sb157-05 0..8296

Těh, u, m., zastr. = kloub, das Glied, Ge-
lenk.

Těhan, a, m., nephrotoma, hmyz dvoj-
křídlý. Krok. II. 264.

Těhař, e, m. T-ři = lid obecný, oráči,
řemeslnici, kramáři, St., rolníci, nádenníci.
Kšch.

Tehd = teď. Isáku, dežs byl ? A on mi j
dal odpověď: Tehd jsem u Jana byl. NB.
Tč. Mne potřebie nic nenie, než t. žid pro
tě poslal a chce, aby jemu plátce byl; Obe-
slal nás t. očim žalobníků, abychom k němu
přišli; Svědomie ždovo tehd máme, jakoby
v tom listě stálo; Svedomie to vám tehd
v tomto listu posíláme; Stěpáne, t. vás z ru-
kojemstvie vyvazuji; Ten list t. nedávno
před nás přinesen jest; Kmotře, t. jsú (pe-
níze); A od té chvíle nejsem napomínán až
t.; T. svědomie máte; A t. (= zde) toho
listu připiš. NB. Tč. 4., 11., 27., 28., 65.,
85., 119., 129., 149., 160. a na mnohých
jiných místech.

Tehda = toho času, v ten čas, damals, zu
der Zeit, alsdann. Strsl. tbgda, tum, příp.
-da, jíž tvoříme adverbia vystihující čas, do
něhož spadají. Mkl. B. 207. T. jemu fojt
řekl; Když fojt s konšely jsú se jich ptali
hned tehda, když se jest ta vražda stala...
NB. Tč. 33., 72. Tehda, ježto byl jat; Tehda
mají úředníci tam jeti a zeptati se, které
by lány její byly. Půh. II. 210., 550. T.
jeden z knížat. Lom. Pakli by který ne-
přijel, tehda ten aby příčinu svého nepří-
jezdu oznámil. Zříz. Ferd. Vz Tedy.

Tehdáž = tehda, toho času, dazumal, da-
mals, zu der Zeit, dann, tunc. V. T. a tehdy
praví se o minulosti (tunc, damals), avšak
také o budoucnosti (tum, dann). A když se
smířili, tehdy (tehdáž) se zase sem přistě-
hoval. Budu-li ty peníze kšaftovati, tehdy
bych je dala po přátelích. Zk. 0 blahosla-
vení ti lidé, kteříž ho tehdáž (té chvíle) mi-
lostivého míti budou. Kom. Protiž tomu
Bartoň praví, že jeho jest tehdáž ihned ob-
žaloval; Vystavil jest před nás Tomana,
kterýž jest u fojta tehdáž dělal; Kterážto
poručila jest nětco statku svého Anně tetce
svej, tehdáž manželce spoluměšténína na-
šeho. NB. Tč. 65., 129., 187. T. vyšla na
jevo jeho udatnost Flav. A t. uhlédáš.
Jel. — Když — tehdáž; tehdáž — když. Když
hrušky zrají, tehdáž se česati mají. Prov.
Čechové tehdáž zpívají, když se najedí. V.
Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle.
Prov. Senator t. se přimlouvej, když naň
podáno bude. V.

Tehdážní = co tehdáž bylo, damalig.
Scip.

Tehdejší, vz Nynější. Příp. -šjb. Mkl. B.
341. Damalig. Učitelé tehdejšího času. Br.
Podlé způsobu tehdejšího mlácení mluví.
Br.

Tehdejšek, šku, m., die damalige Zeit.

