sb157-05 0..8296

Teleologie, e, f., řec. = učení o účelnosti
v událostech přírodních i světových, účelo-
sloví. T. fysická a mravní či ethická. Vz
S. N.

Tělesenský = tělesný, leiblich, körper-
lich. T. Čin. Leg. Byl v ní t-sky. Ib.

Tělesenství, -stvo (-a), n. = přirození
tělesné, tělo, die Körperlichkeit, der Körper.
V. Bůh přijal člověčenství, tělesenství. Ctib.
T-stvím oděný. Bel. T. pána našeho (vtě-
lení se). Št. Máš-li žádosť t-ství. St. ski.
T-senstvi posty truditi (tělo). Výb. I. 312.
Vizte Izrahele podlé tělesenstvie. ZN. Ježíš
Kristus naše t-stvie přijal; T-senstvie naše
v hřieše počaté, v hřieše vychované, všemi
činy nebezpečné; A zdali to velicí lotři
nejsú: ďábel, svět a naše t. ?; Já jsem pro
vy t. přijal; A t. jest podstata a přirozenie
zemné. Pass. 1., 7., 16., 30. (Hý. ). Mého
t-stvie utrpenie jest mé duše v nebesa po-
výšenie. Pass. mus. 320. Jest člověk dlužen
Krista milovati, protože v t. za něho trpěl;
Bóh jest naším bratrem, vzem na se naše
t-ství a tovařišstvie; Jakož oheň se veličí,
když k němu paliva přikládají: též mrzko-
mluvenie, čím více ho přibude, tiem viece
mysl i t. pálí a zvláště smilstvie; A tato
voda uvedla by druhú vodu, to věz žalo-
stivé slzy na hriechy a tak by ulel oheň
smilstvie, jímž t. vře, aby skutek byl do-
konán; Trój jest příchod Kristov: prvý
v t., že se vtěíil; Jako (Krista) t. neb člo-
věctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie
k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo
ty divy člověčenstvím; A na znamenie těch
tří věkóv Bóh Kristus vzkřísil jest, zde
v t. pracuje, tři člověky; Nezřiezeně milu-
jete mé t., protož užitečné jest, abych skryl
člověčetvie před vašima očima, aby žádostí
. duše byly vzhoru povzdviženy; Světí, kteří
jsú hodně viděli Krista v t. a skutky jeho;
A vloživ ho na hovado své t. j. vzem utr-
penie za něho na t. své; T-stvím z nich
pošel; (Kristus) i podlé t-tvie každý smysl
i rozum tohoto světa múdrostí svú pře-
sáhá; (Přijímáme) mdlí zápal k smilstvu,
aby t. nemohlo na duši hřiechem smilným
vítězstvie mieti; Maria t. Kristovo počala.
Hus I. 151., 207., 273., 279., 323., II. 43.,
64., 183., 329., 338., 359., III. 28., 177., 213.
(Tč. Cf. Hus II. 433., III. 29., 173. ).

Tělesenstvo, a, n. = souhrn tvarů těles-
ných a vidomých, die Körperwelt. Sš. J.
14. — T. = tělesenství. Vz Abstrakta.

Teleskop, u, m., z řec. = dalekohled, das
Teleskop, Fernrohr. D., Nz. T. Gregoriův,
Herschlův, Newtonův, Rosseův. Vz KP. IL
174., 173.
Tělesky, körperlich. Bž. 216.
Těleský = tělesenský, tělesný, körperlich.
Leg.

Tělesně, körperlich, fleischlich, leibhaft.
Leží ciesař v klášteře tělesně. Martim. T.
jí nepoznal. St. ski. 4. 295. T. někoho oku-
siti. St. ski. IV. 232. T. s někým obcovati.
Us. Nebyl od něho t zplozen. BR. II. 7. a.
T. porušen budeš; Úd t. mrtvý a od těla
odřezaný. Hus III. 172., 296. Kterak jest
pán Bóh t. obcoval, trpěl a umřel; Pěkné
obrazy sv. panen, jež kráse malují, než sú

byly t. zpósobeny; i Kristus) nezbohatil jest
v světě matky své t. ani přátel svých; T.
proti nepřátelóm bojovali; A pán Ježíš t.
s nimi byl; Eva t. jest z žebra stvořena;
Nevěřil jest, by to, nejsa t. při něm, mohl
učiniti; Prosili Krista, aby t-sné prví byli
s ním, jeden na pravici a druhý na levici.
Hus I. 71., 441., 186., II. 140., 384. (Tc. ).

Tělesnění, n., die Verkörperung. Krok.
I. c. 28.

Tělesněti, ěl, ění = počínám tělesným
býti, körperlich, fleischlich werden. Ros.

Tělesníce, e, f. = chlipná žena, ein sinn-
liches Weib. Jg.

Tělesník, a, m. == chlipný, vilný člověk,
ein sinnlicher, wollüstiger Mensch, Wollüst-
ling. D.

Tělesniti, il, ěn, ění, tělesnívati = tě-
lesným činiti, körperlich, fleischlich, sinn-
lich machen.

Telesnosť (tělestnosť, Hus. ), i, f. = tě-
lesná jakost, bytosť, tělesenství, die Körper-
lichkeit., Sinnlichkeit. Vtip lidský všech tě-
lesných věcí tělesnost odlouštiti umí. Kom.
Porušitelnost' t-sti. Hus III. 132. — T. =
sklonnost k nečistotě, tělesná žádost, smysl-
nost, die Fleischeslust, Fleischlichkeit, Wol-
lust, Sinnlichkeit. T. si ho podmanila. Sych.
Na t. se oddati. Us. Nedáti vůle t-sti. Hus
I. 455. Pouta t-sti. Sš. II. 60. Cf. Pleť.

Tělesný (tělestný, Hus., Chč. 617. a j. ).
Já diem: tělestný a jiní: telesný. Hus II.
440. Příp. -Bn-6. Mkl. B. 151. T. = tělo ma-
jící, hmotný, einen Körper habend, körper-
Ijch, leibhaft. Věci t. a hmotné. J. tr., Byl.,
Stele. Z t-ho stánku a podružství vykročiti.
V. Mne tělesnýma očima spatříte a potom
i vnitřníma. BR. II. 366. a. To očima tě-
lesnýma se nevidí. Jb. IL 767.. a. T. úhel,
roh, obrazec. Sedl. Že sám t-ný Petr přede
vraty stojí. Sš. Sk. 145. Není láska vaše t.
a pleťská, nýbrž duchovná. Sš. II. 195. (Hý. ).
Domnívaje se, že Kristus telesným králem
bude. BR. II. 9. b. Buoh v tu dobu nebyl
jest t-tný jako nynie jest po vtelenie; Ani
uškodí bliźniemu, neb nic jemu nebere bez-
děky t-tného; Dávajíc matce tělestné po-
třebu tělestnů; Božstvie nenie hmotné neb
t-né; Mněli (učedlníci), že ducha viděli a
ne t-ného Krista; Oko t-né jí (pravdy) ne-
vidí; Má člověk oko zevnitřnie tělestné,
jímž vidí t-né věci; A rozuměj tu, žeť Bóh
otec nemá t-ných pravic. Hus I. 71., 108.,
145., 363., II. 146., 230., 276., 374. (Tč. ).
Myslili, že Bůh jest t-ný (že má tělo jako
člověk). Zk. exc. — T. = co k tělu náleží,
k tělu se vztahuje, den Körper o. Leib be-
treffend, dem Körper gehörend, körperlich,
leiblich, Leibes-. Jg. T. potřeby. Dch. T.
trest, die Leibesstrafe, práce, dílo, váha,
obsah. Šp., J. tr. Na sám skutek a neřád
t-ný to přikázání obraceli. BR. II. 22. Zví-
tězil ne silu tělestnů, ale slovy. BO. Dcera
ta byla v t-né lepotě velmi krásna. Pass.
32. (Hý. ). Ne tak ovšem úzce varujme sě
ot dél t-ných v neděli jako židé sě varují
v sobotu; Rád by vzal pomoc tělesnu od
svého menšieho; Pakli by neměl dítek tě-
lesných; Pro krádež t-ný, zřejmý mnoho sú
nakonali práv a ustavení ukrutných a ta