sb157-05 0..8296

Tancovod, a, m., ó x^o(^{, f}IY°C> der Reigen-
führer. (Takoví kněží) jsú vódcě a jako t.
tancě ďáblova proti Kristu. Hus I. 222.

Tanculena, y, f. = která ráda tancuje,
eine Tanzlustige. Mor. Šd.

Tančibudek, dka, m., samota u Sedlčan.

Tančírna, y, f. = sin taneční, der Tanzsaal.

Tančiti, vz Tancovati.

Tančivý, tanzlustig. Rk.

Tandariáš, e, m. = rytířská historie z času
krále Artuše z angl. do češtiny v rýmech
přeložená. S. N., Jir. H. 1. 285.

Taudelmarkt, na morav. Zlínsku: staré
krámy. Brt.

Tandler, a, m. T. Jos. Jak., spis. český,
1765. —1826. Vz S. N., Jg. H. 1. 639.

Tandléř, e, m. = vetešník, der Tandler.
Vz Tk. II. 550.

Tanec, nce, taneček, tanček, nečku, m.
Bulh. tanec, slov. tanec, chorv. srb. tanac,
rus. tánjec, mrus. tanec, tanok, pol. taniec,
tanek, fr. danse, vlas. dansa. T. nemusí býti
od střněm. dinsen, nýbrž slovo toto mohlo
na půdě domácí vzrůsti; uvážení hodno jest
pol. tany, pl. m. od neužívaného tan t. c.
taniec; tan jest tvar prostější a původnější,
od něhož tanec odvozeno; důležité jest také
čes. tana, moveo: ani prstem netanul. Vz
Tanouti. Pravý kořen jest ta; skr. ta ire,
se movere. Vz více v Mz. 82., 83. Cf. Ta-
novati. U Místka taněc. Škd. T. jest umění
rhythmického pohybování těla záležejícího
v krocích, skocích a rozličného nachylování
postavy a prováděného obyč. při zvuku
hudby. Národní tance české: strašák, rej-
dovák, polka. S. N. Břitva, bavorák, cibu-
lička, cvrček, dupák, furiant, hulán, husička,
kalamajka, kaplan, klatovák, kocour, kohou-
tek, kolo, kolomazná, kominík, koště, ko-
zák, kukavice, kuželička, maděra, motovidlo,
myška, nůžky, obkročák, otava, oves, ro-
kycanská, ruchadlo, sedlák, stolička, straka,
strašák, šaryvary, šoupák, švec, vážky, ve-
verka, vidlička, vrták, zbojna. V Palečku
IX. 28., 36., 44. Koulaná u mor. Slováků.
Dch. T. opačitý. Sš. P. 733. T. končířský,
der Schwerttanz. Dch. T. vaječný (mezi
vejci), der Eiertanz, paví (starý španěl. t.
krokem odměřeným, pavone), der Pfauen-
tanz. Dch. Vz Osňák. Beseda, dvořanka,
mazurka, skotská, sousedská. T. umělé:
valčík (vz Škrpaný), kvapík, čtverylka, ko-
tilion atd., vz více v S. N. T. vésti; vůdce
tance; k tanci pískati. V. T. poslední ve
zbran-i, D., polský (polák, krakoviák, ma-
zurek), německý, štýrský. Us. Prositi dámy
o tanec. Provoditi pannu v tanec. Šla s ním
v t. Vzal ji k t-ci. Do t-ce jíti. Bern. Mu-
seti do t-ce. Chodcovský t. začali (utekli).
Sych. Plinci, planci, pújdem k tanci (Ne-
smysl). Č. Včera byla ještě v kole v tanci.
Us. Šd. Jak se dá do t-ce, celou noc by
tančil. Us. Šd. Vyučováni tanci. Dch. Není
mi do tance. Němc. I. 261. Takový t. vedli.
U Dobrušky. Vk. Mládenecký t. (hrávají
ženichovi, než odejde z domu na oddavky).
Slov. Dbš. 16. Keď sa nový t. strhne, pa-
mätajte na mňa. Sl. ps. 236. Ej čieže je to
švárno dievča, ej do tanca ho neberu. Ib.
232. Přišla smrť a bylo konec tanci (vše

