sb157-05 0..8296

dvě telete zlaté; Proto že udělal lidu dvě
telete zlaté, jimž sú se modlili nechavše
božieho přikázánie. Hus II. 417., I. 447. —
T. = torba, der Tornister (že jest z telecí
kůže). Us. Sd. — T. = hlupák, der Dumm-
kopf, Tölpel, das Kalb. Ty tele! Svrcho-
vané tele! Dch. Je hlúpý nepřimířaja (ne-
přirovnávaje) jako tele. Mor. Sd. Sprostý
jako tele. Dbš. 43. Ty t. Machovo (= hlu-
páku)! Mor. Brt., Šd. Šel do světa teletim,
přišel domů volem. Slez. Tč. Vyjel teletem,
volem se vrátil. Č. M. 209. Teletem vyjechav
volem se vrátil. Kdo telátkem pojede v cizí
kraje, volem se vrátí. L. — Mořské tele —
tuleň, phoca vitulina, das Meerkalb, die
Robbe. V. — Vodní tele = vodnatelnosť,
die Wassersucht. Uzdravuje vodné tele. Jád.,
Ras. — T. rodní = bílý tenký červ plovoucí
ve vodě (strunovec). Polkne-li někdo s vodou
takového červa, dostane vodní tele = ta-
semnici. U N. Bydž. Mý. U Kí. Hradce. Kšť.
Teleangiektatický = týkající se rozší-
rení vlásečnic, teleangiektatisch. Nz. Ik.

1. Telec, lce, m., ves, Telletz, vz Telce.

2. Telec, lce, teleček, telček, lečka, m.
= mladý býček, tele. Aqu., Ben. V., Martim.
Učinili telecz; Zetře jě jako telczie. Ž. wit.
105. 19., 28. 6. Učinili sobě telce dutého.
BO. — T. = kolouch, Hirschkalb, n.

1. Telecí, od telete, Kalb-, kälbern. Strsl.
telьčь vituli, příp. -jьb, jíž vytvořují se ad-
jektiva poss. od substantiv bytosti živé
vůbec označujících. Mkl. B. 73., 76. T. pe-
čeně (od ledviny), hrudí (špikované), Us.,
Dch.; t. nártovice, Kalboberleder, n., holice,
Kalbsblösse, mrtev, Kalbleimleder, hlazená
řemenice, blankes Kalbfell, kosť, chlupy,
Kälberhaare, lakýrka, Lackirkalbfell, kido-
vice n. glasírka, Kidkalbleder, Kalbglacé-
leder, kipsa, Kipskalbleder. Šp. T. maso
(teletina), V., okruží, Us., kýta, D., žaludek,
kůže (teletina), zub, chléb. Šp. Telací ža-
ludek slaný a dobře vysušený a potom ve
vodě močený za tři dni učiní klag. Us. Tč.
Kdo otce a matky neposlouchá, bude po-
slušen t. kůže. Pk. — T. = hloupý, dumm,
kälbern. T. rozum. Ros., lékař. Reš. Tele-
címa očima hleděti. Ros. — T. zoubek, die
Kornwicke, ervum hirsutum, rostlina. D.

2. Telecí, ího, n., něm. Teletzy, ves u Po-
ličky. PL., Tf. 289.

Telecina = teletina. Slov.

Teleckov, a, m., Telletzkau. T. nový a
starý, vsi u Vel. Meziříčí. PL.

Telecký, vz Telčan.

Telecník, a, m., der Kälberhirt. V Niv-
nici na Mor. Kch.

Teleč, v z Telč.

Telefon, u, m., z řec. = nástroj elektro-
magnetický, jímž se po drátě tony do dale-
kých vzdáleností přenášejí. Vz KP. II. 293.,
S. N.

Telefonie, e, f., z řec. = sdělování promlu-
vených slov do největší vzdálenosti telefonem.
Vz KP. II. 293.

