Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |
|
|||
49
|
|||
|
|||
Teletnice, e, f., die Kalbspflegerin. Šm.
Teletník, a, m. = telák, der Kälberhirt. —
T., u, m. 1. chlév na telata, der Kälberstall; 2. děloha kraví, die Gebärmutter der Kuh. Ja. Telib, ě, f., Tellip, myslivna a dvůr u Ml.
Boleslavi. PL. — T. nová n. Nová ves, ves u Ml. Boleslavi. PL. 1. Telice (telica), e, f. = jalovice, vitula,
od teta, příp. -ica. Mkl. B. 294. Byste byli neorali t-ci mú. BO. — T., kraví jm. Na mor. Zlínsku. Brt. 2. Telice, něm. Döllitschen, ves u Kla-
drub. PL. Telička, y, f. = telice, 1. Ve Slez. tě-
lička. Klš. Tělíčko, teličko, a, n., ein kleiner Kör-
per, Leib. Us. Dch. Telik, a, m. = tele. U Vsetína. Vck.
Telín, a, m., mlýn u Rokycan. PL.
Tělínko, a, n. = teličko.
Tělisko, a, n. = veliké n. špatné tele. Us.
Msk. Tělisko, a, n., ein kleiner o. sehr grosser
Körper. T. řasínkové, der Strahlenkranz; t. rohovky, das Hornhautkörperchen; těliska škrobovitá, amylacea corpora, pohyblivá, corpuscula mobilia, t. mízová, die Lymph- körperchen; t-sko křišťálové, der Krystall- körper. Nz. lk. Oběh krevních t-sek. Dch. Těliskovitý, korpuskulär. Nz. lk.
Tělíšek, ška, m., osob. jm.
Teliti, il, ení = jíti, gehen. U Brušperka.
Mtl. Teliti se, en, ení; oteliti se, telívati se =
tele roditi, kalben, kälbern, werfen. — abs. Telí se kráva, losice, laň (o jiných zvířa- tech praví se: okotiti se, oštěniti se, oprá- šiti se, ohřebiti se atd. ). Jg. Kráva ta pře- stala se t-ti. D. Ta kráva se těžce telívá. Ros. — Jg. Teliti, il, en, ení, ve složených: vtěliti,
přivtěliti. — se = tělo dostávati, Körper bekommen. — k čemu. K milému se varná tělí duše. Nej. V. — kde. Ta jedna byla přemilá, vše sličnosť se v ni tělila. Sš. Sm. bs. 86. Telítko, a, n. = telátko. Slez. Klš.
Tělivo, a, n. — tělo, der Körper, Leib.
Slov. Má hodné t. Koll. -telka, přípona jmen podstat, rodu žen.:
učitelka, vychovatelka. Vz Tvoření slov. Telko = toliko. U Opavy. Pk.
Telký = tak veliký, so gros. U Opavy.
Klš. -telkyně == -telka: vychovatelkyně, do-
broditelkyně atd. Tellur, u, m., nerost zrnitého složení,
zemník, das Tellurium. Vz Bř. 209., S. N., Šfk. 293. Teiluran, u, m., tellursaures Salz. Nz.
Tellurický, tellurský = vše, co k zemi
se vztahuje, aneb z ní pochází, tellurisch. Vz S. N. Telluričitan, u, in., kyselina tellnričitá
se zásadami. Šfk. 264. Telluričitý, tellurig. T. kyselina, das
Telluroxyd: Te O2. Šfk. 264. Tellurid, u, m., das Tellurmetall T. dra-
selnatý, stříbrnatý, vizmutový. Vz Šfk. 294. |
Tellurík, u, m., nerost. T-rík olovnatý
(altaid), písmenkový (sylvanit). Vz Bř. 210., Telluri-um, a, n., dle Gymnasium, země-
stroj = stroj, jímž zobrazují se výjevy při ročním oběhu kolem slunce se vyskytující, das Tellurium. Vz S. N. Z lat. Tellurovodík, u, m. = plyn bezbarvý.
Vz Sfk. 294. (TeH). Tellurový, Tellur-. T-vá kyselina, die
Tellursäure: Te O3. Šfk. 294. Tell-us, ury, f., lat. = země. — Tellur-
ský, vz Tellurický. Telma, y, f. = kapsa, vak, tlumok, die
Tasche, der Brodsack. Lex. vet. Chleba se nám nedostává v t-mách našich. Bibl. 1404. I vpustí je v t-mu pastusi, v nížto chléb nosieše. Ib. Neroďte nositi t-my. ZN. Tělnatě = tlustě, leibig. Us. Jg.
Tělnatěti, ěl, ění; tělnatívati = těla na-
bývati, fett, stark, korpulent werden. Ros. — čím: stravou. Tělnatiti, il, ěn, ění, korpulent machen. —
koho čím: stravou. Tělnatosť, i, f., die Körper-, Leibesfülle,
Dicke, Dch., das Embonpoint, die Korpu- lenz, otylosť. Nz. lk. Hyzdí ho neforemná fr. Sych. Telnatý = při těle, beleibt, dickleibig,
wohlbeleibt, korpulent. Nad jiné silný a t. člověk. V. — Kom. Tělně = stelně, trächtig.
Tělně = tělesně.
Telnice, e, f., Telnitz, ves u Brna. PL.
Tělník, a, m., der Leibtrabant. — T., u,
m. = kříž na těle nosený. Tělnosť, i, f. = objem těla, der Umfang
eines Körpers; obsah vnitrní těla, der ku- bische Inhalt. Sedl. — T. = velikosť těla, die Grösse eines Körpers. Ja. — T., těles- nost, die Körperlichkeit. Ros. -telný, přípona = tedlný. Vlastně jest to
přípona -ný, která se ku kmenům jmen na -tel připíná: smr-telný, pominu-telný, ne- vyhnu-telný, či-telný, snesi-telný, zře-telný, srozumi-telný, viditelný, spasitelný, neukoji- telný, oklama-telný. Jako jména na -tel nej- raději se tvoří od sloves 4., 5. a 6. třídy, tak jest i zde při jménech přídavných na -telný. Zk. Ml. I. 197. Do přídavných po- šlých od podstatných na -tel vsouvali staří d před l: spasitedlný, viditedlný, zřetedlný, nyní se obyč. píše: -telný. Ht. Šr. ml. 214. Tuto příponu lze nahraditi a) ve slovech kladných příponou -ьn, -ьna, -ьno: tesný kámen; b) ve slovech záporných parte, perft. passivi: nevyzpytaný, neoceněný. Pk. Město pevné a nedobyté. Lobk. Vz -tel. 1. Telný = březí (o kravách), trächtig.
T. kráva, V., Kom., laň (vz Teliti se). L. Prodavači jest kadá kráva telná, když ta- kovou míti chceme. Č. M 330. 2. Telný = otylý, odulý, aufgedunsen. —
čím. Bieše vodú telný. Modl. ms. 14. stol. Tělný = tělu podobný, Leib-. T. barva.
V. — T. = tělesný, körperlich. Ros. — T. = tělnatý. Tělná dívka, dítě. Puch., dobytek (tlustý). Us. Dobře t-ná má býti chůva. D. Teľo, toľko == tolik. Sloven. Šd. Očka,
čarne očka, co teľo plačece? Sš. ps. 68. 214
|
||
|
|||
Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |