sb157-05 0..8296

tř. II utvořená jsou chybná: postižitel
(kmen infinit, postihnu(tel), ač i možno je
odvoditi od tř. IV. ); ostydlo (kmen infinit.
ostydnu(tel). Rovněž tak neústrojná jsou
substantiva: hrditel, příchoditel, odhaditel,
vyzdvižitel, protažitel, uspitel, obelžitel a p.
Hlavním pravidlem u tvoření substantiv pří-
ponou -tel a -cllo jest, že podkladem jejich
může býti jen kmen infinitivní slovesa ne-
skonalého. Zdáli se, že jest kmen infinitivní
jakostí děje skonalý (končící), dlužno míti
zřetel k tomu, že některá slovesa opětovací,
jsou-li spojena s předložkami, neměníce ja-
kosti děje zůstávají opětovacími; činnosti
jejich dostává se předložkou jen určitého
směru, jímž plný děj jednotlivý opět a opět
se vyvíjí. Cf. Bž. §. 190. 3. Pozn., Slov. I. 163.

Tela, dle Kuřa = tele. Mor. Brt., Vek.

Telací = telecí. Mor. Tč., Klš.

Telacko, a, n., ve Slez. tělacko = tele
trochu odrostlé. Mor. a Slez. Šd.

Telačka, y, f. = děvečka, která na sta-
rosti má telata, die Kälbermagd. Jg.

Telafín, a, m. = tele, hlupák, der Kalbs-,
Dummkopf. Slov. Plk.

Telafoun, a, m. = talafín. Šm.

Telafous, a, m. = talafín. Šm.

Telák, a, m. = člověk ve dvoře nad te-
laty, der Kälberhirt. — T. = lenoch, der
Faulenzer, m. L. — T. = hlupák, Dumm-
kopf. Jel. Enc. m. 36.

Telamon, a, m., král salaminský, otec
Aiantův a Teukrův. Vz S. N. — Telamo-
novec = Aias.

Telař, e, m. = telák.

Telařík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Telatina, y, f. = teletina. Mor.

Telátko, a, m. = tele, das Kalb. Dyť už
seš hezkej jako telátko (žertem). V Kunv.
Msk. — T., osob. jm. Tk. V. 261.

Telce, e, n. = telec, tele. Št. — T. =
kolouch, Hirschkalb, n. Aesop. T. býkové.
BO. — T., pl., n. Telletz, ves u Panenské
Týnice. Zemané z Telec. Tk. III. 147.

Tělce, e, n. = tělo, der Leib. T. buň-
kové, der Zellenleib, -körper. Nz. lk. Po-
třebné věci mají žádány býti od Boha, ne
pokrmóv sladkosti, ale ty věci, kteréž tělce
zdržievají. Hus I. 331.

Telcov, a, m., Töltsch, ves u Klášterce.
PL. Vz S. N.

Telcový, Kalb-. Vzem krev t-vú. ZN.
Ustavil sobě popy telcové (vitulorum). BO.
T. krev. BO.

Telč n. Teleč, lče, m., Teltsch, ves u Bu-
chova. — T., e, f., Teltsch, mě. na Mor. Vz
S. N., Tk. V. 196.

Telčan, a, m., ein Bewohner von Teltsch.
Telčský. V tej teleckej věži tam můj milej
leží. Sš. P. 394.

Telčár atd. = telák. Slov.

Telček, lečka, m. = tele, býček, das Kalb.
Veleš, Ja. T. divoký, obětný. BO. Pacho-
lík, beránek, telček a tak i jiní samečkové.
Hus I. 321.

Telčice, dle Budějovice, Tellschitz, ves
u Přelouče. PL.

Telčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Telčiti, il, ení = jako tele skákati, käl-
bern. L.

