sb157-05 0..8296

držie pevnějé než božie zákon; Nazývá
všicku t-nú potřebu chlebem; T. chléb pře-
jiedá sě; Prosili pánóv, aby nedali jich
tisknuti v ten hřiech i v škodu t-nú; Ná-
jemník pro užitky t-né ovcě pase; Proto
lúpie, aby u pokoji bydlo t-né dobré měli;
Bieda duše jest mnoho horšie než bieda
t-ná; Olejovánie i pohřeb a jiné věci du-
chovnie sú na zisk t-ný obrátili; Pracovitý
život plodný jest v t-ných věcech; Duchov-
nieho života pro obchody t-né sem opu-
stila; Krása tělesná nic jiného nenie než
zástěra ohavnosti; Pokrm tělesný odhánie
lačnost' a nápoj žiezeň tělesnú; Pokrm a
nápoj t-ný jest k zachování těla; Pán Buoh
jest zapověděl, aby sebe nepojímali ti, kteříž
sobě v t-ném rodě jsú; Hlava t-ná dává
správu údom těla; Pět jest čichuov t-ných:
zrak, sluch, vidění, čich a dotknutí; Pa-
nenstvie jest zachovánie vóle od t-ného po-
rušenie v tom nebo v té, jenž jest nikdy
nepřivolil — ani přivolila — k tělestné li-
bosti; Žádost svú toliko v t-ných věcech
vzkládají, což hovada činí; V boji t-ném
mnozí raněni bývají, však ne hned padají.
Hus I. 36., 145., 147., 209., 328., 329., 461.,
II. 169., 211., 269., 313., III. 4., 15., 145.,
171., 205., 256., 257., 270., 307., 308. (Tč. ).
T. způsoba, Troj., smrť, V., síla, povaha,
D., život. Rad. zv., smysl, Har., krása, Jel.,
úraz, vada, neduh. J. tr. T. skutek s někým
míti (tělesně s ním obcovati). J. tr. T-ný
ústav pro cvik, šp. m.: ústav pro cvičení
těla. Sb. — T., osobní, Leib-, leiblich, per-
sönlich. T. pokuta, V., stráž, přísaha, D.,
svoboda. Rvač. T. trest. J. tr. T. stráž, die
Leibgarde = vybrané a osvědčené vojsko
sloužíc výhradně k ochrane osoby mocná-
řovy. S. N. XI. 227. Vz Stráž (III. 696. a).
Pokloněnie príslušie k poctivosti t-né. Hus
I. 72. Pánové mluví před svým soudem
jinak než ve svých tělesných (lépe: vlast-
ních) organech. — T. = smyslný, v smysly
spadající, sinnlich, in die Sinne fallend.
Každé naše t. kochanie v tomto životě jest
smiešeno s utrpením a s bolestí. Hus I. 63.
Nie nevidí, než což tělesného. Jel. O jeho
budúciem t-ném videní. Hus I. 77. — T. =
na smyslech založený, sinnlich, in den Sinnen
gegründet. T. člověk (a ne: člověk duchovní).
Har. T. žadosť, libost'; nenakažený t-snou
chlipností; váleti se v blátě žádostí těles-
ných jako svině v kališti. V. Sami též píší,
aby libost' t-nú měli; Život t. starého zá-
kona má neděli na odpočinutie nedokonalé;
Fro t. utěšenie někoho milovati; Pro přízeň
t-nú; Lev papež byl sobě ruku uťal, že
měl hnuti t-né, dotekl se úst jedné ženy,
když jí tělo božie dával; Dobrým úmyslem
bez prichýlenie t-ho méli by voliti několik
dobrých k biskupstvie; Pro chlípu t-snú
ženy žádati; A tak byli sú v t-ném nepo-
kojí i v duchovniem; Uč t-ná myslenie svá
vedle životov otcov svatých; Buď živ zde,
jako chceš, u veselí, v libosti t-né a v roz-
koši; Duši dáváš za hubenú libost' tělesnu;
Radosti t-né konec jest bieda věčná; Čím
viece a hlúbě milosť t-nú od sebe zapudí
člověk, tiein viece okusí milosti božské;
Jedni pojímají se pro chlípnost! t-stnú. Hus