Tehdy, tehdyť = tehdáž, tunc, damals,
zu der Zeit. V. Tehdy Svatopluk v Moravě
králem byl. Dal. Jemuž tehdy Pšov děli.
Dal. A když jsme před pána přišli, t. jest
pán řekl, aby jej uručil, kto by jemu z čeho
vinu dal. NB. Tč. 7. A kdyby panský potaz

vynesen býti měl, t. k vynášení potazu nej-
vyšší sudí král. čes. má kázati... Zříz. F. I.
A. X. 2. A když jest Maštale uničen byl, t.
jest Mužík obeslal Klimka; Tehdá Václav
dal Jurkovi pohlavek a on jemu zase; Aon
jest živ byl ještě t., když jsú právo osadili.
NB. Tč. 7., 72., 96. Mluv s Bohem, chce-li
té úředníkem mieti a kdyžť povie, že chce,
t. buď knězem. Hus 1. 267. Když nenie
v mysli libého myšlenie, t. nenie i zlého
přivolenie, jímž najprve hřiech jest dokonán;
Jakžbychom co prosili, jenž by od nás ne-
vedlo k té plnosti, tehdy by nebyla hodna
prosba; A jakož sem t. lid svój od Faraona
vysvobodil, tak i tě vysvobodím z kacieřóv;
Nynie vidíme skrze zrcadlo v podobenství,
ale t. uzříme tvář v tvář. Hus I. 310., 275.,
III. 19., 29. Vz strany užívání slova tohoto:
Tehdáž. — Tehdy = tedy, demnach, daher,
also, denn. Poněvadž tehdy, a tak tehdy.
Ros. Vybeřiž sobě t. Tkad. Poněvadž Sol-
kovej sestra měla své věno od prvního i od
druhého muže, t. již dědičku nebyla. Půh.
II. 221. Poněvadž t. na věky živ má býti,
ktož jie duostojně tělo božie, zasě zpětně
věz, ktož nejie dóstojně těla božieho, ne-
bude živ. Hus III. 174. Vy tehdy se nyní
pozdržte. Flav. Jděme t. Us. Vz Tedy. —
Ve hlavních větách po větách časových a
podmiňovacích se vypouští, vz Tedy, Tak,
Jestliže. V Che. P. slovem tehdy hlavní
věty počínají se velmi zhusta v rozličných
souvětích, jako: a) v časových: Protož když
takoví lháři jmenují a mluví slovo božie
ústy, tehdy jest jistota... 132. b. Nebo
když nastane zamúcenie pro slovo božie,
tehdy se pohoršie. 136. a. Ale když jest
spasitel ďábla přemohl a zahnal, t. jsú an-
dělé pristúpili. 163. b., 56. b. atd. — b) Vpod-
mínečných. Protož nebude-li to dielo míti
založenie pravého z Boha, t. se pohorší.
136. b. A potom jestli prikázanie božie
k tomu, aby živí ty spící vyprostili z pekla,
t. muož právě ta véc zakládána býti na
vieře. 172. b. — c) Ve příčinných. A poně-
vadž i první i poslední z milosti přijímají,
t. jediné větší milosť v odplatě muožem
znáti. 128. b. Poněvadž poslední zpozdilý
dosti má úsilé jedné hodiny, t. nenie po-
třebí o to pracovati mnoho let. 128. b. A po-
něvadž jest z úmysla hřešenie, tehdyť jest
hřiech proti duchu svatému. 129. a. — d) Ve
vztažných. A toť se i dnes děje, že ktož
pozná pána Ježíše a počne volati k němu,
t. se ihned nepřiezeň kdesi vezme. 147. a.
(V. Hylmar v progr. obec. čes. real. gymn.
v Praze na r. 1877. str. 18. ). — Tehdy S =
tehdáž, damals. — T. = některý čas, kdykoli,
irgend wie. Ať sebe kdys tehdyž (= někdy,
svou dobou) nepomstí pravda. Št.

Těhel, hla, m., osob. jm.

Těhelna, těhla, těhlář atd., na Slov. =
cihelna, cihla, cihlář. Jg.

Těhelnice, e, f. = houž k upevnění voru
ku břehu. Us.

Teheran, a, m., hl. mě. Persie. Vz S. N.

Těhla, y, f = cihla. Slov.

Těhlář, e, m. = cihlář. Slov.

Těhle, Uhle, e, f. = nožice, kleč u pluhu,
die Pflugsterze. D.