sb157-05 0..8296

Tečkovaný; -ván, a, o, tečkatý, punk-
tatus, punktirt. V rostl. = velmi drobnými
a stejnými krůpějemi jinobarvými zname-
naný n. př. černě t-ný: rub listů kyhanko-
vých čili brusnicových; žlaznatě t-ný, když
tečky pochodí drobnými žlázkami jako listy
ožankovitých. Rst, 505. T. lodyha atd. Rostl.
T. čára. Nz.

Tečkovati = tečky dělati, punktiren.

Tečkovátko, a, n., u klempířů, der Kar-
niffelmeissel. Šm.

Tečkový. T. vyšívání, die Stigmastickerei.
Dch. T. síť (u vyšívání), das Punktnetz. Dch.

Tečna, y, f., die Sehne (kruhu). Ck. Vz
Tečný, Strojení tečen. Dch.

Tečná, é, f., vz Tečný.

Tečný, tangens. T. čára doplňku, dotečná,
doteéka, die Kotangente. Nz. Vz S. N. T.
čára n. přímka, tečná, tangenta, die Tan-
gente. T. plochy, tangirende Flächen. Nz.
Vz Tangenta.

Tečovice, dle Budějovice, Tetschowitz,
ves u Napajedel.

Teď, v obec. mluvě: íejď, prodlužuje se
pod Krkonš. a j. v tejdka, tejďkononc. Kb.
Znamená 1. nyní, jetzt, nun, diesmal, gleich,
dermalen. V. Teď deset odbilo. Us. Aj teď
když půjdeš ode mne, udáví tě lev. Br. Teď
právě, teď nyní. Ros. Teď a těchto ěasův.
Čr. — Kom. - 2. = zde, tu, ejhle, hier,
da. Adame, kde jsi? Odp.: Teď jsem pane.
Solf., Kom. Teď níže vypisovati budu. Har.
Svědkové moji teď jsou. Lom. Odkud je,
kdo teď moci bude nasytiti chleby na púšti ?
Teď sem, sluha tvój. Bj. Teď máš to, což
jest tvé. ZN. Vstalť jest, nenieť teď (= tuto);
Máte-li teď něco, jenž by se jedlo?; Když
sú řekli apoštolé: Aj dva meče teď! Hus
II. 133., 147., I. 177. (Tč. ). Teď srny! Smil
v. 2072.

Teda, tedať = tedy, so, also. Vz Věta
výsledná. Klade se z pravidla za prvním
slovem. Strany užívání ho vz Tedy. Proč
teda křtíš, když nejsi Kristus? Nu teda,
A tak teda a tak tedy. Ros. — Jestli —
teda, když — teda. Když mají spáti, teda
chodí. Rad. zv. Jestli nezapřel, teda tě
zklamal ten, který řekl: Třikrát mne za-
příš. Lom.

Tedaj = tehda, damals. Slez. Klš.

Tedajší =- tehdejší. Slez. Klš.

Tedáž = teda, tehdáž, tum, tunc, dann,
alsdann. Když umíráme, tedáž souzeni bý-
váme. V. Když domů přijdeš, tedáž to psaní
otevři (teprv potom). Ros. — T. na Slov. =
velmi, sehr, ganz und gar, gänzlich, völlig.
T. pěkně. Bern. — Jg.

Tede. A tede, nunc ergo. BO.

Tédeň = týden. Mor. Vz Týden.

Tedět. Odpovědě: Tedét sem (tu jsem,
ecce adsum). BO.

Te deum, skrác. z lat. te deum lauda-
mus = tě Boha chválíme, chvalozpěv cír-
kevní. Dnes máme te deum = takovou mši,
při které kněz mši sv. sloužící zpívá: te
deum.

Teďko, teďky — právě teď, eben jetzt.
T. tu byl. Až do teďka. Zlob. Já teďky
mám na lži dosti. Dač. — T. = zde, hier.
Hle, teďky jest již ten muž. Lom.

