sb157-05 0..8296

Těchobud, a, m., osob. jm. Pal. Rdh126.

Těchobuz, e, f., Tiechobus, ves u Pacova.
PL. Vz Tk. V. '261., S. N.

Těchobuzice, dle Budějovice, Techobu-
sitz, ves u Litoměřic.

Těchoděly, dle Dolany, něm. Tiehodil,
ves u Ulice (Ullitz). PL.

Těchoň, ě, m., osob. jm. Mor. Šd.

Techonice, dle Budějovice, Tiechonitz,
ves u Zavlekoma. PL.

Těchonín, a, m., Linsdorf, ves u Ústí n.
Orl. PL. Vz Těchovín.

Těchoplodný = těchu či útěchu plodící,
trostspendend. T. noc. Sš. Hc. 48. (Hý. ).

Těchoraz, e, m., Tiechoras, ves u Pel-
hřimova. Tk. III. 36.

Těchorázek, zka, m., Tiechorasko, sa-
mota u Pelhřimova. PL., Tk. III. 36, 44.

Těchoslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh.
126.

Těchov, a, m., něm. Techow n. Tiechow,
ves u Blanska na Mor. PL.

Těchovín, a, m., Linsdorf, ves u Ústí n.
Orl. Vz Těchonín.

Těchvice, dle Budějovice, Těchvic z Těch-
vic, starožitná rodina vládycká. Vz S. N.

Teichl, a, m. T. Jos. Vz Jg. H. 1. 640.

Teint (fr., ten) = barva těla, plet, die
Hautfarbe. Rk.

Teiresi-as, e, m., dle Báča, slepý věštec
thebský. Vz S. N.

Tejceti, el. ení = běhati, těkati, potulo-
vati se, umherschweifen. Us. Hrp., Kšá.
Pořád někde tejcíš. U Rychn. Msk. —
kudy: po polích. Msk.

Tejcek, čka, m., Teitschek, ves u Zbi-
rova. PL. — T. Mart., malíř, f po r. 1847.

Tejčka, y, m., osob. jm.

Tejdenek = týden. Ús.

Tejfar, a, m., osob. jm. Šd.
Tejk, u, in., eie Art Leimruthe. Šm.
Tejkal, a, m., osob. jm. Šd.

Tejkanec, vz Týkanec.
Tejl, vz Týl.

Tejn, vz Týn. — T. (Tejnar) z Týnek.
vymřelá vládycká rodina. Vz S. N.

Tejnec, vz Týnec.

Tejnice, e, f. Pod vinohrady t., budem
isívat pšenice. Nár. ps.

Tejnil, a, m., osob. jm.

Tejniti, vz Týniti.

Tejuo, a, n., Thein, ves u Třebíče. PL.
— T. = tajno.

Tejnořiti, vz Zpívati.

Tejnosť, i, f. = tajnosť. Dač. I. 96.

Tejný = tajný. V., Hus III. 306. a j., Žer.

Tejrati, vz Týrati.

Tejřov, a, m. == Týřov.

Tejřovský, ého, m. Jméno vymřelé panské
rodiny v Čechách. Vz S. N. — T., vz Šíma.

Tejrych, a, m., osob. jm. Šd.
Tek, a, m., diculus (pták), zastr. Rkp. ps.
Těk, u, m., na Slov. — tok, tečení, der
Fluss. Bern. — T. = útok, der Sturm. Jeho
hned přemohl silným těkem. Biancof. 93.

Teka, y, f., tectonia, der Thekbaum.
Rstp. 1206. Cf. Schd. II. 291., Kk. 179.

Těkač, e, m. = toulač, der Herumschwei-
fer, Laufer. Rk. — T. = běhoun ve hře ša-
chové, der Laufer. Kšch. Vz Šachy.

Těkačka, y, f.. die Herumschweiferin.

Jg-

Těkal, a, m. == těkač. — T., tachydromus,
pták dropovitý. Krok.

Těkálek, lka m., ctenus, pavouk.

Těkání, n., vz Těkati.

Těkař, e, m. = těkač, běhoun, běhař, der
Läufer, Bothe. Proč jsi po biřici nekázal
jemu přijíti než po těkaři? Čtení Nikod.
A. ij. Kuchaři, vrátní, maštaléři a t-ři. Hus
I. 405. Listy rozeslány po t-řích. BO., Reš.,
Ben. — T. = tulák, der Herumstreicher.
Noční t. D.

Těkati, těkávati = běhati, toulati se, tře-
štiti se, laufen, rennen, flattern. Jg., V.
V těkám jest ě stupňováno z e (teku). Gb.
Hl. 145. — jak: v nepoctivosti. Rad. zv. —
kudy: po horách. Plk., po městě. Br. Tamo
i vele (= mnoho) duš těká sěmo tamo po
dřevěch. Rkk. 15. — Troj., Lom. — okolo
čeho = starati se příliš, etwas hitzig be-
treiben. L., Kom. — odkud kam: z města
do města t. Syr. — se = běhati se, läufig
sein. Vlk se těká. L. Těžko uhlídati dě-
večky, která se chce těkati. Lom. Kup. stř.
Kráva, ješto sě těká, BO.

Těkavec, vce, m. = těkavý člověk, der
Läufer. Jg.

Těkavosť, i, f. = sklonnosť k těkání, tou-
avosí, běhavost, die Flattersucht, Dch., Flüch-
tigkeit, Unstätigkeit. T. mysli, Kom. L. 4.,
Šf., zraku. ZN.

Tekavý = co teče, něco tekutého propou-
ští. T. nádoba. Hrnčíři říkají teklavý. Dch.

Těkavý = k těkání sklonný, toulavý, bě-
havý, vrtkavý, ztřeštěný, umherschweifend,
umherlaufend, flüchtig, unbeständig, flatter-
haft, herumschweifend, schwärmend. Jg., V.
T. žena, Br., panna, Lom., žák, kněz, Brikc,
nohy, Jel., mysl, Jel., pozornost Marek. Tě-
kavým okem na něco hleděti. Měst. bož. —
kudy. Ženy po krčmách těkavé. Rváč. —
T. v lučbě = tekavý, utíkavý, utíkající, le-
tavý, prchavý, flüchtig. Vys. T. částky.
Rostl. T., co toliko na krátko trvá a brzo
mizí n. p. prsten na třeni muchomorkovém,
vergänglich, flüchtig. Rst. 505. T. masť. Nz.
— T. o psu a víku, kdys se honí (pojímá,
běhavý, jezdivý), läufig. D.

Tekdak, a, m., osob. jm. Dal. 56.

Těkev = tykev. Slov.

Teklavý = tekoucí. Vz Teklivý. T. střecha.
Bhmr.

1. Teklík, vz Tegl.

2. Teklík — bod, tečka, der Punkt. Ani
t-ku. Ros.

Teklina, y, f. = tekutina. L.

Teklivě, flüssig, fliessend. Aqu.

Teklivosť, i, f., flüssige Beschaffenheit.

Teklivý = který teče, fliessend, nässend.
T. rána, noha (z které teče), Jg., střecha.
BO.

Teklosť, i, f. = plynnosť, die Flüssigkeit.
L.

Teklý = tekutý, flüssig. L. — T., ého,
m., osob. jm. Šd.

Tekmessa, y, f. = milenka Ajanta Tela-
monoviče, která mu porodila Eurysaka.

leknouti, vz Tknouti.

Tekooký = lojdavý, triefäugig. Jg.