Tele, tele (týle, Puch., teele, Aqu. ), gt.
telete, n., pl. telata; telátko, telátečko, vy-
řezané: výřezek, roční: roček; býček: býče,
telček; kravička: jalovce; předčasné: zmetek,
spratek, větší, ostarek, staré: obstarče.; od-
stavené: telec, odstávce. Šm. Slez.: tela. Sp.
Telce. Das Kalb. Srrsl. tele = tel + et, stind.
tarna. Mkl. B. 190., 193. T. 'bečí, kálá'(skáče),
Us.; t. stáhnouti, oddělati. Šp. T. z vemena
mlezivo ssaje. Kom. Krava s teletem chodí.
Sych. Telat nachovati. D. V každém dvoře
hleďte přisazovati telat výklestků, co nej-
více můžete. V. Telata chovati, odstaviti;
telata na odstav. Šp. Tele za kravou a hříbě
za klisnou (kdo koupí krávu, koupí i tele).
Rb. Dojíme dobře, máme krávu po teleti.
Us. Šd. Prodali jsme krávu, byla teprv na
třetím teleti. Us. Šd. Tváří se jako tele

0 půl noci (hloupě). U Žamb. Kf. Co je tele,
to je půl, co je celé, to je vůl. Us. Smi.
Loňské (tele) to mohlo smlčet a letošní si
to mohlo nechat (odbytí prostořekého n.
klevetníka). Us. Kráva na prvním teleti. Us.
Hsp. Kráva po teleti (otelená). Us. Šd. Aby
bylo jasno a od krávy máslo, od teľaťa do
teľaťa mlieko. Dbš. 147. T. zpotvořené.
Dač. I. 113. Děvčata, vyžeňte telata, vy
staré baby, vyžeňte krávy; A to tele hlavú
mele. Sš. P. 523., 622. (Tč. ). Tele tučné.
Hus III. 6. Z telete vůl, z hůlky kůl. Vz
Mladík. Lb. Ano čekej, až bude t. kokr-
hati. Sk. Řezník tele pozadu z chléva vy-
náší, aby prý kráva po něm nebečela. Mus.
Mezi telaty se vychoval (vz Hrubý); Tele učí
slepici kdákati (vz Marný); Jako tele za
kravou za někým choditi (vz Chození); Už
se o tele staráme a ještě kráva kdesi (vz
Koza); Hýbá s konceptem jako zdechlé tele
ocasem (vz Hloupý. L. ); Hledí jako t. (jako
kráva) na nová vrata (vz Hloupý); Když
se teleti dobře daří, jde na led a nohu zlomí;
Vymluvil by tele na krávě; Vyloudil by
tele na jalové krávě (vz Výmluvný). Č. Vy-
hádal by na krávě tele. I jalové krávě tele
by podstrčil. Huš tele na vlka (když koho
z nepřípadného předsevzetí obviňujeme;
nebo: když se opovážlivě v něco dáváme
= buď už jak buď). Ros., Č. Hu tele na
mráz; Hu tele na nová vrata (o zevlujícím);
Běda tomu domovi, kde rozkazuje tele vo-
lovi; Rozehrál sa jako tele; Telata skáčí,
bude pěkné počasí; Telátka hrají, bude
hezky (Pk. ); Více telat v jatkách bývá než
starých volů (smrť nehledí věku); Chovej
tele, bude z něho vůl (vz Šetrnost'); Telete
pod býkem hledati (hloupě co dělati). Jg.

1 žádná kráva není, by telátkem nebyla;
Nepíle volovi teletem. Smil. Já znám krávu,
která teletem nebyla! Je to kráva na ko-
roptve (malovaná). Mřk. Tele do hlavy
uhoditi (pochybiti). Bern. Lepší rané tele
nežli raný pán. Šp. — T. — laňka od na-
rození aš do sv. Martina, das Wildkalb.
Šp. — T. slité, ku př. ze zlata, ein Bild
des Kalbes. Telatům obětovali. Br. Zlaté t.
velebiti (bohactví se klaniti). Bern. Chodí
jako žid za zlatým teletem (o lakomém).
Us. Dhn. Třeba starou krávu (dáte), vezmu
ju na káru; třeba zlatý tele, vezmu do ka-
bele. Sš. P. 744. Jeroboam jest byl učinil