sb157-05 0..8296

Těhlice, e, f., t-ce, pl. = řetízky, které
připevňují k bidelci brány, das Kettel zur
Befestigung der Egge an die Stange. Us.

Těhlík, u, m = trámec u pily mezi klikou
a rámcem. Ú Chrud.

Těhlín, u, m., alecteronis (kámen), zastr.
Rozk.

Těhlo, a, n., tractorium, zastr. Rozk. Cf.
Táhlo. Strsl. tęgo, lorum, stihel. Mkl. B. 320.

Těhnice, e, f. = ojnice, die Treib-, Kurbel-,
Zugstange. Šp.

Těhník, a, m., osob. jm.

Těhnouti, vz Táhnouti.

Těhoba, y, f.. na Slov. = tehotnosť, die
Schwangerschaft. Baiz.

Téhoden, dne, m. Br.. Har. Lépe: týden.

Jg.

Téhodní, lépe: týdenní.
Téhodnový. T. zkouška. Kom. Šk. pansof.
29. Vyd. Zb. Lépe: týdenní.
Téhoroční = tohoroční, toho roku. Slov.
Těhohlasí, n., Baryphonie, f.
Těhoměrství, n., Barymetrie. f. Tpl.
Těhota, y, f. = tíhota, die Schwere. Ros.

— T. = tehotnosť. Šm.

Těhotenství, n. = tehotnosť = stav, jenž
nastane po zúrodnění vajíčka zralého a z va-
ječníka ženského do dělohy vklouzlého n.
t. = volné vyvinování se embryona v lůně
matčině. S. N. Die Schwangerschaft. T.
vejcovodovaječníkové, zásnětové, die Molen-
schwangerschaft, pochvové, die Vaginal-,
mimoděložné, graviditas extrauterina, ve
vejcevodu, vejcevodové, g. tubaria, mezerné,
die Interstitial-, vejcevododěložné, die Tu-
bouterinschwangerschaft. Nz. lk. Pověry o t.
vz v Mus. 1853. 475. a Těhotný.

Těhotěti, ěl, ění, schwanger werden. Dch.

Těhotiti, ěl, ěn, ění = těhotnou učiniti,
schwängern. Reš.

Těhotněti, ěl, ění, schwanger sein oder
werden. — jak dlouho. Těhotněla už do
3. měsíce. Us.

Těhotnice, e, f. = těhotná sena, die
Schwangere. Tak t., ač bulí se bojící, žádá
poroditi. Sš. L. 130. (Hý. ). Rychlá je zastihne
záhuba jako bule t-ci. Sš. II. 260. (Hý. )

Tehotnosť, i, f. = tíže, die Schwere. —
T. = stav těhotné seny, die Schwanger-
schaft. Dávení v t-sti. Ja. Eliška pak man-
želka ovdověla ve stavu t-nosti pokročilé.
Pal. III. 3. 307.

Těhotný = těžký, schwer. T. pouto. Jel.

— T. = s těžkým životem, s plodem chodící,
schwanger. Na Slov. ťarchavý, taršaný. Dbš.
5. Jg. T-nou býti. V. T. žena v životě plod
nosí. Kom. T-nou učiniti. V. T-nou choditi.
Reš. T. na rozboření (na rozvalení, na sle-
hnutí), D., s unes, hochschwanger. Lk. Když
jest srozuměla t-nou býti. Biancof. Dýchá
jako t-ný mravenec. U Jižné. Vrů. Chce se
mu toho jako t-né panně (velmi). Us. Vk.
Nemohou-li koně se svatebníky s místa, sedí
prý na voze nepoctivá panna aneb t. žena.
Mus. Navštíví-li t-ná mladé manžely, při-
nese prý jim štěstí. Koně, vezou-li ženu
t-nou, velice prý se potí. Kda. Žena t-ná
chodí-li prostovlasá anebo kopne-li psa n.
kočku, nedonosí plodu. Mor. Pověry o že-
nách t-ných vz v Mus. 1854. 535. Cf. Tě-

hotenství. — čím. Kázání smyslem t. =
plné hlubokého smyslu. Scip. Kraje zuři-
vými větry těhotné. Mus. Jestli hrůzou
křídla t-na jsou. Sš. Vz Rb. str. 273.

Tehov, a, m., něm. Tehow, ves u Vla-
šimi; něm. Gross-Tehow, ves u Říčan. PL.,
Tk. I. 46., 47., III. 110., V. 146., S. N.

Těhovati = táhnouti. Lšk.

Tehovec, vce, m., Tehowetz, ves u Čern.
Kostelce. PL.

Tehovice, dle Budějovice, ves. Vz Tf. 267.

Tehovičky, dle Dolany, Tehowiček, ves
u Uhříněvsi. PL.

Tehovský vrch u Mnichovic. Krč. 450.

Těhový = kloubový, Glied-. T. voda. Ms.
bib. 27. str. 117.

Těhozev, zvu, m., barosma, der Bukko-
strauch. T. zejkovaný, b. crenata; zpilovaný,
b. serratifolia. Vz Rstp. 278.

Téhož, vz Týž.

Těhul, a, m., Tiehul, ovčárna u Slaného.
PL.

Těch, gt. pl. zájmena ten. Místo těch,
těm, těmi říká se ve vých. Čech.: těch, tem,
tema; místo oněch, jedněch, oněm, jedněm,
oněmi, jedněmi říká se tamtéž: vonejch,
jednejch, vonejra, jednejm, vonejma, jed-
nej ma. Jir.

Těcha, y, f., tohoto slova více se užívá
ve složen.: útěcha, potěcha. D. Jaj, kde tu
nabrať těchy? Hdk. C. 76. Ty pak, světům
v těchu, dech jsi z jeho dechu. Sš. Bs. 3.
Ó kajících čáko blahá, žádajících těcho
drahá! Nad marné vždy radosti bytnou
výše kladeš těchu. Sš. Hc. 53., 150. (Hý. ).
— T., osob. jm. žen. Pal.

Těchan, a, m., osob. jm. Pal.

Těchanov, a, m., Zechan, ves u Sovince
na Mor.

Těchanovice, dle Budějovice, Neuzehs-
dorf, ves v rak. Slez. Vz S. N.

Těchařovice, dle Budějovice, Tiecharo-
witz, ves u Milína. PL.

Těchen, chna, m., osob. jm. Pal.

Těchlov, a, m., Tiechlow, dvůr u Vy-
žovic. PL.

Těchlovice, dle Budějovice, Tichlowitz,
ves u Neštědic; něm. Tiechlowitz, ves u Kr.
Hradce. PL., Tk. I. 440., III. 60., Tf. 287.

Technice, dle Budějovice, ves u Pří-
brami. Vz Tk. III. 37.

Technický, technisch. T. vědy, nauky,
jež směřují k potřebám živnostenským (prů-
myslnickým). Rk. T. provedení něčeho. Šp.
T. ústav, akademie (polytechnika), výrazy
(umělecké výrazy). S. N.

Těchnič, e, m., něm. Tiechnitsch, ves
u Zalužan. PL.

Technik, a, m. = kdo se obírá technickými
vědami, der Techniker.

Technika, y, f., z řec. = umělosť, vycvi-
čenosť, zručnosť, činnost umělecká a prů-
myslnická; technický ústav, die Technik.

Technolog, a, m., der Technolog, Ge-
werbkurdige.

Technologický, technologisch. Šp.

Technologie, e, f., z řec. == řemeslověda,
nauka o vědeckém základě řemesel, die Tech-
nologie, Gewerbkunde. Rk. T. = nauka
o vzdělávání surovin. S. N. Vz tam více.