Telegraf, u, m., z řec. = dalekopis, da-
lekozvěst, der Telegraph = přístroj r. 1793.
v Paříži vynalezený, jímž myšlénky své
znaménky nebo písmeny po drátě do nej-
větší vzdálenosti oznamujeme. Původcem

jeho byl ingenieur Claude Chappe se svými
bratry. Vz KP. II. 247., Km. 1876. U Roud-
nice říkají: Dostal jsem telegraf m.: telegram.
Špd. T-fy hydrostatické a pneumatické, 2.
akustické, 3. optické, 4. elektrické, 5. elek-
tromagnetické a) s jehlou, b) s ukazovadlem,
c) psací, d) tiskací; 6. elektrochemické. Vz
více S. N. V KP. II. vz: T. akustický 248.,
atlantský 261., Bainův 252., Casseliův che-
mický 270., 271., Davyův chemický 270., týž
s ukazovadlem 252., elektrický 249., elektro-
magnetický 251., galvanický Sömmeringův
249., 250., Gaussův a Webrův 251., Gintlův
dvojčinný 266., Gintlův chemický 270.,
hydraulický 248., chemický 270., Morseův
255., 256, týž opravený Robinsonem 256.,
optický Chappeův 247., pneumatický 248.,
podmořský 261., s jehlou 251., s ukazova-
dlem 252., Schillingův 251., Wheatstonňv
a Cookeův 252., Wheatstonův s ukazova-
dlem 252., 253., zapisovací 255. T. psací,
domácí (Haus-). Posel, úředník při t-fu;
dopisování t-fem; zlomyslné porušení t-fu.
J. tr.

Telegrafický, telegraphisch. T. abeceda
Morseova, soustava Gintlova, soustava Tei-
richova, stanice, desky zemské. Vz KP. II.
258., 267., 265., 255. a 256., 254. T. zpráva
d. depeše n. telegramm. T. úřad, ředitelství,
dopisování, stanoviště, čára. J. tr.

Telegrafie, e, f. = dalekopisectví, die
Telegraphie. Nz.

Telegrafní = telegrafický. Šp.

Telegrafování, n., z řec, das Telegra-
phiren. T. dle soustavy Teirichovy, ohněm,
ohýbáním prstů, současné protivnými směry,
znameními optickými. Vz KP. II. 265., 246.,
245., 266., 247.

Telegrafovati, z řec, telegraphiren. —
komu kam: do Prahy. — na koho šp.
m. komu. Vz Psáti. Brs. 2. vyd. 244. —
odkud: z Vídně.

Telegramm, u, m. (m.: telegramma, řec. )
= zpráva telegrafická, das Telegramm. T.
dostati, zasiati. Poplatek za t. Šp. T. pů-
vodní, poukazovací (Anweisungs-), překrou-
cený. Dch. V Roudnici chodí lid na telegram
a dostává telegraf. Špd.

Telej = tolik. Slez. Pk., Šd. Mám za to-
lej čeho. U Opav. Klš. Tolej ho (m. an. sg. ),
tolej ju (f. sg. ), tolej jich (pl. m., f. i n. ) =
tentam, utekl, ulíti, zmizel atd. Zloděj po-
hodil měch a tolej ho! Střelil a vrána tolej
ju. U Opav. Klš.

Telemach-os, a, m., syn Odysseův a Pe-
nelopin. Vz S. N.

Teleň = tuleň. Krok. I. b. 83. Dle Jg,
šp.

Telenčár, a, m. = telák. Slov.

Telenčí, od telence, Kalbs-. T-čí zuby.
U Sulkovce na Mor. Ktk.

Telenec, nce, n. = tele, das Kalb. Pove-
deme t-ca na pastvu. U Vsetína. Vck.

Telenha, y, f., stragula, zastr. Bhmr.

Telení, n., das Kalben.

Telenko, a, n. = tele. Slov.

Teleologický (vz Teleologie) = účelo-
slovný, teleologisch. Důkaz jsoucnosti boží
přírodoúčeloslovný (fysikoteleologický). Us.
Hý.