-tedlný, vz -telný.

Tední = nynější, jetzig. Us.

Tednosť, i, f., das Dasein. Božská t. MM.

Tedova = tehda. U Bělé. Olv. Vz Tedyva.

Tedražice, dle Budějovice, Tedraschitz,
ves u Sušice. PL. Vz S. N.

Tedť (ecce) umierajie. BO. Vz Ť, Teď.

Tedy, tedyť, klade se obyč. za prvním
slovem věty, lat. ergo, igitur, itaque. T. klade
se, 1. když co vynášíme, co z předcházející
věty jako z pramene svého vychází, so, also,
daher, nun, denn, dann, demnach, folglich.
Láska zůstane na věky. Co tedy k věčnosti
patří, to za základ všemu jinému kladeno
býti má. Kom. Když jakýsi Peršan k La-
cedaemoňanu pravil:, Pro množství střel
slunce viděti nebudete, ' odpověděl tento:
, Tedy v stínu budeme bojovati. ' Kos. Ná-
sleduje tedy z toho, že... Ros. Má se tedy
říci. Knst. Když den nastane, tedy i mrá-
koty zahnány budou. Br. Když přijdeš domů,
tedy to psaní otevři a dříve nic (i. e. tehdáž).
Ros. — Pozn. V závětí po spojkách tedy
také se vynechává. Nebudeš-li poslouchati
(tedy, tak) budeš bit. Vz Jestliže, Tak. —
2. Nejvíce v otázkách a v imperativu, ve
kteréžto příčině věty takové za účinek vět
předcházejících znamenáme: Nejsmeť synové
noci ani tmy: nespěmež tedy jako i jiní,
ale bděme. Br. Jděme tedy po svých. Us. Nu
tedy dělejte, jak rozumíte. Začněme tedy.
Tedy tam jdi. Co tedy máme činiti? — 3. Po-
ukazujíc k okolnostem předcházejícím vy-
světluje z nich nějakou událosť. Toho času
byl Miltiades nemocen, tedy mluvil za něho
jeho bratr. Kos. — 4. Touto spojkou se mlu-
vící, uchýliv se od věci, k hlavní věci zase
zpět vrací. Často se pravím přičiňuje. Kos.
— Pozn. Někteří spisovatelé nemíchají
tedy = proto s tehdy = tehdáž, tenkráte;
ale obě slova mají týž význam a tedy se
tehdy klade místo tedy. Když jest nejlepší
hra, tehdy (tedy) přestaň. D. Nechodívej za
mnó, oči ti vypadnó, tedy (= tehdy) bylo
chodiť, dyž sem byla panno. Sš. P. 290. Cf.
Tehdy. — Vz Věta výsledná, příčinná a
Teda, — Tedy, v tedy (na Slov. ), adv. =
toho času, damals, zu der Zeit. Baiz. —
Tedyť (tedy + ť) klade se na počátku věty =
tedy, also. Tedyť ho musil bíti. Ros. T.
jděme. Us. — Tedyž (tedy + ž), když tedyž
= někdy, co neviděti, einmal, ehe man sichs
versieht. Řekl pak David: Když tedyž sejdu
od ruky Saulovy. Br. Vz Tedyž.

Tedyva — tehda. U Poličky. Kd. Vz Te-
dova.

Tedyž. Přidě dyž t. = přijde co neviděť,
z nenadání. Slez. Klš. Vz Tedy (konec).

Teedka, y, f., teedia. Rostl. I. 257. b.

Teesdalka, y, f., teesdalia. Rostl. I. 217. a.

Tefroid, u, m., nerost. Vz. Bř. 171.

Tege-a, e (akk. -u, instr. -ou), f., bylo
mě. v Arkadii. — Tegean, a, m. — Tegejský.
Vz S. N.

