sb157-05 0..8296

2. Ťati, m. = tatínek. Us. Zkr.

Táti, taji, tál, tán, tání; távati = roz-
pouštěti se, jihnouti, aufthauen, schmelzen.
Strsl. tajati, liquefieri a dosud (nestaženě)
u Uher. Hradiště. Zítra nám bude tajati.
Již tajá. Cf. řecky rŕ^w. Mkl. L. 107. Vz
Hráti, Bíti strany časování. — abs. Sníh
taje. Dnes taje. — čím: teplem taje sníh.
Mk. — komu kde. Taje mi na srdci. Vz
Srdce. Pramen slzí ve hrudi taje. Dch. Sníh
před sluncem taje. Sš. J. 67.

Tatíček, vz Táta.

Tatíčkovati = tatíčkem nazývati, Vater
nennen, rufen. Bern.

Tatíčkův, -ova, ovo, dem Vater gehörig.
Včeras byla t-ova a dneska juž se (= jsi),
mý zlaté dítě, žena moja. Sš. P. 798.

Tatík, a, m., vz Táta. T. Mat. Vz Jir.
H. 1. 28G.

Tatínek, nka, m., vz Táta.

Tatínkovy = tatínkův, dem Vater ge-
hörig. T. oblek. Bdl. Obr. 68.

Tatinná, é, f., německy Tattina, ves a)
u Plzně, b) u Postoloprt. PL.

Tatírek, rka, m., samota u Zalužan. PL.

Tatiti se, il, ění = dařiti se po otci, dem
Vater nachgerathen. Jg.

Tati-us, a, m., jrn. římské.

Tato, vz Tento. T., na Slov. = tudyto,
hier durch. — T., a, m., na Slov. = táta.
Vz toto.

Tatoba, y, ni. = tatobný. Ó ty t-bo!

Tatobiti, il, en, ení, etwas Naives her-
vorbringen. Us. u Chudenic.

Tatobity, dle Dolany, něm. Tatobit, ves
u Turnova. PL.

Tatobný = čiperný, vtipný, naiv. T. dítě.
Us.

Tatominet, u. m. Tancoval Kudrna tato-
minet, někdo mu peníze z kapsy vymet.
Slavia Nár. pov. 52.

Tátoš, e, m., na Slov. = rychlý kůň; kůň
divotvorný jako Šemík. Slov. T. = ochudlý
kůň bez zpodnej gamby (Čelisti), pásť bude
sa na barinách, ale keď ho povrieslom ozu-
badlíš, zanesie ťa v okamihu, kam chceš.
Dbš. 116. Hle! svati v korjuhu spřáhnuli
t-še. Hdk. C. 133. — T. = kejklíř, der Gau-
kler, Betrüger. Slov. Bern. Cf. Tatouš.

Tatošík, a, m. Jako streček t-ky dráždí.
Hdk., Lom. V. 242.

Tatoun, Taťoun, a, m., osob. jm.

Tatouňovice, dle Budějovice, ves u Be-
nešova. PL. Vz Tk. V. 42.

Tatouš, e, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I.
15., 21. — T. - kejklíř, der Gaukler. Cf.
Tátoš.

Tatra, interj. podivení. U Jižné. Vrů.

Tatřan, Tatran, a, m., obyvatel Tater,
der Tatranbewohner. Sd.

Tatranský = Tater se týkající, Kar-
paten-. T. Slovák. Šd.

Tatrman, a, tatrmánek, nka, tatrma-
ník, a, m., z sřněm. Tatermann = modla
jako král ustrojená, na býku vozená a potom
upálená (koncem prosince). Eine als König
angekleidete Puppe. Vz S. N. a Jg. Slov.
V. Pravý tatrmánek (Cf. Ona chodí co
modla, jako loutka se fifluje). Mus., C. M.
549. — T. v knihách lékařských starých —

rytina nahého muže, na kterémž se ukazo-
valo, kam baňky sázeti užitečno. Ms. kn.
lék. — Tatrmánky = panáci n. loutky dře-
věné n. vycpané atd., jimiž hru divadelní
provozují, Puppe, f. D. Skáče jako t. Us. Šd.
Našla voščený tatrmánek v svém domě. NB.
Tč. 249. — T. == kejklíř, tajtrlíJc, pošetilec,
kdo rád veselé kousky provádí, der Gaukler,
Luftspringer, pudelnärrischer Mensch. D.
Nech ho, takového t-na. Mor. Šd. Při hře
na vodníka: Hastrmane, tatrmane, dej si
kůži na buben, budeme ti bubnovati, až
vylezeš z vody ven. Kšá. On se spravil na
t-na. U Rychn. Tys celý t. Kal.

Tatrmanečník, a, tatrmankář, e, m. =
kdo v tatrmany hraje, der Puppenspieler. D.

