Předchozí (29)  Strana:30  Další (31) |
|
|||
30
|
|||
|
|||
buď nečlánkované buď článkované, ve kte-
rémžto případě sluší jednotlivé články za jedince živočišné pokládati. Sem náležejí tři čeledi: tasemnice, škulovci a květovci. Tasemnice mají patrnou hlavičku se čtyřmi přissavnými deskami a někdy i s kruhem háčků. T. dlouhočlenná, taenia solium; ja- terní, t. echinococcus; t. ovčí, t. coenurus; psí, t. serrata; t. kočičí, t. crassicollis; bez- branná, t. mediocanellata; velká, t. expansa. — Škulovci, bothriocephalidae, podobají se tasemnicím, mají však na hlavě jen dvě podélné skuliny a obyč. žádných háčků. Š. široký, bothriocephalus latus; lososí, b. proboscideus; dvojitý, schistocephalus di- morphus; štičí, triaenophorus nodulosus; řemenatka prostá, ligula simplicissima. — Květovci, caryophyllidae, mají táhlé nečlán- kované tělo bez příssavných desek a bez háčků. K. kapří, caryophyllaeus mutabilis. Vz Frč. 59. —64. Cf. Schd. II. 532., S. N. T. tykvový n. tykevný, široký. Ja. Vz více v S. N. T-ci z těla vypuditi. Tasení, n., vz Tasiti.
Tasený; -en, a, o, gezückt, geschwungeN.
Taset, u, m. U mne pobrala t., vlaské
plátno, hedvábí. Půh. II. 359. Tasice, e, f., Tassitz, sklárna u Ledče.
PL. Tasil, a, m. = tasící, der Stosser, Hauer.
Tasiti, il, en, ení; tasívati = máchnouti, str-
čiti, seknouti, tesnouti, k uhození zdvihnouti, stossen, schwingen, zum Hieb führen z. B. das Schwert. Jg. — co. I tasi (tasil) Luděk meč sě smeče po koženě ščitě. Rkk. 12. Taste zbraň! Us. Dch. — čeho: zbraně, šp. m.: zbraň. Brt. — co pro koho: pro nějž jste tasívali meče (meči sekávali). Č. — se na koho — chystati, strojiti se na brání, sich rüsten. — Pozn. Někteří myslí, že t. zna- mená jenom máchnouti, seknouti, schwingen a nikoli: dobyti, vytáhnouti, extrahere, ale toto mínění jest mylné. Cf. Meč do pošvy vta- siti (vstrčiti). Vq. 707. Vytasiti meč z pošvy Vq. 706. Vytasil z kapsy listy. Ros. Vz Pošva, Vtasiti a Vytasiti, Potrhnouti, Vy- trhnouti (také v Jg. Slov. ) Tasma, y, f. = kaloun, tkanice, das Band,
odtud: tasemec. Tasmanka, y, f., lingula, chapýš. Krok.
II. 130. Tasnov, a, m., Tasnow, hospoda u Písku.
Tasnovice, Taschlowitz, ves u Hostouně.
PL., S. N., Tk. II. 186., IV. 170., Arch. 1399. Tasov, a, m., něm. Taschow, ves u Lito-
měřic; něm. Tassau, městečko u Vel. Mezi- říčí; něm. Tassow, ves u Strážnice. — Tk. V. 261. Žer. Záp. II. 190. T. čásť vsi Branko- vic na Mor. Mřk. Tasovice, dle Budějovice, něm. Tasso-
witz, vsi a) u Heřm. městce, b) u Kunštátu; něm. Tasswitz, ves u Znojma. PL. Tasovný, zastr. = trhavý, sápavý. Kat.
2765. Tasse, něm., původu orient., vz Mz. 345.
Tasta, vz Klavis.
Tastatura, y, f., vlas. tastiera, hmatník,
klavesnice. Mit. Tašečník, a, m. = taškář, der Taschen-
macher. |
Tašek, ška, m., osob. jm.
