Předchozí (45)  Strana:46  Další (47) |
|
|||
46
|
|||
|
|||
dvě telete zlaté; Proto že udělal lidu dvě
telete zlaté, jimž sú se modlili nechavše božieho přikázánie. Hus II. 417., I. 447. — T. = torba, der Tornister (že jest z telecí kůže). Us. Sd. — T. = hlupák, der Dumm- kopf, Tölpel, das Kalb. Ty tele! Svrcho- vané tele! Dch. Je hlúpý nepřimířaja (ne- přirovnávaje) jako tele. Mor. Sd. Sprostý jako tele. Dbš. 43. Ty t. Machovo (= hlu- páku)! Mor. Brt., Šd. Šel do světa teletim, přišel domů volem. Slez. Tč. Vyjel teletem, volem se vrátil. Č. M. 209. Teletem vyjechav volem se vrátil. Kdo telátkem pojede v cizí kraje, volem se vrátí. L. — Mořské tele — tuleň, phoca vitulina, das Meerkalb, die Robbe. V. — Vodní tele = vodnatelnosť, die Wassersucht. Uzdravuje vodné tele. Jád., Ras. — T. rodní = bílý tenký červ plovoucí ve vodě (strunovec). Polkne-li někdo s vodou takového červa, dostane vodní tele = ta- semnici. U N. Bydž. Mý. U Kí. Hradce. Kšť. Teleangiektatický = týkající se rozší- rení vlásečnic, teleangiektatisch. Nz. Ik. 1. Telec, lce, m., ves, Telletz, vz Telce.
2. Telec, lce, teleček, telček, lečka, m.
= mladý býček, tele. Aqu., Ben. V., Martim. Učinili telecz; Zetře jě jako telczie. Ž. wit. 105. 19., 28. 6. Učinili sobě telce dutého. BO. — T. = kolouch, Hirschkalb, n. 1. Telecí, od telete, Kalb-, kälbern. Strsl.
telьčь vituli, příp. -jьb, jíž vytvořují se ad- jektiva poss. od substantiv bytosti živé vůbec označujících. Mkl. B. 73., 76. T. pe- čeně (od ledviny), hrudí (špikované), Us., Dch.; t. nártovice, Kalboberleder, n., holice, Kalbsblösse, mrtev, Kalbleimleder, hlazená řemenice, blankes Kalbfell, kosť, chlupy, Kälberhaare, lakýrka, Lackirkalbfell, kido- vice n. glasírka, Kidkalbleder, Kalbglacé- leder, kipsa, Kipskalbleder. Šp. T. maso (teletina), V., okruží, Us., kýta, D., žaludek, kůže (teletina), zub, chléb. Šp. Telací ža- ludek slaný a dobře vysušený a potom ve vodě močený za tři dni učiní klag. Us. Tč. Kdo otce a matky neposlouchá, bude po- slušen t. kůže. Pk. — T. = hloupý, dumm, kälbern. T. rozum. Ros., lékař. Reš. Tele- címa očima hleděti. Ros. — T. zoubek, die Kornwicke, ervum hirsutum, rostlina. D. 2. Telecí, ího, n., něm. Teletzy, ves u Po-
ličky. PL., Tf. 289. Telecina = teletina. Slov.
Teleckov, a, m., Telletzkau. T. nový a
starý, vsi u Vel. Meziříčí. PL. Telecký, vz Telčan.
Telecník, a, m., der Kälberhirt. V Niv-
nici na Mor. Kch. Teleč, v z Telč.