Tatrmauský, Gaukler-, gaukelhaft, pudel-
närrisch. D.

Tatrmanství, n., die Gaukelei, Possen,
pudelnärrisches Betragen. T. provozovati. D.

Tatrovice, dle Budějovice, Dotterwies,
ves v Loketsku. PL.

Tatrový — k Tatrám náležející, Karpaten-.
T. vrchy (Tatry). Bern.

Tatrum, u, m. Vyhlíží jako t. (divně).
U Žamb. Kf.

Tatry, pi., f. = babí hory, vysoké hory
mezi Polskou, Uhry a Sedmihradskem, die
Karpaten. T. nižší, vyšší, vysoké. Vz Krč.
253., 254., 346., 346., 347., 649., 703., 809.
Za babku by (i kozu) přes T-y hnal. Prov.
na Slov. Vz S. N.

Tátův, -ova, -ovo, dem Vater gehörig.
Ten našel t-va lejstra (má otcovy zlozvyky).
U Rychn.

Ťatý; fat, a, o, gehauen. Tata rána, eine
Hiebwunde. Ani střelená ani ťatá (rána) se
ho nechytne. Us. Brt. Vz Títi.

Tan. Před arcibiskupem nesli Tau místo
kříže, jakož obyčej nositi před arcibiskupy,
das gerade Kreuz, welches bei feierlichen
Gelegenheiten den Erzbischöfen vorgetragen
wird (jus ereetae crucis praeferendae). Gl.
341.

Taubenek, nka, m. T. Karel. Tí". H. 1.
195.

Taubniaun, a, m. T. Tom. Vz Jir. H. 1.

286

Taun-us, a, m. = pohoří v západ. Ne-
mecku, die Höhe, der Heyrieh. Vz S. N.

Taurie, e, f., země v již. europ. Kusku.
Vz S. N.

Taurin, u, m.: C₄ H NO₆ S_2.,. Vz Sf k. 667.,
Taurocholový, S. N.

Taurinové v nyn. Piemontsku. — Tau-
rinský.

Taur-is, idy, f., ostrov u Benátek.

Taurocholová kyselina jest sdruženina
kyseliny cholqyé s dusičnaťým a sírnatým
taurinem. Vz Sfk. 667.

Taurové na Krimu. — Taurský.

Taur-us, a m. - pohoří v malé Asii.
Vz S. N., Krč. 257.

Tausentmark, a, m., osob. jm. Vz Tk.
I. 626., II. 462., V. 261.

Tautacism-us, u, m., řec. poklések proti
libozvuku řeči. S. N.

Tautogramm, u, m., řec. = báseii, jejíž
verše všechny týmž písmenem se počínají.