Taška, tašečka, taštička, y, f., střlat.
a it. tasca, něm. Tasche, rus. a pol. taška, i rum. taškъ., mad. táska. Taska. MV. T. = měšec nejvíce čtverhranný buď o sobě, buď k šatům přišitý, v němž se rozličné po- třebné věci chovají. Jg. T. cestovní, die Reisetasche. Us. T-ka v šatech slove nyní kapsa. Měšečník tašky a měšce řeže. V. T. visutá (váček). D. Na dvě tašky vyšel (měšec mu vyprahl); Má ústa na tašky (ve- liká). Bern. — T. = brašna, die Tasche. — Tašky = nedorosťlé lusky, placaté, dlažky, unreife Schoten. Us. — Tašky = podlouhlé čtyrrohé hliněné tabulky ku krytí střech, Taschen. Us. Vz KP. IV. 367. T. čelná, der Stirnziegel. Prm. IV. 277. — T. = pucher. Hk. — T. = bramborový knedlík naplněný povidly a posypaný syrečkem. U Jič. Vz Netyja. — Tašky = hrušky podlouhlé. — T. bílá (rostlina, nymphaea Candida, die weisse Seerose, leknín bělostný); žlutá (stulík žlutý, nuphar, die Teichrose). Vz Rstp. 55., 56., Slb. 691., 713. Taškář, e, m. = kdo dělá tašky, der
Taschenmacher. — T. = cihlář. Mor. Bkř. — T. = kdo měšce a tašky řeže (krade, měšeč- ník), der Beutelschneider. Kom. — T. = pa- douch, šelma, zlosyn, der Schelm, Spitzbube, Schurke, Schwindler. To je t. taškářská. D. Na mor. Zlínsku: lhář, podvodník. Cf. Kmín, Portukál, Šat, Cigán, Balamuta. Taškařice, e, f. Opije-li se kdo, dělá
taškařici. U Jílové. Mý. Taškařiti, il, ení = taškářství provozo-
vati, čtveraciti, Beutelschneider sein, Spitz- büberei treiben. Ros. Taškářka, y, f., die Taschnerin; Beutel-
schneiderin; Spitzbübin. D. Taškářský = taškářovi příslušný, Beutel-
schneider-, schurkisch, spitzbübisch. T. kus. D. T-kář taškářská (taškář velmi prohnaný). Us. Taškářství, n. 1. die Taschenmacherei. —
2. Taškářská živnost, die Beutelschneiderei. Ros. Ten přijde na mizinu, poněvadž vše vede t-stvím. U Dobrušky. Vk. — 3. Tas- kařský kus, skutek, die Schurkerei, Spitz- büberei. D. — Jg. Taškend, a, m., hl. mě. v západ. Turke-
stanu. Vz S. N. Taškovitě, imbricatim. Nz. lk.
Taškovitý, taschenartig. Us.
Tašner, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 260.,
312., II. 550., III. 631., IV. 37., V. 216. Tašník, u, m., thlaspi bursa pastoris, das
Taschenkraut, pol. Linné. Tašovice, dle Budějovice, ves u Oder.
PL. Tašvice, e, f. — kapsa, Tasche, f. Bhmr.
Tat, a, m. = zloděj, der Dieb. Slov.
Tať == ta + ť, vz Ten.
Táta, y, tatek, tka, tatík, a, tatíček,
čka, tatínek, nka, tatoušek, ška, tatí- neček, čka, m., tatí, n. (u Nové Kdyně, Rgl. ), na Slov. tato, tatko, tatíčko, a, m., tatuška, tatulka (mor. ), y, m., tatulek (mor. ), lka, tatenko, a. tatěk (mor. ), ťka, m., tacík. Šd., Škd., Vck., Dbš. 32., Pngr., Sl. ps. č. 66. Na morav. Zlínsku tatíček == 1. otec, |
||
|
|||
Předchozí (29)  Strana:30  Další (31) |