Předchozí (40)  Strana:41  Další (42) |
|
|||
41
|
|||
|
|||
Těhlice, e, f., t-ce, pl. = řetízky, které
připevňují k bidelci brány, das Kettel zur Befestigung der Egge an die Stange. Us. Těhlík, u, m = trámec u pily mezi klikou
a rámcem. Ú Chrud. Těhlín, u, m., alecteronis (kámen), zastr.
Rozk. Těhlo, a, n., tractorium, zastr. Rozk. Cf.
Táhlo. Strsl. tęgo, lorum, stihel. Mkl. B. 320. Těhnice, e, f. = ojnice, die Treib-, Kurbel-,
Zugstange. Šp. Těhník, a, m., osob. jm.
Těhnouti, vz Táhnouti.
Těhoba, y, f.. na Slov. = tehotnosť, die
Schwangerschaft. Baiz. Téhoden, dne, m. Br.. Har. Lépe: týden.
Jg.
Téhodní, lépe: týdenní.
Téhodnový. T. zkouška. Kom. Šk. pansof. 29. Vyd. Zb. Lépe: týdenní. Téhoroční = tohoroční, toho roku. Slov. Těhohlasí, n., Baryphonie, f. Těhoměrství, n., Barymetrie. f. Tpl. Těhota, y, f. = tíhota, die Schwere. Ros. — T. = tehotnosť. Šm.
Těhotenství, n. = tehotnosť = stav, jenž
nastane po zúrodnění vajíčka zralého a z va- ječníka ženského do dělohy vklouzlého n. t. = volné vyvinování se embryona v lůně matčině. S. N. Die Schwangerschaft. T. vejcovodovaječníkové, zásnětové, die Molen- schwangerschaft, pochvové, die Vaginal-, mimoděložné, graviditas extrauterina, ve vejcevodu, vejcevodové, g. tubaria, mezerné, die Interstitial-, vejcevododěložné, die Tu- bouterinschwangerschaft. Nz. lk. Pověry o t. vz v Mus. 1853. 475. a Těhotný. Těhotěti, ěl, ění, schwanger werden. Dch.
Těhotiti, ěl, ěn, ění = těhotnou učiniti,
schwängern. Reš. Těhotněti, ěl, ění, schwanger sein oder
werden. — jak dlouho. Těhotněla už do 3. měsíce. Us. Těhotnice, e, f. = těhotná sena, die
Schwangere. Tak t., ač bulí se bojící, žádá poroditi. Sš. L. 130. (Hý. ). Rychlá je zastihne záhuba jako bule t-ci. Sš. II. 260. (Hý. ) Tehotnosť, i, f. = tíže, die Schwere. —
T. = stav těhotné seny, die Schwanger- schaft. Dávení v t-sti. Ja. Eliška pak man- želka ovdověla ve stavu t-nosti pokročilé. Pal. III. 3. 307. Těhotný = těžký, schwer. T. pouto. Jel.
— T. = s těžkým životem, s plodem chodící,
schwanger. Na Slov. ťarchavý, taršaný. Dbš. 5. Jg. T-nou býti. V. T. žena v životě plod nosí. Kom. T-nou učiniti. V. T-nou choditi. Reš. T. na rozboření (na rozvalení, na sle- hnutí), D., s unes, hochschwanger. Lk. Když jest srozuměla t-nou býti. Biancof. Dýchá jako t-ný mravenec. U Jižné. Vrů. Chce se mu toho jako t-né panně (velmi). Us. Vk. Nemohou-li koně se svatebníky s místa, sedí prý na voze nepoctivá panna aneb t. žena. Mus. Navštíví-li t-ná mladé manžely, při- nese prý jim štěstí. Koně, vezou-li ženu t-nou, velice prý se potí. Kda. Žena t-ná chodí-li prostovlasá anebo kopne-li psa n. kočku, nedonosí plodu. Mor. Pověry o že- nách t-ných vz v Mus. 1854. 535. Cf. Tě- |
hotenství. — čím. Kázání smyslem t. =
plné hlubokého smyslu. Scip. Kraje zuři- vými větry těhotné. Mus. Jestli hrůzou křídla t-na jsou. Sš. Vz Rb. str. 273. Tehov, a, m., něm. Tehow, ves u Vla-
šimi; něm. Gross-Tehow, ves u Říčan. PL., Tk. I. 46., 47., III. 110., V. 146., S. N. Těhovati = táhnouti. Lšk.
Tehovec, vce, m., Tehowetz, ves u Čern.
Kostelce. PL. Tehovice, dle Budějovice, ves. Vz Tf. 267.
Tehovičky, dle Dolany, Tehowiček, ves
u Uhříněvsi. PL. Tehovský vrch u Mnichovic. Krč. 450.
Těhový = kloubový, Glied-. T. voda. Ms.
bib. 27. str. 117. Těhozev, zvu, m., barosma, der Bukko-
strauch. T. zejkovaný, b. crenata; zpilovaný, b. serratifolia. Vz Rstp. 278. Téhož, vz Týž.
Těhul, a, m., Tiehul, ovčárna u Slaného.
PL. Těch, gt. pl. zájmena ten. Místo těch,
těm, těmi říká se ve vých. Čech.: těch, tem, tema; místo oněch, jedněch, oněm, jedněm, oněmi, jedněmi říká se tamtéž: vonejch, jednejch, vonejra, jednejm, vonejma, jed- nej ma. Jir. Těcha, y, f., tohoto slova více se užívá
ve složen.: útěcha, potěcha. D. Jaj, kde tu nabrať těchy? Hdk. C. 76. Ty pak, světům v těchu, dech jsi z jeho dechu. Sš. Bs. 3. Ó kajících čáko blahá, žádajících těcho drahá! Nad marné vždy radosti bytnou výše kladeš těchu. Sš. Hc. 53., 150. (Hý. ). — T., osob. jm. žen. Pal. Těchan, a, m., osob. jm. Pal.
Těchanov, a, m., Zechan, ves u Sovince
na Mor. Těchanovice, dle Budějovice, Neuzehs-
dorf, ves v rak. Slez. Vz S. N. Těchařovice, dle Budějovice, Tiecharo-
witz, ves u Milína. PL. Těchen, chna, m., osob. jm. Pal.
Těchlov, a, m., Tiechlow, dvůr u Vy-
žovic. PL. Těchlovice, dle Budějovice, Tichlowitz,
ves u Neštědic; něm. Tiechlowitz, ves u Kr. Hradce. PL., Tk. I. 440., III. 60., Tf. 287. Technice, dle Budějovice, ves u Pří-
brami. Vz Tk. III. 37. Technický, technisch. T. vědy, nauky,
jež směřují k potřebám živnostenským (prů- myslnickým). Rk. T. provedení něčeho. Šp. T. ústav, akademie (polytechnika), výrazy (umělecké výrazy). S. N. Těchnič, e, m., něm. Tiechnitsch, ves
u Zalužan. PL. Technik, a, m. = kdo se obírá technickými
vědami, der Techniker. Technika, y, f., z řec. = umělosť, vycvi-
čenosť, zručnosť, činnost umělecká a prů- myslnická; technický ústav, die Technik. Technolog, a, m., der Technolog, Ge-
werbkurdige. Technologický, technologisch. Šp.
Technologie, e, f., z řec. == řemeslověda,
nauka o vědeckém základě řemesel, die Tech- nologie, Gewerbkunde. Rk. T. = nauka o vzdělávání surovin. S. N. Vz tam více. |
||
|
|||
Předchozí (40)  Strana:41  Další (42) |