sb157-05 0..8296

Tanecnosť, i, f., tanečná jakost'.

Tanečný, vz Taneční.

Tanejstra, vz Tanystra.

Tanfeld, a, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 132.

Tangenta, y, f., z lat. tangens = tečná
čára, tečná přímka, tečná. Nz. T. (tečná)
slove přímka, která má s kruhem jen jeden
bod společný, v němžto se kruhu dotýká.
Blř. Vz více v S. N. — T. u klavíru =
zadní nýtek. T-ty ve klavírech kovové
jazýčky na konci klavesů, jimiž se způso-
boval ton. Mlt., Vz KP. II. 299.

Tangentialní síla jest při pohybu středo-
běžném ona velikost' hybu, kterou pohybu-
jící se tělo má v některém bodu své dráhy
ve směru tečné v tomto bodě dráhy se do-
týkající. Vz S. N.

Tangentový, Tangenten-. T. bussola. Vz
KP. II. 230., S. N.

Tani, osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190.

Tání, n., das Aufthauen. T. sněhu. Dch.
Bod t,, der Schmelzpunkt.

Taníř, e (tanír, u), m., na Slov. = talíř.
Jg., Tč. Každý bláznem takého pokládá,
kdo své tajné věci na t. vykládá. Na Slov.
Tč.

Tanistra, vz Tanystra.

Tankyna, y, f., tanghinla, rostl. Jg.

Tankynovina, y, f., das Tanghinin, prvek
v tanky ně jsoucí. Chym. II. 113.

Tanner, a, m. T. Mat. a Jan, spisov. Vz
Jg. H. 1. 640., Jir. H. 1. 285., Tf. H. 1. 72.

Tannin, u, m. = tříslovina duběnková
(v lékařství prostředek stahující, Pta. ), der
Gallusgerbstoff, či kyselina duběnkotříslová,
die Gallusgerbsäure. Vz Šfk. 570., S. N.,
Nz.

Tannomelauový. T. kyselina, Tanno-
melansäure. Šp.

Taunus, a, m., osob. jm. Vz Tk. V. 120.

Tanouti, tanu, ul, ut, utí — hýbati, hnouti,
regen, bewegen. — čím. Ani prstem jsem
netanul (nehnul). Us. Ani jsem sebou neta-
nul. Ros. — se proč. Chodec pro zimu se
leda tane. Sř. — komu kam: v srdce,
v mysl, na mysl = vnuknouti, eingeben.
Judášovi ihned diabel v srdce tanul požie-
lenie jeho prorady. Ms. leg. 199. 1. Saul
netáhl těch slov doslyšeti, až jemu duch
boží tanul. Bj. I tanul jest Hospodin Davi-
dovi řka. Bj., Pulk. Musí nám ihned t., že..;
Ana mu (Pavlovi) tanula ta o vznešenosti
Páně myšlénka; Ač jiní smýšlejí, že mu (Pa-
vlovi) tanou ty věci, jež daleji vyčítá. Sš.
II. 26., 30., 238. (Hý. ). - kde kam co:
na mysli n. na mysl = připadnouti na mysl,
přijíti v mysl, einfallen, in den Sinn kom-
men. Tanulo mu na mysli, že.... Kon.
Mělo by vám to na mysl t. Rokyc. To slovo
mu na srdci tanulo. Leg. Ať vám to v pa-
měti tane. Dch. Tehdy mu na mysl tanu
(tanulo). St. skl. II. 187. Zlé myšlenie tane
na mysl. Hus. Když jej na mysli tanu. Kat.
419. Když uzříš, ano mladý s mladú ochotně
mluví a tobě tane na mysli, že o smilství
se smlúvají. Hus. I. 346. A tak rozuměj, že
najprv tane člověku na mysli smilstvie. Hus
I. 347. Hřiech najprv tane na mysl, potom..
Hus II. 89. Nežli mu na mysli t. mohlo;
Ale Pánu tanula před zrakoma snaha ženy

