sb157-05 0..8296

Tantus, u, m. — tantes.

Tantušiti, tantošiti, il, en, ení rdou-
siti, bíti, zle s kým zacházeti, würgen, schla-
gen, misshandeln. Na Slov. — koho. Koll.

— se, na Slov. = vaditi, rváti se. Koll.,
Kd.

Tanu, zastr. = tanulo. Kat. 419. Vz Ta-
nouti.

Tanutí, n. = hnutí, die Bewegung. Vz
Tanouti. — T. vnitřní, hnutí mysli, myšlení,
die Regung des Gemüthes, der Gedanke.
Všeliká myslí t. zná Bůh. Br. Jiné t. na
mysl mi pripadá. Br. T. na mysl == připad-
nutí na mysl, myšlénka. Kom. — Z t. bo-
žího = z vnuknutí, die Eingebung. Pam. kut.

— T. srdce = hýbání n. hnuti žádostí srdeč-
ných, die Aufregung, Bewegung des Herzens.
Kom. T. srdečná i všecky smysly. Br., BR.
II. 249. b.

Tanýř, e, m. = talíř, der Teller. Vysoký
je (chléb) jako t. a lehúčký jako kameň. Sš
P. 682.

Tanystra, tanistra, tanejstra, y, f., snad
z it. canestro, koš na chléb = kapsa, mošna
zvl. vojenská, kožená na chléb, prádlo atd.,
v obecné mluvě také: tele (poněvadž jest
telecí koží potažena), der Tornister, Ranzen,
Reisebündel.

Tanystrář, tanistrář, e, m., der Tornister-
händler, -macher. Bern.

Tanystrářka, tanistrářka, y, f., die Tor-
nisterhändlerin, -macherin. Bern.

Tanystrářský, Tornistermacher-. Bern.

Tanystrářství, tanistrářství, n., die Tor-
nisterfabrikation, der -handel. Bern.

Tap, adv. a též tap, u, m. — tapp, Tapp.
Tímto slovem oznamuje hráč, že má pro-
střední hru v ruce (ani příliš dobrou ani
příliš špatnou). Zkr.

Ťáp, u, m. = cáp, dlapa, die Tappe, der
Fuss. D.

Ťápa, y, m. = haťapa, hňápa, hlupák,
der Tölpel. Us. — Ť., y, f., nadávka žen-
ským na Slov. Dbš. 45.

Tápač, e, m. kdo tápá. der Schiffbrü-
chige. Zlob.

Tápal, u, m. — síť rybářská u mlýnův
obyčejná, Fischnetz, n.

Tápala, y, ťapalák, čapalák, a, m. =
malé dítě capkající. U Přer. Kd.

Tápalec, lce, m., kdo tápe.

Tápání, n. == potopování se ve vodě, das
Sinken im Wasser. T. lodí. V. Z velikého
t. vyplynouti; v těžkém t. tápati. Jel., Jg.

Tapánky, slov. topanky = krátké boty.
U Zbirov.

Tapárka = topárka. Slov.

Tapart, capart, tapartík, capartík,
u, m. T. — vojenský plášť, das Kriegskleid,
der Waffenrock. Veleš. Též jiný podobný
dlouhý šat v 14. stol. užívaný, ein Mantel-
kleid, Tappart. Pohřiechu! také sem měl ty
t-ty, sukně s křidlami i kápě s běliznami.
Hus I. 454. — T. — šat roztrhaný, otře-
paný, abgerissenes Kleid, der Bettlermantel.
Otrok v tapartích. Jel. Nejhorší t-ty na
sebe vzíti. Us. T. splácený nuzným náleží.
Kom. — T., c = vonuce, cancor, kus šatu,
der Lappen, Fetzen, Lumpen, Hader, Wisch,
ein Stück. Jg. Na c-ty rozřezati, vyřezati.

D. Kabát na c-ty roztrhaný. Je to na c-ty
(roztrhané). — Na c-ty rozsekati, rozdrtiti =
na cancory, in Stücke hauen. Roztrhám tu
lásku na c-ty. Er. P. 216. — Caparty =
drobné penise, das Kleingeld. Plk. — T, =
vše, co neznamenitého, chatrného, maličkého
jest, die Kleinigkeit, Bagatelle. Malé dluhy
nazývají caparty. Us.

Tapartování, n., die Zerstückelung, Zer-
fetzung. — T. = nevole, hádání, der Zank,
Streit. Z toho povstalo veliké t. Bdž.

Tapartovati, capartovati = na caparty
děliti, trhati, zerstückeln, in Fetzen reissen.

— co. Jg. — se oč = o věc nepatrnou se
hádati, einer geringen Sache wegen streiten.
Ros.

Tapartovitý, capartovitý, lappig, voll
Fetzen. Um. les. I. 40.

Tapartový, capartový = cancorový, lap-
pig, zerfetzt.