	32

	2. Ťati, m. = tatínek. Us. Zkr. Táti, taji, tál, tán, tání; távati = roz- pouštěti se, jihnouti, aufthauen, schmelzen. Strsl. tajati, liquefieri a dosud (nestaženě) u Uher. Hradiště. Zítra nám bude tajati. Již tajá. Cf. řecky rŕ^w. Mkl. L. 107. Vz Hráti, Bíti strany časování. — abs. Sníh taje. Dnes taje. — čím: teplem taje sníh. Mk. — komu kde. Taje mi na srdci. Vz Srdce. Pramen slzí ve hrudi taje. Dch. Sníh před sluncem taje. Sš. J. 67. Tatíček, vz Táta. Tatíčkovati = tatíčkem nazývati, Vater nennen, rufen. Bern. Tatíčkův, -ova, ovo, dem Vater gehörig. Včeras byla t-ova a dneska juž se (= jsi), mý zlaté dítě, žena moja. Sš. P. 798. Tatík, a, m., vz Táta. T. Mat. Vz Jir. H. 1. 28G. Tatínek, nka, m., vz Táta. Tatínkovy = tatínkův, dem Vater ge- hörig. T. oblek. Bdl. Obr. 68. Tatinná, é, f., německy Tattina, ves a) u Plzně, b) u Postoloprt. PL. Tatírek, rka, m., samota u Zalužan. PL. Tatiti se, il, ění = dařiti se po otci, dem Vater nachgerathen. Jg. Tati-us, a, m., jrn. římské. Tato, vz Tento. T., na Slov. = tudyto, hier durch. — T., a, m., na Slov. = táta. Vz toto. Tatoba, y, ni. = tatobný. Ó ty t-bo! Tatobiti, il, en, ení, etwas Naives her- vorbringen. Us. u Chudenic. Tatobity, dle Dolany, něm. Tatobit, ves u Turnova. PL. Tatobný = čiperný, vtipný, naiv. T. dítě. Us. Tatominet, u. m. Tancoval Kudrna tato- minet, někdo mu peníze z kapsy vymet. Slavia Nár. pov. 52. Tátoš, e, m., na Slov. = rychlý kůň; kůň divotvorný jako Šemík. Slov. T. = ochudlý kůň bez zpodnej gamby (Čelisti), pásť bude sa na barinách, ale keď ho povrieslom ozu- badlíš, zanesie ťa v okamihu, kam chceš. Dbš. 116. Hle! svati v korjuhu spřáhnuli t-še. Hdk. C. 133. — T. = kejklíř, der Gau- kler, Betrüger. Slov. Bern. Cf. Tatouš. Tatošík, a, m. Jako streček t-ky dráždí. Hdk., Lom. V. 242. Tatoun, Taťoun, a, m., osob. jm. Tatouňovice, dle Budějovice, ves u Be- nešova. PL. Vz Tk. V. 42. Tatouš, e, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 15., 21. — T. - kejklíř, der Gaukler. Cf. Tátoš. Tatra, interj. podivení. U Jižné. Vrů. Tatřan, Tatran, a, m., obyvatel Tater, der Tatranbewohner. Sd. Tatranský = Tater se týkající, Kar- paten-. T. Slovák. Šd. Tatrman, a, tatrmánek, nka, tatrma- ník, a, m., z sřněm. Tatermann = modla jako král ustrojená, na býku vozená a potom upálená (koncem prosince). Eine als König angekleidete Puppe. Vz S. N. a Jg. Slov. V. Pravý tatrmánek (Cf. Ona chodí co modla, jako loutka se fifluje). Mus., C. M. 549. — T. v knihách lékařských starých —	rytina nahého muže, na kterémž se ukazo- valo, kam baňky sázeti užitečno. Ms. kn. lék. — Tatrmánky = panáci n. loutky dře- věné n. vycpané atd., jimiž hru divadelní provozují, Puppe, f. D. Skáče jako t. Us. Šd. Našla voščený tatrmánek v svém domě. NB. Tč. 249. — T. == kejklíř, tajtrlíJc, pošetilec, kdo rád veselé kousky provádí, der Gaukler, Luftspringer, pudelnärrischer Mensch. D. Nech ho, takového t-na. Mor. Šd. Při hře na vodníka: Hastrmane, tatrmane, dej si kůži na buben, budeme ti bubnovati, až vylezeš z vody ven. Kšá. On se spravil na t-na. U Rychn. Tys celý t. Kal. Tatrmanečník, a, tatrmankář, e, m. = kdo v tatrmany hraje, der Puppenspieler. D. Tatrmauský, Gaukler-, gaukelhaft, pudel- närrisch. D. Tatrmanství, n., die Gaukelei, Possen, pudelnärrisches Betragen. T. provozovati. D. Tatrovice, dle Budějovice, Dotterwies, ves v Loketsku. PL. Tatrový — k Tatrám náležející, Karpaten-. T. vrchy (Tatry). Bern. Tatrum, u, m. Vyhlíží jako t. (divně). U Žamb. Kf. Tatry, pi., f. = babí hory, vysoké hory mezi Polskou, Uhry a Sedmihradskem, die Karpaten. T. nižší, vyšší, vysoké. Vz Krč. 253., 254., 346., 346., 347., 649., 703., 809. Za babku by (i kozu) přes T-y hnal. Prov. na Slov. Vz S. N. Tátův, -ova, -ovo, dem Vater gehörig. Ten našel t-va lejstra (má otcovy zlozvyky). U Rychn. Ťatý; fat, a, o, gehauen. Tata rána, eine Hiebwunde. Ani střelená ani ťatá (rána) se ho nechytne. Us. Brt. Vz Títi. Tan. Před arcibiskupem nesli Tau místo kříže, jakož obyčej nositi před arcibiskupy, das gerade Kreuz, welches bei feierlichen Gelegenheiten den Erzbischöfen vorgetragen wird (jus ereetae crucis praeferendae). Gl. 341. Taubenek, nka, m. T. Karel. Tí". H. 1. 195. Taubniaun, a, m. T. Tom. Vz Jir. H. 1. 286 Taun-us, a, m. = pohoří v západ. Ne- mecku, die Höhe, der Heyrieh. Vz S. N. Taurie, e, f., země v již. europ. Kusku. Vz S. N. Taurin, u, m.: C₄ H NO₆ S_2.,. Vz Sf k. 667., Taurocholový, S. N. Taurinové v nyn. Piemontsku. — Tau- rinský. Taur-is, idy, f., ostrov u Benátek. Taurocholová kyselina jest sdruženina kyseliny cholqyé s dusičnaťým a sírnatým taurinem. Vz Sfk. 667. Taurové na Krimu. — Taurský. Taur-us, a m. - pohoří v malé Asii. Vz S. N., Krč. 257. Tausentmark, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 626., II. 462., V. 261. Tautacism-us, u, m., řec. poklések proti libozvuku řeči. S. N. Tautogramm, u, m., řec. = báseii, jejíž verše všechny týmž písmenem se počínají.