sb157-05 0..8296

Tamtam, čínský hudební nástroj, kruho-
vitá deska na kraji trochu ohnutá, která,
udeří-li se na ni měkkou paličkou, proni-
kavý zvuk vydává. KP. II. 296. Vz S. N.,
Mlt.

Tamtějšek, šku, m, das Dort-, Jenseits.
Dobra nám uštědřována z t-ška. Sš. II. 80.

Tamten, tamta, tamto z: tam ten, der
dort. Tamten to udělal. Us. Len ten jeden
s tamtej strany Moravy ten mé srdce po-
raněné uzdraví. Sl. ps. 52.

Tamtéž jest rozděliti ve slova dvě a psáti
důrazné též napřed. N. jest město přístavní,
tamtéž jsou veliké trhy, lépe: též jsou tam
v. trhy. Mnohdy užiti lze náměstky týž.
Byli jsme t. jako včera, lépe: Byli jsme na
témž místě, na kterém včera. Brs. 2. vd. 243.

Tamto (vz Tam), dort, dorthin. Hie teď
(zde) Kristus! hyn tamto! Nevěřte! Hus.
III. 314.

Tamtoroční, na Slov. = loňský, vor-
jährig. Plk.

Tamy = tam. Slez. Klš.

Tamyk = tam. Rosće t. březovy prute-
ček; Za Kravařem Kuty jsu, švarne dzěvky
t, Sš. P. 208., 660.

Tamykajky, tamyky = tam. Slez. Klš.

Tamže, tamž = na témž místě, eben-
daselbst. Jg.

Tán, ě, f. — dvorec, der Meierhof. A nás
nechte nebožáky od táně jít k táni; Jako
lišák krade se od koliby k táni. Slov. Hdk.
C. 173., 119.

Tana, y, f., cladobates javanica, hmyzo-
žravec. Frč. 394.

Taňa, ě, f. == staňa. Slov. Dbš. 49.

Tanagra, y, f., mě. v Boiotii. — Tana-
gřan, a, m. — Tanagerský. — T. Tanagry,
tanagridae, ptáci s trojhranným zobákem a
lesklým peřím v Americe. T. červená, tana-
gra rubra. Frč. 353.

Tana-is, ida, m., řeka v Rusku, nyní Don.

Tanaquil, y, f., manželka Tarquinia Priska.

Tanatať, wanken. U Opavy. Pk.

Tanc, e, m., osob. jm.

Tancepis, u, m., die Chorographie, Tanz-
zeichnungskunst. Nz.

Tancéř, tancíř, e, m. = tanečník, der
Tänzer. D.

Tancéřka, tancířka, y, f. — tanečnice,
die Tänzerin. D.

Tancevod, a, m., der Reigenführer. Rk.

Tancidura, vz Potměchuť.

Tancmistr, a, m. = taneční mistr, z něm.
Tanzmeister.

Tancmistrský, Tanzmeister-.

Tancmistrství, n., die Tanzmeisterei. Jg.

Tancmistryně, ě, f., die Tanzmeisterin,
taneční učitelka.

Tancování, n., das Tanzen. T. po mši
jest zlé. Hus II. 439.

Tancovati, vz o původu tanec. Dříve
také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení;
tancovávati, tančívati. Tancovati. V. Ú V.:
skákati, poskakovati, laskovati, dedkovati,
skoky provoditi. Ľud hovorí radšej: točiť
sa, vykrúcať sa, křepčit, pokreskávať (když
cifruje = poskakuje a při tom podkovkami
na opatku o sebe křeše), vrtiť sa, svíjať sa
(o zvláštních pohybech v tanci). Dbš. 29. —

U Třebonína v Čáslavsku: tanovati. Olv. —
abs. Přestal brzy t. Sych. Jak budou pís-
kati, tak musíš t. D. Ty musíš t., jak já
budu píseň zpívati. D. Jak člověku hrají,
tak t. musí. Bern. Jináče tancovali, než jim
houdli (neuposlechli rady). Sych. Tančil by,
i kdyby jej pod sud dal a hrál mu na pytel
(na koště). U Litomš. Dř. Čo by dievča ne-
tančilo, keď má zdravé nožky? Sl. ps. 356.
Proč by děvče netančilo, když ono má nožky?
Sš. P. 615. Když lidé nemají od nikud přie-
kazy, rádi tancují, hodujú, smilnie. hrají a
jiné hřiechy páší! Hus II. 212. Dobrý dycky
po -zdaleku plecami utiská, jak tak nechce
tancovati, jako mu svět píská. Na Ostrav.
Tč. Do boty vyjedeného Němce bys mohl
dáti obě nohy a ještě bys tam mohl t. (= má
veliké boty). U Žamb. Dbv. Učil sa gajdo-
vať, neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy
lipové měl; Tancujte myši, kaj (kde) kera
slyši: kera je chroma, něch sedi doma. Sš. P.
619. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje.
D. Kdo rád tancuje, hned musiku čuje. Slov.
Do kostela jíti a se nemodliti, do hospody
jíti a netancovati, raději doma zůstati. Oslu
když se dobře vede, jde na led t. Prov.
D. — co: polku, kvapík atd., vz Tanec.
Jakou budu pískati, takovou musíš t. Č. —
kde: před někým t. D. Někomu po hlavě
(po nose) t. (nedbati ho). T. na trávníku;
v hospodě tancovati. Vždycky hvězdy na
nebi tancují, dyž mé oči milého spatřují;
Za Ostravú v malovanej tej kamenici (v ka-
menném domě) tancovaly štyry panny, štyře
panici; Heliška v kole tancuje, ráda mlá-
dence miluje. Sš. P. 293., 409., 724. (Tč. ).
Všichni svatí tancovali, mezi nimi pámbů;
svatý Petr vyskakoval, až se chytal trámu.
Er. P. 260. a. T. v kostele. Hus I. 302. T.
po prkně. Er. P. 264. — jak: do kola, do
kolečka. Kram. Podlé noty něčí t. (poslou-
chati ho). D. Podlé píšťaly něčí t. Bern.
Člověk nemůže pořád po hlavě tančit. Stnk.
T-vati hodné vysoko, aby prý len vzrostl.
Us. Dch. Tancovati bez noty. Er. P. 440.
Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhů
a já nebožátko chovám pocholátko. Sš. P.
202. — s kým. Tancovala s Koutovic Jan-
kern a s Lavicovic Honzou (seděla v koutě
na lavici). Č. Tancovala s Honzíkem Stoja-
novým (stála při muzice). Us. v Hradecku.
Kšť. Dy mne doma něni, tancuje s ji-
nýma; A v tym našim lese pod sosnum
(sosnou), tancuje tam bratr se sestrum; Má
pančošky s kvítkama, ráda tančí s chlap-
cama; A ty kluku za mé piješ a s jinýma
tancuješ; Za našema stojí mája, tancovala
má panenka s husarama; S našéma frajer-
kama taneuvat vám dáme; Vlk s kozú tan-
cuje, nedvěd jim gajduje. Sš. P. 389., 488.,
660., 688., 690., 718., 722. (Tč. ). Tančí-li
bratr se sestrou, provází je neviditelně an-
děl (andělský párek). Mus. T-vala Hanka
s Tomšem, bylo hovno po všem. Na mor.
Drahansku. Hý. — kde jak dlouho. Já
v hospodě tancujú od večera do rána. Er.
P. 263. - kdy (zač). Bartákova dcera
půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody
za interes. Sš. P. 699. Sedláci v svátky
tancují. Hus I. 311.