Tápati, tápávati = potápěti se, tonouti
aneb namáhati se, aby neutonul, in Gefahr
sein zu ertrinken, mit dem Wasser kämpfen,
sinken, untergehen; pohříženu býti, ver-
sunken sein; blouditi, makati, tappen; po-
topovati, untertauchen; se = topiti se, unter-
sinken. Jg. — abs. Na vodách chodil a ne-
tápal (netonul). Leg. Mnohokrát tápala jest
ta lodička, ale nikdy se nepotonula. Št. N.
175. Třikrát jsem tápal (naufragium feci).
ZN. Koráb tápáše. BO. — co, koho — po-
tápěti (transit. ), Ctib.; jinak jest intrans.,
nepřechodné. — kde. T. na moři (tonouti).
V. Koráb na moři tápá (topí se). Leg. Loď
po moři tápající. Jir. exc. Tápáš a hoříš
v lásce a milosti jedné ženy. BN. Ježto
běchu vypluli tápavše v moři. Št. Mezi
vlnami mořskými t. (tonouti). Troj. Tápati
v hrozném vlnobití. Br. T. v bludích a
hříších, ve tmách, v rozkošech, v žrádle
a pití (= pohříženu býti). V. T. ve světě
(blouditi), Kom., v temnostech (makati, blou-
diti). Kom. Ve tmě po schodech t. (makati).
Rk. — v čem jak. V hříších tápá až do
uší. GR. T. na nejisto. Šml. Manželé v ne-
jistotách búře moře tohoto světa do krá-
lovství nebeského bředúce tápají až do
hrdla; Lidé netbají, ani jsů pilni, aby se
úplně svých hřiechóv zpoviedali a. pevně
sě jich káli, ale v nich vždy hlúbě tápají
den ote dne. Hus III. 197., 296. (Tč. ). —
kde proč. Koráb pro velikú bůři na moři
tápá. Pass. — se kudy: blátem. Us. Šd. —
se kde: ve vodě, v blátě = broditi se.

Ťápati; ťapnouti, pnul a pl, ut, utí =
hloupě šlapati n. hmatati, tappen. — abs.
Kam ťapne, tam ťapne. Us. Jg. Ť. = stou-
pati, silně našlapovati, stark auftreten (mit
den Füssen), mor., Vck.; něco špatného mlu-
viti, etwas Unanständiges reden, u Příbora,
Mtl.; ovoce se stromů stloukati, das Obst
von den Bäumen herunterschlagen, u Pří-
bora, Mtl.; žvástati, plauschen, schwätzen.
II Frenšt. Dřk. — Tápnouti = tepnouti.
Mor. Kld. — po čem: po klice ť. — co
odkud: ovoce se stromů. Mtl. — se =
hloupě, zdlouha choditi, loudati se. Us. —