Tegl, e, teglík, u, m., tyglík, není nutně
z něm., vz Mz. 346. Tiegl, m. T. z hlíny,
Br., tyglík, kelímek, pánvice, rendlík, pánev,
test. Vz Test. - T. = modravý mastný jíl
plný skořápek, der Tegel. T. mušlový, her-
nalský. Krč. 938., 939.



	39

	Tečkovaný; -ván, a, o, tečkatý, punk- tatus, punktirt. V rostl. = velmi drobnými a stejnými krůpějemi jinobarvými zname- naný n. př. černě t-ný: rub listů kyhanko- vých čili brusnicových; žlaznatě t-ný, když tečky pochodí drobnými žlázkami jako listy ožankovitých. Rst, 505. T. lodyha atd. Rostl. T. čára. Nz. Tečkovati = tečky dělati, punktiren. Tečkovátko, a, n., u klempířů, der Kar- niffelmeissel. Šm. Tečkový. T. vyšívání, die Stigmastickerei. Dch. T. síť (u vyšívání), das Punktnetz. Dch. Tečna, y, f., die Sehne (kruhu). Ck. Vz Tečný, Strojení tečen. Dch. Tečná, é, f., vz Tečný. Tečný, tangens. T. čára doplňku, dotečná, doteéka, die Kotangente. Nz. Vz S. N. T. čára n. přímka, tečná, tangenta, die Tan- gente. T. plochy, tangirende Flächen. Nz. Vz Tangenta. Tečovice, dle Budějovice, Tetschowitz, ves u Napajedel. Teď, v obec. mluvě: íejď, prodlužuje se pod Krkonš. a j. v tejdka, tejďkononc. Kb. Znamená 1. nyní, jetzt, nun, diesmal, gleich, dermalen. V. Teď deset odbilo. Us. Aj teď když půjdeš ode mne, udáví tě lev. Br. Teď právě, teď nyní. Ros. Teď a těchto ěasův. Čr. — Kom. - 2. = zde, tu, ejhle, hier, da. Adame, kde jsi? Odp.: Teď jsem pane. Solf., Kom. Teď níže vypisovati budu. Har. Svědkové moji teď jsou. Lom. Odkud je, kdo teď moci bude nasytiti chleby na púšti ? Teď sem, sluha tvój. Bj. Teď máš to, což jest tvé. ZN. Vstalť jest, nenieť teď (= tuto); Máte-li teď něco, jenž by se jedlo?; Když sú řekli apoštolé: Aj dva meče teď! Hus II. 133., 147., I. 177. (Tč. ). Teď srny! Smil v. 2072. Teda, tedať = tedy, so, also. Vz Věta výsledná. Klade se z pravidla za prvním slovem. Strany užívání ho vz Tedy. Proč teda křtíš, když nejsi Kristus? Nu teda, A tak teda a tak tedy. Ros. — Jestli — teda, když — teda. Když mají spáti, teda chodí. Rad. zv. Jestli nezapřel, teda tě zklamal ten, který řekl: Třikrát mne za- příš. Lom. Tedaj = tehda, damals. Slez. Klš. Tedajší =- tehdejší. Slez. Klš. Tedáž = teda, tehdáž, tum, tunc, dann, alsdann. Když umíráme, tedáž souzeni bý- váme. V. Když domů přijdeš, tedáž to psaní otevři (teprv potom). Ros. — T. na Slov. = velmi, sehr, ganz und gar, gänzlich, völlig. T. pěkně. Bern. — Jg. Tede. A tede, nunc ergo. BO. Tédeň = týden. Mor. Vz Týden. Tedět. Odpovědě: Tedét sem (tu jsem, ecce adsum). BO. Te deum, skrác. z lat. te deum lauda- mus = tě Boha chválíme, chvalozpěv cír- kevní. Dnes máme te deum = takovou mši, při které kněz mši sv. sloužící zpívá: te deum. Teďko, teďky — právě teď, eben jetzt. T. tu byl. Až do teďka. Zlob. Já teďky mám na lži dosti. Dač. — T. = zde, hier. Hle, teďky jest již ten muž. Lom.	