Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |
|
|||
47
|
|||
|
|||
Teleologie, e, f., řec. = učení o účelnosti
v událostech přírodních i světových, účelo- sloví. T. fysická a mravní či ethická. Vz S. N. Tělesenský = tělesný, leiblich, körper-
lich. T. Čin. Leg. Byl v ní t-sky. Ib. Tělesenství, -stvo (-a), n. = přirození
tělesné, tělo, die Körperlichkeit, der Körper. V. Bůh přijal člověčenství, tělesenství. Ctib. T-stvím oděný. Bel. T. pána našeho (vtě- lení se). Št. Máš-li žádosť t-ství. St. ski. T-senstvi posty truditi (tělo). Výb. I. 312. Vizte Izrahele podlé tělesenstvie. ZN. Ježíš Kristus naše t-stvie přijal; T-senstvie naše v hřieše počaté, v hřieše vychované, všemi činy nebezpečné; A zdali to velicí lotři nejsú: ďábel, svět a naše t. ?; Já jsem pro vy t. přijal; A t. jest podstata a přirozenie zemné. Pass. 1., 7., 16., 30. (Hý. ). Mého t-stvie utrpenie jest mé duše v nebesa po- výšenie. Pass. mus. 320. Jest člověk dlužen Krista milovati, protože v t. za něho trpěl; Bóh jest naším bratrem, vzem na se naše t-ství a tovařišstvie; Jakož oheň se veličí, když k němu paliva přikládají: též mrzko- mluvenie, čím více ho přibude, tiem viece mysl i t. pálí a zvláště smilstvie; A tato voda uvedla by druhú vodu, to věz žalo- stivé slzy na hriechy a tak by ulel oheň smilstvie, jímž t. vře, aby skutek byl do- konán; Trój jest příchod Kristov: prvý v t., že se vtěíil; Jako (Krista) t. neb člo- věctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo ty divy člověčenstvím; A na znamenie těch tří věkóv Bóh Kristus vzkřísil jest, zde v t. pracuje, tři člověky; Nezřiezeně milu- jete mé t., protož užitečné jest, abych skryl člověčetvie před vašima očima, aby žádostí . duše byly vzhoru povzdviženy; Světí, kteří jsú hodně viděli Krista v t. a skutky jeho; A vloživ ho na hovado své t. j. vzem utr- penie za něho na t. své; T-stvím z nich pošel; (Kristus) i podlé t-tvie každý smysl i rozum tohoto světa múdrostí svú pře- sáhá; (Přijímáme) mdlí zápal k smilstvu, aby t. nemohlo na duši hřiechem smilným vítězstvie mieti; Maria t. Kristovo počala. Hus I. 151., 207., 273., 279., 323., II. 43., 64., 183., 329., 338., 359., III. 28., 177., 213. (Tč. Cf. Hus II. 433., III. 29., 173. ). Tělesenstvo, a, n. = souhrn tvarů těles-
ných a vidomých, die Körperwelt. Sš. J. 14. — T. = tělesenství. Vz Abstrakta. Teleskop, u, m., z řec. = dalekohled, das
Teleskop, Fernrohr. D., Nz. T. Gregoriův, Herschlův, Newtonův, Rosseův. Vz KP. IL 174., 173. Tělesky, körperlich. Bž. 216. Těleský = tělesenský, tělesný, körperlich. Leg. Tělesně, körperlich, fleischlich, leibhaft.
Leží ciesař v klášteře tělesně. Martim. T. jí nepoznal. St. ski. 4. 295. T. někoho oku- siti. St. ski. IV. 232. T. s někým obcovati. Us. Nebyl od něho t zplozen. BR. II. 7. a. T. porušen budeš; Úd t. mrtvý a od těla odřezaný. Hus III. 172., 296. Kterak jest pán Bóh t. obcoval, trpěl a umřel; Pěkné obrazy sv. panen, jež kráse malují, než sú |
byly t. zpósobeny; i Kristus) nezbohatil jest
v světě matky své t. ani přátel svých; T. proti nepřátelóm bojovali; A pán Ježíš t. s nimi byl; Eva t. jest z žebra stvořena; Nevěřil jest, by to, nejsa t. při něm, mohl učiniti; Prosili Krista, aby t-sné prví byli s ním, jeden na pravici a druhý na levici. Hus I. 71., 441., 186., II. 140., 384. (Tc. ). Tělesnění, n., die Verkörperung. Krok.
