sb157-05 0..8296

Tarčena, y, f. = trkavá ovce, ein stös-
siges Schaf. Na vých. Mor.

Tarčiti, il, ení, weinen, winseln. U Olom.
Sd.

Tarčivý = tarčavý. U Olom. Sd.

Tardando, tardato, it. (a to z lat. ) = vá-
havě, rozvláčně (v hudbě). Rk.

Tardy, ho, m. T. Sam. Vz Jg. H. 1. 640.
Z Tardy Her. Tf. H. 1. 183.

Tarent-um, a, n., mě. v jižní Italii. —
Tarenťan, a m. — Tarentský. — Vz více
v S. N.

Tarfa, y, í. = mannovec, hřebenčík man-
nový v Arabii, keř. MP. Dj. bib. I. 88.

Targionka, y, f., targionia. Rostl. I.
273. a.

Ťarcha, ťarcha, těrcha, těrucha, na
Slov. = tíze. Vz Těrcha. A ta letí domů
zpátky plna sladké t-chy. Hdk. C. 34.

Ťarchavý = těhotný. Ť. žena. Slov. Dbš.

Tařice, e, f., alyssum, rostl. T. bledá, a.
calycinum; chlumní, a. montanum; skalní,
a. saxatile; šedivá, šedivka, a. incanum. FB.
74. Cf. Slb. 682., Čl. Kv. 288.

Tarif, u, m., fr. = sazba (cen), der Tarif.
T., z arab., vz Mz. 344.

Tarifovati = saditi, vysaditi (cenu), den
Tarif bestimmen.

Tarirky, pl., f., die Tarirwage. Šp.

Tarkan, u, m. = rebríček persán, bertram,
der Bertram. Vz Slb. 414.

Tarkanový, z tarkanu, Bertram-. Bern.

Tarkavosť, i, f. = strakatost, z maď. Slov.

Tarkavý, strakatý, scheckig, z maď.
Slov.

Tarmačení atd., vz Tarmarčení atd.

Tarmak, u, m. = dobytčí trh (v Přerově
první den; druhý den hlavní trh, jarmak).
Kd.

Tarmančiti, il, en, ení = smlouvati. Kcp.

Tarmarčení, n., vz Tarmarčiti, das Scha-
chern, Trödeln, der Schacher. Obraceli se
k t. Bl. Živ. Aug. 35.

Tarmarčiti, na Slov. tarmačiti, il, en,
ení; tarmarčívati = tarmarečnický obchod
vésti, trödeln, schachern, mäkeln, handeln,
alte Waaren verkaufen. — čím: vojnou.
V. — oč: o úřad. Plk. — v čem: v koních.
Ros. — Jg.

Tarmareční dílo (z tarmarku), Trödler-,
Trödel-. Ros.

Tarmarečnice, e, f., die Trödlerin.

Tarmarečnický, Trödler-. T. obchod.

Tarmarečnictví, n., die Trödlerei. Ros.

Tarmarečník, a, m. = vetešník, kdo staré
haraburdí prodává, der Trödler. Mäkler.
V., Kom. J. 492.

Tarmark, na Slov. tarmak = trh na věci
staré vetché, vetešní trh, der Trödel-, Tändel-
markt. V. Co se týče frajunku při jarmarku
o tom čase, po ty dva dni každý má míti
svobodu totiž v tarmark a jarmark péci
a prodávati. Gl. 341. T., z něm. Tattermarkt
n. Vormarkt, vz Mz. 344.

Tarminík, a, m., tormentator, zastr. Rozk.

Tarnéř, e, m. = přihrádka, pouzdro,
mošna, die Tasche, der Behälter, v vlas.
carniére. Gl. 341.

Tarnok, a, m. = pokladník, der Taver-
nikus, z maď. Slov. O původu vz Mz. 344.

Tarnopol, e, f., mé. v Haliči. Vz více
v S. N. — Tarnopolan, a, m. — Tarno-
polský.

Tarnov, a, m., mě. v Haliči. Vz více
v S. N. — Tarnovan, a, m.

Tarnovský = z Tarnova pocházející. —
T., ého, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190.
— T., jm. strakatého psa. Slov. Dbš. 51.

Tarok, u, m.; taroky, pl., z it., hra s 42
kartami. Nejnižší t. je pagat, nejvyšší skys
(škýz), das Tarockspiel. Hráti v t-ky.

Tarokář, e, m., der Tarockspieler. Nl.

Tarpej-a, e, f., dcera Spuria Tarpeje. Vz
S. N. — Tarpejina n. tarpejská skála v sta-
rém Římě, s níž zločince a zemězrádce me-
tali. Vz S. N.

Tarquini-e, j, ům, e, e, ich, emi, pl., dle
Budějovice, starověké mě. v jižní Etrurii.
Vz S. N.

Tarquini-us, a. m. Luc. T. Priscus a L.
T. Superbus, římští králové. Vz. S. N.

Tarracina, y, f., mě. v Latiu. — Tarra-
ciňan, a, m. — Tarracinský.

Tarrak-o, ona, m., mě. ve Španělsku
(v Hispanii). Vz S. N. — Tarrakoňan, a,
m. — Tarrakonský.

Tars-us, a, m., mě. v Cilicii, vz více
v S. N. — Tarsan, a, m. — Tarský.

Taršaný = tarchavý. Slov. Dbš. 5.

Taršena, y, f. = žena těhotná, eine
Schwangere. Slov. Plk.

Tartana, y, f. = loď jednostěžňová, die
Tartane; slovo toto jest původu roman., vz
Mz. 345.

Tartar-us, a, m., tartara-tar, pl. n. =
říše mrtvých (u Řekův a Římanův); dle
jiných ta čásť podzemí, kde bezbožní muka
trpěli, protivou k elysejským nivám, sídlu
to duší blažených. S. N. V t-ru = v pekle.
Jrsk.

Tartas, u, m. = hřmot, řvava, křik, der
Lärm, das Getöse. T-tas začíti. Reš., Plk.,
Puch. — T., a, m. kouragirtes Weib.
U Místka. Škd.

Tartasiti, il, ení -- dováděti, lärmen.
V Kunv. Msk.

Tartice, e, f. = dska či prkno pilou ře-
zané, das Brett. Plk.

Tartofle, pl., houba, vz Homolika. Cf.
Kk. 76. Z vlas. tartufo. Mz. 345.

Tartufe (-tuf), a, m., fr., pokrytec. Vz
S. N.

Tas, a, m., osob. jm. Pal., Půh. II. 34.,
Dal. 155., Tk. III. 20., V. 49. Z Protasius.

Tasan, a, m. = zlý duch, čert, böser
Geist. Cf. střněm. däse, Unholde; připomíná
čes. ďas. Mz. 345.

Tasanice, pl., f. = Furie. Dch.

Tasák, tasati, vz Tesák atd.

Tašek, ska, m., osob. jm. Gl. 341.

Taserncovitý dlouhý plosko smáč-
knutý, místem (v stejné odlehlosti) zužo-
vaný, bandwurmförmig. T. lusk kapinice
arabské. Rst. 505.

Tasemec, vz Tasemnice.

Tasemuice, tasemice, tasmanice, e, f.;
starší jest: tasemec, mce, m. = kalounice,
der Band-, Nestelwurm. Vz Tasma. T-ce,
eestodes, die Bandwürmer, mají tělo dlouhé