
Lepší plný t. nežli prázná mísa. Vz Spoko-
jený. Lb. Jistší pták na talíři pečený, nežli
dva v povětří vznešení. Prov. Jg., S. a Ž.
— T. = kovový nástroj hudební, řinkač,
činely, Becken. Jeden t. jest připevněn na
bubnu a druhým bubeník o něj bije sou-
časně tluče do bubnu. Vz KP. Íl. 296,
S. N. — T. = lehátko okrouhlé, v němž se-
mena pohřížena jsou, orbiculus. Rostl. I.
83. b. — T. Kladnice mívá větší počet cév
a sluje buben nebo talíř. Prm. IV. 200. —
T-e lámati (kroupy tlouci) říkají děti, když
zády k sobě jsouce obráceny za lokty se
chytí a se vyzdvihují. Hk — T., osob. jm.
T. Mat., spis. Vz Tf. H. 1. 180.

Talířový, Teller-. T. střep. T. železa, vz
Železa. Šp.

Talířník, a, m., der Beckenschläger. Vz
Talíř.

Talisman, u, m., z arab., vz Mz. 342. a
413. T. = kouzelná věc ochranná, kouzelný
prostředek. Rk. Vz S. N.

Talk, vz Talek.

Talkový, Talg-. T. břidlice = břidličný
kámen z talkové slídy, něco křemene a
živce složený. Krč. 263.

Tallay, e, m. T. Daniel. Vz Jir. H. 1.
285.

Tallit, u, m. = přistření, kterým se židé
čtouce starý zákon a modlíce se okrývají,
das viereckige Tuch, womit sich die Juden
beim Gebete in der Synagoge Kopf und
Hals bedecken; rubáš, das Todtenhemd,
Taleth, tallith. Sš. 1. 321. (Hý. ).

Talmáček, čka, m., osob. jm.

Talmberk, a, m., ves se sbořeným hra-
dem v Čáslavsku. Vz S. N. Diviš z T-ka
a z Miličína. Tk. II. 99., III. 661., V. 261.
Vz S. N.

Talmový. T-ové (strojené) zlato, kočičí
zlato, Talmigold. Us.

Talmud, u, m., hebr., sbírka židovských
podaní a zákonův z 2. —6. století, již jedna
strana židů kromě starého zákona přijímá
za základ svého náboženství. — Talmu-
disté = přívrženci talmudu. Rk. Vz S. N.

Talon, u, m., fr. = pata, opatek, die
Ferse, der Absatz. — T. = výběžek zevnější
hradby, der Vorsprung an Bastionen. Rk. —
T. ve hře v karty — ty karty, které po roz-
dání karet zbyly, der Talon, Kartenrest,
aus dem gekauft wird. S. N. — T. — při
státních papírech poukázka na nový arch
kuponův, der Talon. S. N. — T., franc. —
žabka u smyčce. Mlt.

Taloš, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

Taloupiti se, il, ení = zdlouha kráčeti,
langsam gehen. Ros.

Talous, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 252.

Talov, tálov, u, m. = hnůj z rány tekoucí,
der (dünne) Eiter, die Materie. MV., Jg., V.
Černý t. (smrdutý hnis). Jg. Nehoj svrchu
rány své, leč t. vyčistíš. Pis. br. Neb ten
prach odjímá talov od rány a nežita a plodí

maso beze všeho úrazu a leptáme a vysu-
šuje talov. Sal. 232. 16. Ažby se z rány t.
vytáhl. Db. T. v rohovce, onyx. Nz. lk.
Krev, která z těla mrtvého vyjde, již ne-
šlové krev, ale talov. Bart. Jako talov smr-
dutý naposledy zatrucen bude. Br. (Job.
20. 7. ). Lékař nejprve ten mrzutý t. odjal.
BR. II. 39 a. — S. N. a Kom. rozeznávají
talov od hnisu. Když se vřed propukne,
hnis (hnůj) a talov (soukrvice) z něho teče
(tabum et sanies profluit). Kom. J 315. T.
jest hnis smrdící a částky, po nichž teče,
rozežirající. Presl. Chym. II. 293. — T.,
der Schleim. Talov, který jest v žaludku a
v drobiech. Jád. — Vz S. N. — T. = labes,
macula vestimantorum. Lex. vet.

Talovatěti, ěl, ěn, eiterig werden. Ob-
jitření po několika dnech talovati a hnis
vytíká. Ja. — kde: v prstech. Lk., Mkl.
B. 195.

Talovatosť, talovitosť, i, f., eiteriges
Wesen. Byl. 289. T. krve, pyaemie. Vz S. N.
T. hrudníku, das Empyäm. Nz. lk.

Talovatý, -vitý = plný talov u, eiter-
förmig. eiterig, Eiter-. Vz Talov. T-vatá
krev. V., nežit, průjem. Ja.

Talovce, dle Budějovice. Mátík z T-vec.
Vz Tk. IV. 463.

Talovic, e, m., osob. jm.

Talovín, u, m., eranthis, rostl. T-ín zá-
padní, e. hiemalis. Vz Rstp. 16., Slb. 670.

Talovina, y, f. = talov, der Eiter. Jg.

Talovínovina, y, f. = hmota ostrá a
leptavá byliny talovínu. Rostl. III. a. 38.

Talovitý = talovatý. T. průjem, der Eiter-
fluss, otok, nežit. Us. Šm.

Talový, eitrig. Nz. lk. T. neštovice, die
Eiterblatter. Sm.

Ťalský, ého, m., osob. jm.

Taluta, y, taluť, i, f., příkop vedle sil-
nice, škarpa. V již. Čech. Mrk., Mý., Vrů.

Tam z tamo. T. = do toho místa, na to
místo, dorthin, dahin, hin, hinzu, Hinein,
hinwärts. Odejeti tarn. V. Zítra tam půjdu.
Běž tam. Ta věc až tam přišla, že... Bern.
Prolétni lesy tamo v dubravu. Rkk. A vede
tamo ruka tvá přivede mě, Ž. wit. 138. 10.
Tam vedě zašli národové. Ž. wit. 121. 4.
Bojím se tam jíti. Dch. Povídá: Půjdeš tam
a tam. Er. Sl. čít. 2. Až se dostal tam
(zemřel). Bdi. Nebývala t., kde měla býti,
dostala se tam, kde nemá býti (o padlé
vzhledem ku přísloví: Sedávej panenko
v koutě, budeš-li hodna, najdou tě). Bdl. —
Něch tam — bud si, ať si, nechť si. Slez.
Šd. — Kam — tam, tam — kam, wohin —
dorthin. Kam vítr, tam plášť (o nestálých).
Prov. A chytňa palicu, kam honí, tam honí.
Sš. P. 669. — T. = na onom místě, dort,
drüben, daselbst. Stojí, leží tam. T. začnu,
kde přestal. Prší tam. Us. Ty tamo jsi. Ž.
wit. 138. 8., 49. 23. Tam je všeho dosť.
Dch. Co se tam staráš o to? Na tom mi
tam nic nezáleží. Na Ostrav. Tč. Tu máš,
dítě, klíčky od malé truhličky, vem si tam
tu róchu, dej ušit košulku; Něni tamo žad-
ného, kdoby tam čaroval, ach žeby (ausser)
to dzěvčotko, co sem tam chodzival; A kde
se, můj milý, pro bohatství berú, tam ďábel
přebývá se svú zlú rodinu. Sš. P. 161., 205.,