I. c. 28. Tělesněti, ěl, ění = počínám tělesným
býti, körperlich, fleischlich werden. Ros. Tělesníce, e, f. = chlipná žena, ein sinn-
liches Weib. Jg. Tělesník, a, m. == chlipný, vilný člověk,
ein sinnlicher, wollüstiger Mensch, Wollüst- ling. D. Tělesniti, il, ěn, ění, tělesnívati = tě-
lesným činiti, körperlich, fleischlich, sinn- lich machen. Telesnosť (tělestnosť, Hus. ), i, f. = tě-
lesná jakost, bytosť, tělesenství, die Körper- lichkeit., Sinnlichkeit. Vtip lidský všech tě- lesných věcí tělesnost odlouštiti umí. Kom. Porušitelnost' t-sti. Hus III. 132. — T. = sklonnost k nečistotě, tělesná žádost, smysl- nost, die Fleischeslust, Fleischlichkeit, Wol- lust, Sinnlichkeit. T. si ho podmanila. Sych. Na t. se oddati. Us. Nedáti vůle t-sti. Hus I. 455. Pouta t-sti. Sš. II. 60. Cf. Pleť. Tělesný (tělestný, Hus., Chč. 617. a j. ).
Já diem: tělestný a jiní: telesný. Hus II. 440. Příp. -Bn-6. Mkl. B. 151. T. = tělo ma- jící, hmotný, einen Körper habend, körper- Ijch, leibhaft. Věci t. a hmotné. J. tr., Byl., Stele. Z t-ho stánku a podružství vykročiti. V. Mne tělesnýma očima spatříte a potom i vnitřníma. BR. II. 366. a. To očima tě- lesnýma se nevidí. Jb. IL 767.. a. T. úhel, roh, obrazec. Sedl. Že sám t-ný Petr přede vraty stojí. Sš. Sk. 145. Není láska vaše t. a pleťská, nýbrž duchovná. Sš. II. 195. (Hý. ). Domnívaje se, že Kristus telesným králem bude. BR. II. 9. b. Buoh v tu dobu nebyl jest t-tný jako nynie jest po vtelenie; Ani uškodí bliźniemu, neb nic jemu nebere bez- děky t-tného; Dávajíc matce tělestné po- třebu tělestnů; Božstvie nenie hmotné neb t-né; Mněli (učedlníci), že ducha viděli a ne t-ného Krista; Oko t-né jí (pravdy) ne- vidí; Má člověk oko zevnitřnie tělestné, jímž vidí t-né věci; A rozuměj tu, žeť Bóh otec nemá t-ných pravic. Hus I. 71., 108., 145., 363., II. 146., 230., 276., 374. (Tč. ). Myslili, že Bůh jest t-ný (že má tělo jako člověk). Zk. exc. — T. = co k tělu náleží, k tělu se vztahuje, den Körper o. Leib be- treffend, dem Körper gehörend, körperlich, leiblich, Leibes-. Jg. T. potřeby. Dch. T. trest, die Leibesstrafe, práce, dílo, váha, obsah. Šp., J. tr. Na sám skutek a neřád t-ný to přikázání obraceli. BR. II. 22. Zví- tězil ne silu tělestnů, ale slovy. BO. Dcera ta byla v t-né lepotě velmi krásna. Pass. 32. (Hý. ). Ne tak ovšem úzce varujme sě ot dél t-ných v neděli jako židé sě varují v sobotu; Rád by vzal pomoc tělesnu od svého menšieho; Pakli by neměl dítek tě- lesných; Pro krádež t-ný, zřejmý mnoho sú nakonali práv a ustavení ukrutných a ta |
||
|
|||
Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |