Předchozí (22)  Strana:23  Další (24) |
|
|||
23
|
|||
|
|||
Tamtam, čínský hudební nástroj, kruho-
vitá deska na kraji trochu ohnutá, která, udeří-li se na ni měkkou paličkou, proni- kavý zvuk vydává. KP. II. 296. Vz S. N., Mlt. Tamtějšek, šku, m, das Dort-, Jenseits.
Dobra nám uštědřována z t-ška. Sš. II. 80. Tamten, tamta, tamto z: tam ten, der
dort. Tamten to udělal. Us. Len ten jeden s tamtej strany Moravy ten mé srdce po- raněné uzdraví. Sl. ps. 52. Tamtéž jest rozděliti ve slova dvě a psáti
důrazné též napřed. N. jest město přístavní, tamtéž jsou veliké trhy, lépe: též jsou tam v. trhy. Mnohdy užiti lze náměstky týž. Byli jsme t. jako včera, lépe: Byli jsme na témž místě, na kterém včera. Brs. 2. vd. 243. Tamto (vz Tam), dort, dorthin. Hie teď
(zde) Kristus! hyn tamto! Nevěřte! Hus. III. 314. Tamtoroční, na Slov. = loňský, vor-
jährig. Plk. Tamy = tam. Slez. Klš.
Tamyk = tam. Rosće t. březovy prute-
ček; Za Kravařem Kuty jsu, švarne dzěvky t, Sš. P. 208., 660. Tamykajky, tamyky = tam. Slez. Klš.
Tamže, tamž = na témž místě, eben-
daselbst. Jg. Tán, ě, f. — dvorec, der Meierhof. A nás
nechte nebožáky od táně jít k táni; Jako lišák krade se od koliby k táni. Slov. Hdk. C. 173., 119. Tana, y, f., cladobates javanica, hmyzo-
žravec. Frč. 394. Taňa, ě, f. == staňa. Slov. Dbš. 49.
Tanagra, y, f., mě. v Boiotii. — Tana-
gřan, a, m. — Tanagerský. — T. Tanagry, tanagridae, ptáci s trojhranným zobákem a lesklým peřím v Americe. T. červená, tana- gra rubra. Frč. 353. Tana-is, ida, m., řeka v Rusku, nyní Don.
Tanaquil, y, f., manželka Tarquinia Priska.
Tanatať, wanken. U Opavy. Pk.
Tanc, e, m., osob. jm.
Tancepis, u, m., die Chorographie, Tanz-
zeichnungskunst. Nz. Tancéř, tancíř, e, m. = tanečník, der
Tänzer. D. Tancéřka, tancířka, y, f. — tanečnice,
die Tänzerin. D. Tancevod, a, m., der Reigenführer. Rk.
Tancidura, vz Potměchuť.
Tancmistr, a, m. = taneční mistr, z něm.
Tanzmeister. Tancmistrský, Tanzmeister-.
Tancmistrství, n., die Tanzmeisterei. Jg.
Tancmistryně, ě, f., die Tanzmeisterin,
taneční učitelka. Tancování, n., das Tanzen. T. po mši
jest zlé. Hus II. 439. Tancovati, vz o původu tanec. Dříve
také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení; tancovávati, tančívati. Tancovati. V. Ú V.: skákati, poskakovati, laskovati, dedkovati, skoky provoditi. Ľud hovorí radšej: točiť sa, vykrúcať sa, křepčit, pokreskávať (když cifruje = poskakuje a při tom podkovkami na opatku o sebe křeše), vrtiť sa, svíjať sa (o zvláštních pohybech v tanci). Dbš. 29. — |
U Třebonína v Čáslavsku: tanovati. Olv. —
abs. Přestal brzy t. Sych. Jak budou pís- kati, tak musíš t. D. Ty musíš t., jak já budu píseň zpívati. D. Jak člověku hrají, tak t. musí. Bern. Jináče tancovali, než jim houdli (neuposlechli rady). Sych. Tančil by, i kdyby jej pod sud dal a hrál mu na pytel (na koště). U Litomš. Dř. Čo by dievča ne- tančilo, keď má zdravé nožky? Sl. ps. 356. Proč by děvče netančilo, když ono má nožky? Sš. P. 615. Když lidé nemají od nikud přie- kazy, rádi tancují, hodujú, smilnie. hrají a jiné hřiechy páší! Hus II. 212. Dobrý dycky po -zdaleku plecami utiská, jak tak nechce tancovati, jako mu svět píská. Na Ostrav. Tč. Do boty vyjedeného Němce bys mohl dáti obě nohy a ještě bys tam mohl t. (= má veliké boty). U Žamb. Dbv. Učil sa gajdo- vať, neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy lipové měl; Tancujte myši, kaj (kde) kera slyši: kera je chroma, něch sedi doma. Sš. P. 619. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. D. Kdo rád tancuje, hned musiku čuje. Slov. Do kostela jíti a se nemodliti, do hospody jíti a netancovati, raději doma zůstati. Oslu když se dobře vede, jde na led t. Prov. D. — co: polku, kvapík atd., vz Tanec. Jakou budu pískati, takovou musíš t. Č. — kde: před někým t. D. Někomu po hlavě (po nose) t. (nedbati ho). T. na trávníku; v hospodě tancovati. Vždycky hvězdy na nebi tancují, dyž mé oči milého spatřují; Za Ostravú v malovanej tej kamenici (v ka- menném domě) tancovaly štyry panny, štyře panici; Heliška v kole tancuje, ráda mlá- dence miluje. Sš. P. 293., 409., 724. (Tč. ). Všichni svatí tancovali, mezi nimi pámbů; svatý Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Er. P. 260. a. T. v kostele. Hus I. 302. T. po prkně. Er. P. 264. — jak: do kola, do kolečka. Kram. Podlé noty něčí t. (poslou- chati ho). D. Podlé píšťaly něčí t. Bern. Člověk nemůže pořád po hlavě tančit. Stnk. T-vati hodné vysoko, aby prý len vzrostl. Us. Dch. Tancovati bez noty. Er. P. 440. Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhů a já nebožátko chovám pocholátko. Sš. P. 202. — s kým. Tancovala s Koutovic Jan- kern a s Lavicovic Honzou (seděla v koutě na lavici). Č. Tancovala s Honzíkem Stoja- novým (stála při muzice). Us. v Hradecku. Kšť. Dy mne doma něni, tancuje s ji- nýma; A v tym našim lese pod sosnum (sosnou), tancuje tam bratr se sestrum; Má pančošky s kvítkama, ráda tančí s chlap- cama; A ty kluku za mé piješ a s jinýma tancuješ; Za našema stojí mája, tancovala má panenka s husarama; S našéma frajer- kama taneuvat vám dáme; Vlk s kozú tan- cuje, nedvěd jim gajduje. Sš. P. 389., 488., 660., 688., 690., 718., 722. (Tč. ). Tančí-li bratr se sestrou, provází je neviditelně an- děl (andělský párek). Mus. T-vala Hanka s Tomšem, bylo hovno po všem. Na mor. Drahansku. Hý. — kde jak dlouho. Já v hospodě tancujú od večera do rána. Er. P. 263. - kdy (zač). Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes. Sš. P. 699. Sedláci v svátky tancují. Hus I. 311. |
||
|
|||
Předchozí (22)  Strana:23  Další (24) |