a spoluměšťanů jejích; Tanuly Pánu všechny
ty strasti na mysli. Sš. Sk. 36., J. 74., L.
186. (Hý. ). A což ani na mysl netanulo žád-
nému smrtelníkovi; Netane mu zhola na
mysl, že Ježíš tu pomoci může zázrakem;
Aniž mu tenkráte na mysl tanulo. Sš. I. 61.,
J. 99., II. 17. (Hý. ). A to mu na mysli tanu.
Dal. 130. — kde kam: v srdci, v srdce,
na srdci = hnouti srdcem, das Herz bewe-
gen. Kristova slova hned mu v srdci ta-
nula. Leg. To slovo na srdci tanulo. Leg.
Jedva slabá podoba v paměti nám tane.
Marek. — komu kde, kam kdy. Při otázce
o klestu tanulo Pavlovi na mysli; Ale arci
při těch slovech tane mu na mysli; Jaký
záměr Pavlovi při spisováni listu našeho
na mysli tanul; Při té žárlivosti bratrů Jo-
sefových tane Štěpánovi jasně na mysli
zloba židů. Sš. I. 164., II. 103., 236., Sk.
77. (Hý. ).

Tanovati = tancovati, tanzen. — abs.
Ten tanuje jako pírko. U Třebonína. Olv.

Tauovitý. T-tí, tupaiacea, ssavci šelmy.
Ssav. 185.

Taut, u, m., pl. t anty, pl., z něm. Tand —
nedůvodná řeč, žvání, das Geschwätz, Mus.;
prázdná, marná, ničemná věc, unnützes Zeug,
Tand. Aby mé psaní na tant nebylo. Ctib.
Světských tantóv nechati. Št. Zlý duch po-
hanstvo zavedl ve mnohé tanty. St. N. 307.

Tantal, u, m., velmi vzácný prvek, der
Tantal. Vz Šfk. 297., S. N.

Tantalan, u, m., tantalsaures Salz. Nz.

Tantalec, lce, m. — tantalit. Miner. 557.

Tantaličitý kysličník, das Tantaloxyd.
Nz.

Tantaličnatan, u, m., columbates, sůl
z tantaličnaté kyseliny a z nějaké zásady
povstalá. Presl. Chym. 228.

Tantaličnatý = tantalík v sobě držící.
T. kyselina. 1b.

Tantalík, u, m., tantalum, columbium,
prvek kovní. Ib.

Tautalit, u, m., vzácný nerost. Vz S. N.
Vz Tantalee.

Tautalový. T. kyselina, die Tantalsäure,
Ta O... Vz Šík. 298.

Tantal-us, a, m. = báječný Řek v pod-
zemí žízní a hladem trápený, ač stál ve
vodě a nad ním ovoce viselo. Vz S. N.,
Cimrhanzl. Myth. 209. Tantalovo trápení =
které ukojení nedochází, ač jest ho blízko.
Bdl. Tantalovič, Tantalovec = Pelops.

Tautéř, e, m. = kdo s tanty obchodí, der
Betrüger. Ctib., Št. N. 249.

Tautes, u, m. — početní gros (ve hře),
der Rechenpfennig. D. Počtář počítá buď
čísly buď tantesy na stolku. Kom. Orb.

Tantiema, y, f, z fr. — podíl z čistého
výnosu, zisku, Rk., jmenovitě čásť příjmu
z divadelního představení, která se dává
spisovatelům dramatickým. S. N., Skř.

Tautositi = tantušiti.

Tantovati koho oč: o peníze = šiditi,
betrügen. Ms. 1464. Posud u Hořic Hk. -
T. = sužovati, plagen. Slov.

Tantum, lat. Alterum tantum, lat., ještě
jednou tolik. - Tantum abest, ut.... vz
Věta podstatná, Nerci.