I. 54., 113., 155., 443., 449., 460., II. 88.,
145., III. 18., 114., 143., 145., 204. (Tč. ). Muž
ženě dluhu t-ho (debitum conjugale) navrátiti
nemožeše. GR. T. žádost GR. — T. = věci
tělesné milující, sinnlich, den sinnlichen Be-
gierden nachgebend. Vždycky byli a jsú
kněží t-í. Hus III. 315. Mnozí jsou tak tni
a zhovadili. Rad. zv. — Kram.. Rváč. —
T. = světský, zemský, irdisch, weltlich. T-mi
věcmi zapletený. Kram. T. pozůstatky, die
sterblichen Reste. Dch. Aby pokorni v lásce
nereptali pro mnohost' zbožie t-ného; Čiňte
přátely ze zbožie t-ho; Ne pro světskú sobě
chválu ani pro t-né zbožie, ale, aby sě sa-
mému Bohu líbila, dobré skutky činíš. Hus
I. 165., II. 304., III. 21. (Tč. ).

Těleso, a, n., slovo novější z: tělo, gt.
tělese, n. Cf. Nebe gt. nebese, pl. nebesa,
Schl., Gb., kolo — koleso. Příp. -es. Mkl.
B. 321. T. = tělo, der Körper. T. tekuté,
tuhé, hutné, měřické (plochami obmezené),
přímé, nakloněné. Sedl. T. hranaté, kulaté
(koule, ellipsoid), pravidelné, nepravidelné,
ústrojné (organické), bezústrojné (neorga-
nické), samosvitné, vzdušné; míra těles (tě-
lesná). Nz. T. nebeské. Povstání, pohyb,
světlo, teplo těles nebeských. Vz KP. II.
50., 337. Tížní bod těles. Sedl. Vlastnosti
těles podstatné a nahodilé. Vz KP. IL 8.
Tělesa hygroskopická, kapalná, pevná a
plynná. Vz KP. IL 31L, 9. T-so rostlinné.
D. Celé t. dráhy, der ganze Bahnkörper.
Dch. Vz Tělo.

Tělesohled, u, m. = stereoskop.

Tělesoměrský, stereometrisch.

Tělesoměrství, tělesoměřství, n., die
Stereometrie. Sedl. G. 4.

Tělesopis, u, m., die Stereographie. Rk.

Tělesopisný, stereografický, stereogra-,
phisch. Nz.

Tělesový, Körper-. T. mira. Dch.

Telestereoskop, u, m. = stereoskop
k poznávaní předmětů vzdálených, skuteč-
ných krajin. Vz S. N., KP. II. 156., 166.

Tělestně, tělestnosť, tělestný, vz Tě-
lesně atd.

Těleství, n. = tělesenství, tělo, der Leib,
Körper. Leg.

Teleš, e, m., osob. jm.

Teletín, a, m., ves u Neveklova. PL.

Teletina, teletinka, y, f. = telecí kůže,
das Kalbfell, -leder. Příp. -ina. Mkl., Ros.
T. barevná, lakovaná, hlazená, hnědá, ho-
lená, černá lehká, chlupatá, těžká, juchto-
vitá, Kh., červená, francouzská, anglická,
americká, černěná, mazaná, šlapaná,, vyšla-
paná, leštěná, obrácená, nizozemská, bílá,
činná z kamence, weissgar, slabá (teletinka),
silná, tříliberní, kamzíkové barvy, bezhlavá,
satinovaná (hlazená), tlačená, první, přední,
s Černěným lícem, pověšená, tříslem vrbo-
vým vydělaná, dubená (dubovým tříslem vy-
dělaná), nasolená, strouhaná, s nevyvinutou
tkaninou; továrník, výroba, vyděláváni,
cena t-ny; odpadky, obsazeni (Besatz), ho-
lénka, řemen z t-ny; továrna, koželužna,
lak na t-ny. Šp. Ženština je drahší než t.
Slez. Tč. — T. = telecí maso, na Sloven.
telecina, das Kalbfleisch. Ros., Sych.