— se k čemu. Záv. — se kudy. Sedlák
opilý, jenž cestou necestou se ťapá. Bl. Vz

Tápati



	26

	Tantus, u, m. — tantes. Tantušiti, tantošiti, il, en, ení rdou- siti, bíti, zle s kým zacházeti, würgen, schla- gen, misshandeln. Na Slov. — koho. Koll. — se, na Slov. = vaditi, rváti se. Koll., Kd. Tanu, zastr. = tanulo. Kat. 419. Vz Ta- nouti. Tanutí, n. = hnutí, die Bewegung. Vz Tanouti. — T. vnitřní, hnutí mysli, myšlení, die Regung des Gemüthes, der Gedanke. Všeliká myslí t. zná Bůh. Br. Jiné t. na mysl mi pripadá. Br. T. na mysl == připad- nutí na mysl, myšlénka. Kom. — Z t. bo- žího = z vnuknutí, die Eingebung. Pam. kut. — T. srdce = hýbání n. hnuti žádostí srdeč- ných, die Aufregung, Bewegung des Herzens. Kom. T. srdečná i všecky smysly. Br., BR. II. 249. b. Tanýř, e, m. = talíř, der Teller. Vysoký je (chléb) jako t. a lehúčký jako kameň. Sš P. 682. Tanystra, tanistra, tanejstra, y, f., snad z it. canestro, koš na chléb = kapsa, mošna zvl. vojenská, kožená na chléb, prádlo atd., v obecné mluvě také: tele (poněvadž jest telecí koží potažena), der Tornister, Ranzen, Reisebündel. Tanystrář, tanistrář, e, m., der Tornister- händler, -macher. Bern. Tanystrářka, tanistrářka, y, f., die Tor- nisterhändlerin, -macherin. Bern. Tanystrářský, Tornistermacher-. Bern. Tanystrářství, tanistrářství, n., die Tor- nisterfabrikation, der -handel. Bern. Tap, adv. a též tap, u, m. — tapp, Tapp. Tímto slovem oznamuje hráč, že má pro- střední hru v ruce (ani příliš dobrou ani příliš špatnou). Zkr. Ťáp, u, m. = cáp, dlapa, die Tappe, der Fuss. D. Ťápa, y, m. = haťapa, hňápa, hlupák, der Tölpel. Us. — Ť., y, f., nadávka žen- ským na Slov. Dbš. 45. Tápač, e, m. kdo tápá. der Schiffbrü- chige. Zlob. Tápal, u, m. — síť rybářská u mlýnův obyčejná, Fischnetz, n. Tápala, y, ťapalák, čapalák, a, m. = malé dítě capkající. U Přer. Kd. Tápalec, lce, m., kdo tápe. Tápání, n. == potopování se ve vodě, das Sinken im Wasser. T. lodí. V. Z velikého t. vyplynouti; v těžkém t. tápati. Jel., Jg. Tapánky, slov. topanky = krátké boty. U Zbirov. Tapárka = topárka. Slov. Tapart, capart, tapartík, capartík, u, m. T. — vojenský plášť, das Kriegskleid, der Waffenrock. Veleš. Též jiný podobný dlouhý šat v 14. stol. užívaný, ein Mantel- kleid, Tappart. Pohřiechu! také sem měl ty t-ty, sukně s křidlami i kápě s běliznami. Hus I. 454. — T. — šat roztrhaný, otře- paný, abgerissenes Kleid, der Bettlermantel. Otrok v tapartích. Jel. Nejhorší t-ty na sebe vzíti. Us. T. splácený nuzným náleží. Kom. — T., c = vonuce, cancor, kus šatu, der Lappen, Fetzen, Lumpen, Hader, Wisch, ein Stück. Jg. Na c-ty rozřezati, vyřezati.	D. Kabát na c-ty roztrhaný. Je to na c-ty (roztrhané). — Na c-ty rozsekati, rozdrtiti = na cancory, in Stücke hauen. Roztrhám tu lásku na c-ty. Er. P. 216. — Caparty = drobné penise, das Kleingeld. Plk. — T, = vše, co neznamenitého, chatrného, maličkého jest, die Kleinigkeit, Bagatelle. Malé dluhy nazývají caparty. Us. Tapartování, n., die Zerstückelung, Zer- fetzung. — T. = nevole, hádání, der Zank, Streit. Z toho povstalo veliké t. Bdž. Tapartovati, capartovati = na caparty děliti, trhati, zerstückeln, in Fetzen reissen. — co. Jg. — se oč = o věc nepatrnou se hádati, einer geringen Sache wegen streiten. Ros. Tapartovitý, capartovitý, lappig, voll Fetzen. Um. les. I. 40. Tapartový, capartový = cancorový, lap- pig, zerfetzt. Tápati, tápávati = potápěti se, tonouti aneb namáhati se, aby neutonul, in Gefahr sein zu ertrinken, mit dem Wasser kämpfen, sinken, untergehen; pohříženu býti, ver- sunken sein; blouditi, makati, tappen; po- topovati, untertauchen; se = topiti se, unter- sinken. Jg. — abs. Na vodách chodil a ne- tápal (netonul). Leg. Mnohokrát tápala jest ta lodička, ale nikdy se nepotonula. Št. N. 175. Třikrát jsem tápal (naufragium feci). ZN. Koráb tápáše. BO. — co, koho — po- tápěti (transit. ), Ctib.; jinak jest intrans., nepřechodné. — kde. T. na moři (tonouti). V. Koráb na moři tápá (topí se). Leg. Loď po moři tápající. Jir. exc. Tápáš a hoříš v lásce a milosti jedné ženy. BN. Ježto běchu vypluli tápavše v moři. Št. Mezi vlnami mořskými t. (tonouti). Troj. Tápati v hrozném vlnobití. Br. T. v bludích a hříších, ve tmách, v rozkošech, v žrádle a pití (= pohříženu býti). V. T. ve světě (blouditi), Kom., v temnostech (makati, blou- diti). Kom. Ve tmě po schodech t. (makati). Rk. — v čem jak. V hříších tápá až do uší. GR. T. na nejisto. Šml. Manželé v ne- jistotách búře moře tohoto světa do krá- lovství nebeského bředúce tápají až do hrdla; Lidé netbají, ani jsů pilni, aby se úplně svých hřiechóv zpoviedali a. pevně sě jich káli, ale v nich vždy hlúbě tápají den ote dne. Hus III. 197., 296. (Tč. ). — kde proč. Koráb pro velikú bůři na moři tápá. Pass. — se kudy: blátem. Us. Šd. — se kde: ve vodě, v blátě = broditi se. Ťápati; ťapnouti, pnul a pl, ut, utí = hloupě šlapati n. hmatati, tappen. — abs. Kam ťapne, tam ťapne. Us. Jg. Ť. = stou- pati, silně našlapovati, stark auftreten (mit den Füssen), mor., Vck.; něco špatného mlu- viti, etwas Unanständiges reden, u Příbora, Mtl.; ovoce se stromů stloukati, das Obst von den Bäumen herunterschlagen, u Pří- bora, Mtl.; žvástati, plauschen, schwätzen. II Frenšt. Dřk. — Tápnouti = tepnouti. Mor. Kld. — po čem: po klice ť. — co odkud: ovoce se stromů. Mtl. — se = hloupě, zdlouha choditi, loudati se. Us. — — se k čemu. Záv. — se kudy. Sedlák opilý, jenž cestou necestou se ťapá. Bl. Vz Tápati