ztraceno). U Žamb. Dbv. Všecko se k t-ci
mělo. Er. P. 345. K t-ci jíti. Er. P. 14. Chci
učiniti t. s vámi. Ib. 310. Taňca by si ne-
chala, k milému běžela; Panna k taňcu
chodzi; Ja přijdu k musice, stojim vedie
kola, můj milý se toči, něboji se Boha, kole
mne se otira, jinu do taňca bira; K muzidce
ju pojal, do tanečka volal, ona smutně za-
plakala pohledaja k horám; Když povedzeš
jinu do tanečka v nedzělu; Ona v tanečku
chodzi jak ta rybka po lodzi; Panenka jde
k tanci jako majholenka, vdaná jak hus
podškubaná; Pozná, pozná, pozná, kerej je
ženatej, a on když jde k tanci, jak pes
cafrnatej; Pozná, pozná, pozná, kerá je už
vdaná: ona když jde k tanci, jako hus pod-
škubaná; Kotem se nazývá t. proplítavý,
probíhavý n. prolézavý; A ten kanec vede
tanec a ta ovca běží s kopca; A ten pře-
neščasný tanec tři hodiny trval; Já půjdem
do tanečka, budem tylem třásti; Napeču jim
plaganců, sama půjdu do tancu, dá-li Bůh;
Zajíc s liškou tanec vede; Vzal ji vrablec
v jeden taněc, stupil ji na pravý palec; Na
to zase t. proměňují; Dovolcě mi jenom tři
tance s něvěstu; Ty čižmičky ty telací, co
sem jich měla v t-ci; Neželím tak obojího,
jak tanečka poskočného. Sš. P. 188., 211.,
288., 341., 395., 448., 473., 618., 621., 671.,
674., 679., 695., 697, 657., 790., 792., 798.
(Tč ). K t-ci se strojiti. Dh. Tepruv se tu
počal sedlský t. (= spali spolu). BN. Ženy,
ježto tancě vodiechu (ducebant choros). BO.
Hudci k t-ci hudou písně tanečné, taneční-
kům příjemné a libé. Bart. Kněžie jsúce
zle živi, ač ústy vyznávají Krista, však t.
vedú Antikristóv; A po třech dnech nalezli
sú ho v chrámě, ne v krčmě, ani u tance,
ani v které hře. Hus I. 369., II. 29. O histo-
rickém vývoji tance a jeho kulturním vý-
znamě vz: Český tanec národní. Napsal F.
Dlouhý. V Praze 1880. u Urbánka. Tam 200
českých tanců vyčteno. O tanci a hudbě vz
článek od Kos. v Km. 1882. č. 1. a násl. —
T. kočičí = hrách a kroupy. Vz Svarba.
U Chocně. Ktk. — Sv. Víta tanec = nemoc,
při níž se člověk křečně točí, der Veittanz.
— Martův tanec (vz Mars) = bitva. L.

Tanečně, tanzend. Ros. T. poskakovati.
Kram.

Taneční, -čný, Tanz-. T. síň, V., místo,
D., pískač, Bern., střevíc, dům, škola, Us.,
umění, hudba, Nz., zábava (v již. Čechách
muziky, pl., Kts. ). Us. T. kůr vésti (napřed
tancovati). V. T. mistr Hanuš. Vz Tk. II.
379., 382. T. dům v Praze (za staré doby).
Vz Tk. II. 222. T. píseň. Vz Tanec. Bart.
Povolení k t-mu veselí. J. tr. T. učitel
(mistr). Dch. T. svatá píseň. Sš. P. 62.

Tanečnice, e, tanečnička, y, f., die Tän-
zerin. Připil své t-ci. S t-cí nebývej. BO.

Tanečnický, Tänzer-. T. způsob.

Tanečnictví, n., choreutika, die Choreutik,
die Tanzkunst. Nz., D.

Tanečník, a, m. = kdo tancuje, der Tän-
zer. V. Kteří ste bývali moji tanečníci. Sš.
P. 456. — T. = taneční mistr, der Tanz-
meister. Bern. — T., u, m., bylina = třeslice,
briza, das Zittergras, die Wiesenraute. Jg.,
Slb. 143.