-tedlný, vz -telný. Tední = nynější, jetzig. Us. Tednosť, i, f., das Dasein. Božská t. MM. Tedova = tehda. U Bělé. Olv. Vz Tedyva. Tedražice, dle Budějovice, Tedraschitz, ves u Sušice. PL. Vz S. N. Tedť (ecce) umierajie. BO. Vz Ť, Teď. Tedy, tedyť, klade se obyč. za prvním slovem věty, lat. ergo, igitur, itaque. T. klade se, 1. když co vynášíme, co z předcházející věty jako z pramene svého vychází, so, also, daher, nun, denn, dann, demnach, folglich. Láska zůstane na věky. Co tedy k věčnosti patří, to za základ všemu jinému kladeno býti má. Kom. Když jakýsi Peršan k La- cedaemoňanu pravil:, Pro množství střel slunce viděti nebudete, ' odpověděl tento: , Tedy v stínu budeme bojovati. ' Kos. Ná- sleduje tedy z toho, že... Ros. Má se tedy říci. Knst. Když den nastane, tedy i mrá- koty zahnány budou. Br. Když přijdeš domů, tedy to psaní otevři a dříve nic (i. e. tehdáž). Ros. — Pozn. V závětí po spojkách tedy také se vynechává. Nebudeš-li poslouchati (tedy, tak) budeš bit. Vz Jestliže, Tak. — 2. Nejvíce v otázkách a v imperativu, ve kteréžto příčině věty takové za účinek vět předcházejících znamenáme: Nejsmeť synové noci ani tmy: nespěmež tedy jako i jiní, ale bděme. Br. Jděme tedy po svých. Us. Nu tedy dělejte, jak rozumíte. Začněme tedy. Tedy tam jdi. Co tedy máme činiti? — 3. Po- ukazujíc k okolnostem předcházejícím vy- světluje z nich nějakou událosť. Toho času byl Miltiades nemocen, tedy mluvil za něho jeho bratr. Kos. — 4. Touto spojkou se mlu- vící, uchýliv se od věci, k hlavní věci zase zpět vrací. Často se pravím přičiňuje. Kos. — Pozn. Někteří spisovatelé nemíchají tedy = proto s tehdy = tehdáž, tenkráte; ale obě slova mají týž význam a tedy se tehdy klade místo tedy. Když jest nejlepší hra, tehdy (tedy) přestaň. D. Nechodívej za mnó, oči ti vypadnó, tedy (= tehdy) bylo chodiť, dyž sem byla panno. Sš. P. 290. Cf. Tehdy. — Vz Věta výsledná, příčinná a Teda, — Tedy, v tedy (na Slov. ), adv. = toho času, damals, zu der Zeit. Baiz. — Tedyť (tedy + ť) klade se na počátku věty = tedy, also. Tedyť ho musil bíti. Ros. T. jděme. Us. — Tedyž (tedy + ž), když tedyž = někdy, co neviděti, einmal, ehe man sichs versieht. Řekl pak David: Když tedyž sejdu od ruky Saulovy. Br. Vz Tedyž. Tedyva — tehda. U Poličky. Kd. Vz Te- dova. Tedyž. Přidě dyž t. = přijde co neviděť, z nenadání. Slez. Klš. Vz Tedy (konec). Teedka, y, f., teedia. Rostl. I. 257. b. Teesdalka, y, f., teesdalia. Rostl. I. 217. a. Tefroid, u, m., nerost. Vz. Bř. 171. Tege-a, e (akk. -u, instr. -ou), f., bylo mě. v Arkadii. — Tegean, a, m. — Tegejský. Vz S. N. Tegl, e, teglík, u, m., tyglík, není nutně z něm., vz Mz. 346. Tiegl, m. T. z hlíny, Br., tyglík, kelímek, pánvice, rendlík, pánev, test. Vz Test. - T. = modravý mastný jíl plný skořápek, der Tegel. T. mušlový, her- nalský. Krč. 938., 939.