Telefon, u, m., z řec. = nástroj elektro-
magnetický, jímž se po drátě tony do dale- kých vzdáleností přenášejí. Vz KP. II. 293., S. N. Telefonie, e, f., z řec. = sdělování promlu-
vených slov do největší vzdálenosti telefonem. Vz KP. II. 293. Telegraf, u, m., z řec. = dalekopis, da-
lekozvěst, der Telegraph = přístroj r. 1793. v Paříži vynalezený, jímž myšlénky své znaménky nebo písmeny po drátě do nej- větší vzdálenosti oznamujeme. Původcem |
jeho byl ingenieur Claude Chappe se svými
bratry. Vz KP. II. 247., Km. 1876. U Roud- nice říkají: Dostal jsem telegraf m.: telegram. Špd. T-fy hydrostatické a pneumatické, 2. akustické, 3. optické, 4. elektrické, 5. elek- tromagnetické a) s jehlou, b) s ukazovadlem, c) psací, d) tiskací; 6. elektrochemické. Vz více S. N. V KP. II. vz: T. akustický 248., atlantský 261., Bainův 252., Casseliův che- mický 270., 271., Davyův chemický 270., týž s ukazovadlem 252., elektrický 249., elektro- magnetický 251., galvanický Sömmeringův 249., 250., Gaussův a Webrův 251., Gintlův dvojčinný 266., Gintlův chemický 270., hydraulický 248., chemický 270., Morseův 255., 256, týž opravený Robinsonem 256., optický Chappeův 247., pneumatický 248., podmořský 261., s jehlou 251., s ukazova- dlem 252., Schillingův 251., Wheatstonňv a Cookeův 252., Wheatstonův s ukazova- dlem 252., 253., zapisovací 255. T. psací, domácí (Haus-). Posel, úředník při t-fu; dopisování t-fem; zlomyslné porušení t-fu. J. tr. Telegrafický, telegraphisch. T. abeceda
Morseova, soustava Gintlova, soustava Tei- richova, stanice, desky zemské. Vz KP. II. 258., 267., 265., 255. a 256., 254. T. zpráva d. depeše n. telegramm. T. úřad, ředitelství, dopisování, stanoviště, čára. J. tr. Telegrafie, e, f. = dalekopisectví, die
Telegraphie. Nz. Telegrafní = telegrafický. Šp.
Telegrafování, n., z řec, das Telegra-
phiren. T. dle soustavy Teirichovy, ohněm, ohýbáním prstů, současné protivnými směry, znameními optickými. Vz KP. II. 265., 246., 245., 266., 247. Telegrafovati, z řec, telegraphiren. —
komu kam: do Prahy. — na koho šp. m. komu. Vz Psáti. Brs. 2. vyd. 244. — odkud: z Vídně. Telegramm, u, m. (m.: telegramma, řec. )
= zpráva telegrafická, das Telegramm. T. dostati, zasiati. Poplatek za t. Šp. T. pů- vodní, poukazovací (Anweisungs-), překrou- cený. Dch. V Roudnici chodí lid na telegram a dostává telegraf. Špd. Telej = tolik. Slez. Pk., Šd. Mám za to-
lej čeho. U Opav. Klš. Tolej ho (m. an. sg. ), tolej ju (f. sg. ), tolej jich (pl. m., f. i n. ) = tentam, utekl, ulíti, zmizel atd. Zloděj po- hodil měch a tolej ho! Střelil a vrána tolej ju. U Opav. Klš. Telemach-os, a, m., syn Odysseův a Pe-
nelopin. Vz S. N. Teleň = tuleň. Krok. I. b. 83. Dle Jg,
šp. Telenčár, a, m. = telák. Slov.
Telenčí, od telence, Kalbs-. T-čí zuby.
U Sulkovce na Mor. Ktk. Telenec, nce, n. = tele, das Kalb. Pove-
deme t-ca na pastvu. U Vsetína. Vck. Telenha, y, f., stragula, zastr. Bhmr.
Telení, n., das Kalben.
Telenko, a, n. = tele. Slov.
Teleologický (vz Teleologie) = účelo-
slovný, teleologisch. Důkaz jsoucnosti boží přírodoúčeloslovný (fysikoteleologický). Us. Hý. |
||
|
|||
Předchozí (45)  Strana:46  Další (47) |