Předchozí (26)  Strana:27  Další (28) |
|
|||
27
|
|||
|
|||
Ťapátka, pl., n. = dětské nožičky (žertem),
die Füsse eines Kindes. Us. Tápavý, schiffbrüchig. D.
Tápavý, täppisch. Ť. chůze (nemotorná).
Dch. Osud slepý a ťápavý. Sš. Sk. 207. Tapecír, a, m. = čalouník. Us. Zlob..
T., pol. tapicyer, tapicer, něm. Tapezierer, vlas. tapezziere, fr. tapissier, střlat. tapice- rius, tapiciarius. Vz Mz. 413. Tapecírka, y, f. = čalouníkova žena, die
Tapeziererin. Jg. Tapecírský, lépe: čalounický, Tapezie-
rer-. Jg. Tapecírství, n. = čalounictví, die Tape-
zierkunst. Jg. Tápěč, e, m. = potápěč. Rk.
Tapeta, y, f. = čaloun na zeď, pol. ta-
peta, něm. die Tapete, vlas. tappeto, fr. tapis, lat. tapes, etis, tapete, tapetum, řec. tántjc, Taurftiov. Mz. 413.
Tapiola, y, f. = škrob, nalézající se ve
vodě ku proplachování kořene manyhotového potřebované. Presl. Chym. II. 136. Tapír, a, m. = ssavec mnohokopytný, der
Tapier. T-ři, nasuta, mají kuželovitou hlavu s krátkým rypákem, vysoký krk s krátkou hřivou, na předních nohách po čtyřech, na zadních po třech prstech; oči jsou malé, boltce prodloužené. Frč. 376. Cf. Schd. II. 423. T. americký, tapirus americanus, in- dijský, t. indicus, horní. Vz více v S. N. Tapírovitý, tapiraceus, k tapíru podobný,
tapierähnlich. Tapisserie (-rý), franc. = práce čalou-
nická, čalounictví, die Teppicharbeit. Tápka, y, f. = potápka, die Tauchente.
U Chlumce. Ťapka, y, f. = plovací noha ptačí, der
Schwimmfuss eines Vogels. Plk. — Ť. = malá zvířecí šlapka, eine kleine Fussspur. Kočka nadělala samých ťapek. Mor. Šd. Rgl. — Ťapky = ručky. Ťapky zlaté bacu- laté polož dolů. Hdk. C. 286. — Ť. = hra dětská (jeden honí ostatní a dohoní-li a udeří-li někoho, musí potom ten zase ostatní honiti). Kld. — Ť. u biče = proplítka, die Schwippe an der Peitsche. Koll. Ťapkač, e, m. = kdo ťapka, der Streichler.
Ť. rukama, pleskač, der Klatscher. Slov. Ťapkati, ťapkávati, na Mor. a na Slov. =
pleskati, popleskávati, mit der flachen Hand leise schlagen, streicheln. — abs. Kde koho bolí, tam též i ťapká. (Cf. Kde bolesť, tu ruka. ) Bern. — Ten člověk již velice ťapká (= těťhá, zdrobna vyšlapuje, trippelt) Mor. Hý. — koho. Pořád ho ťapká. Mor. Šd. — koho kde: po plecech (rukou na plece tepati). — čím: rukama (pleskati, plesati), in die Hände klatschen. Bern. Ťapna, y, ťapnák, a, m. = kolohnát,
der Lümmel. Slov. Tapša, dle Káča = plech na koláče do
peci. Slov. Ťapušky. Ťap, ťap ťapušky, půjdeme na
hrušky (říkají dětem ručkami jejich tleska- jíce). Mor. Šd. Tara, y, f., z arab., vz Mz. 343. = váha
nádoby n. obálky, v níž jest zboží a jež činí se zbožím váhu z hruba (brutto); odečte-li se tara od hrubé váhy, zbude čistá váha |
(netto). Der Abzug, Abgang vom Waaren-
gewichte. S. N., Skř. T. srážka na váze, váha nádoby n. obálky na zboží. Nz. Taraba, y, m., osob. jm. — T., ein Un-
geschickter. Rk. Tarabiti se, il, ení; tarabívati se = tra-
kati se, hrncovati se, gerumpelt kommen. — se odkud kam na čem: ze dveří ven, na voze, na divadlo (na jeviště) z oble- kamy. Div. z och. — Jg. Tarabka, y, f., samota u Nasavrk. PL.
Tarač, e, m., na Slov. == breptač, pleskač,
der Schwätzer, Plauderer. Bern. — T., druh psa, die Dogge. S. N., Dch. Taračka, y, f., die Schwätzerin, Plaude-
rerin. Slov. Bern. Taračí, einer engl. Dogge angehörig. T.
hlava. Světz. Vz Tarač. Taradín, a, m. = nějaká rostl. Slov. Koll.
Táradlo, a, n. = kdo se tárá, toulá, der
Herumstreicher. Slov. Koll. Taradye, e, f. = váda, různice, der Zank;
táhanice, das Geschleppe. Byla s tím t. Us. To byla t. (mela). U Rychn. Msk. Tarajka, y, taraječka, y, f. = kolésko
na ostruhy, das Spornrädlein. Slov. Bern. Z maď. Mz. 343. Tarakán, a, m., rus., pol. tarakan, hmyz
šváb, blatta, die Schabe, slovo cizí z někte- rého orient, jazyka. Mz. 343. T. obecný (šváb, blatta orientalis), německý (žlutavý), lapský, americký, velikánský. Jg. Vz Šváb. Dle Frč. 143. t. — rus lesní, blatta laponica. Tarakanovitý = ku tarakánu podobný,
blatteus;. Krok. II. 258. Taramtaram, hlas trouby. L.
1. Taran, u, m. = beran k zatloukání
kolů. T-nem koly v řece býti. Mor. Škd., Dřk. — T. = nástroj (beran) zeď bořicí, der Mauerbrecher, Sturmbock, pol. taran, rus. táraní.; sr. střněm. tarant téhož významu zdá se též cizím býti. Možno, že jest pů- vodu orientalského; méně pravděpodobno jest, že by t. přetvořeno bylo z baran, pro- tože baran v témž významu se všude udr- želo. Mz. 343. 2. Taran, a, m., hustera, cyprinus Zerta,
die Zärte. D. Taranda, y, f., na Slov. — klevetnice, die
Plaudertasche. Plk., Dbš. 45. Tarandák, a, m. = tlampač, pleskač, der
Plauderer. Slov. Plk., Dbš. 44. Taránek, nka, m., osob. jm.
Tarání, n. = nerozumné pleskání, das
Plaudern. — T. — toulání, das Schlendern, Herumsehweifen. Jg. Taranka, y, f., myslivna u Dnespek. PL.
Taraut, a, tarantík, a, m. = pes, kůň
n. cokoli tarantového (strakatého), ein schek- kiges Pferd usw.; barvy bledě červené, blass- rother Farbe. L. O nejistém původu vz Mz. 345. — T. = kapr s velikými šupinami, králík, der Spiegelkarpfen. D. — T., osob. jm. — T., u, m. = barva z bleda červená, blassrothe Farbe. - T. — druh vína ná- červeného, der Schiller, Tharand. V. T. bílý (dává bílé víno), červený, černý. Us. Der Schillerwein nach der Stadt Taranto in Ita- lien o. nach der Farbe des blutrothen En- zian, der- auch T. heisst? Gl. 340. Vz Víno |
||
|
|||
Předchozí (26)  Strana:27  Další (28) |