sb157-05 0..8296

Teletnice, e, f., die Kalbspflegerin. Šm.

Teletník, a, m. = telák, der Kälberhirt. —
T., u, m. 1. chlév na telata, der Kälberstall;
2. děloha kraví, die Gebärmutter der Kuh.
Ja.

Telib, ě, f., Tellip, myslivna a dvůr u Ml.
Boleslavi. PL. — T. nová n. Nová ves, ves
u Ml. Boleslavi. PL.

1. Telice (telica), e, f. = jalovice, vitula,
od teta, příp. -ica. Mkl. B. 294. Byste byli
neorali t-ci mú. BO. — T., kraví jm. Na
mor. Zlínsku. Brt.

2. Telice, něm. Döllitschen, ves u Kla-
drub. PL.

Telička, y, f. = telice, 1. Ve Slez. tě-
lička. Klš.

Tělíčko, teličko, a, n., ein kleiner Kör-
per, Leib. Us. Dch.

Telik, a, m. = tele. U Vsetína. Vck.

Telín, a, m., mlýn u Rokycan. PL.

Tělínko, a, n. = teličko.

Tělisko, a, n. = veliké n. špatné tele. Us.
Msk.

Tělisko, a, n., ein kleiner o. sehr grosser
Körper. T. řasínkové, der Strahlenkranz; t.
rohovky, das Hornhautkörperchen; těliska
škrobovitá, amylacea corpora, pohyblivá,
corpuscula mobilia, t. mízová, die Lymph-
körperchen; t-sko křišťálové, der Krystall-
körper. Nz. lk. Oběh krevních t-sek. Dch.

Těliskovitý, korpuskulär. Nz. lk.

Tělíšek, ška, m., osob. jm.

Teliti, il, ení = jíti, gehen. U Brušperka.
Mtl.

Teliti se, en, ení; oteliti se, telívati se =
tele roditi, kalben, kälbern, werfen. — abs.
Telí se kráva, losice, laň (o jiných zvířa-
tech praví se: okotiti se, oštěniti se, oprá-
šiti se, ohřebiti se atd. ). Jg. Kráva ta pře-
stala se t-ti. D. Ta kráva se těžce telívá.
Ros. — Jg.

Teliti, il, en, ení, ve složených: vtěliti,
přivtěliti. — se = tělo dostávati, Körper
bekommen. — k čemu. K milému se varná
tělí duše. Nej. V. — kde. Ta jedna byla
přemilá, vše sličnosť se v ni tělila. Sš. Sm.
bs. 86.

Telítko, a, n. = telátko. Slez. Klš.

Tělivo, a, n. — tělo, der Körper, Leib.
Slov. Má hodné t. Koll.

-telka, přípona jmen podstat, rodu žen.:
učitelka, vychovatelka. Vz Tvoření slov.

Telko = toliko. U Opavy. Pk.

Telký = tak veliký, so gros. U Opavy.
Klš.

-telkyně == -telka: vychovatelkyně, do-
broditelkyně atd.

Tellur, u, m., nerost zrnitého složení,
zemník, das Tellurium. Vz Bř. 209., S. N.,
Šfk. 293.

Teiluran, u, m., tellursaures Salz. Nz.

Tellurický, tellurský = vše, co k zemi
se vztahuje, aneb z ní pochází, tellurisch.
Vz S. N.

Telluričitan, u, in., kyselina tellnričitá
se zásadami. Šfk. 264.

Telluričitý, tellurig. T. kyselina, das
Telluroxyd: Te O₂. Šfk. 264.

Tellurid, u, m., das Tellurmetall T. dra-
selnatý, stříbrnatý, vizmutový. Vz Šfk. 294.

Tellurík, u, m., nerost. T-rík olovnatý
(altaid), písmenkový (sylvanit). Vz Bř. 210.,

Telluri-um, a, n., dle Gymnasium, země-
stroj = stroj, jímž zobrazují se výjevy při
ročním oběhu kolem slunce se vyskytující,
das Tellurium. Vz S. N. Z lat.

Tellurovodík, u, m. = plyn bezbarvý.
Vz Sfk. 294. (TeH).

Tellurový, Tellur-. T-vá kyselina, die
Tellursäure: Te O₃. Šfk. 294.

Tell-us, ury, f., lat. = země. — Tellur-
ský, vz Tellurický.

Telma, y, f. = kapsa, vak, tlumok, die
Tasche, der Brodsack. Lex. vet. Chleba se
nám nedostává v t-mách našich. Bibl. 1404.
I vpustí je v t-mu pastusi, v nížto chléb
nosieše. Ib. Neroďte nositi t-my. ZN.

Tělnatě = tlustě, leibig. Us. Jg.

Tělnatěti, ěl, ění; tělnatívati = těla na-
bývati, fett, stark, korpulent werden. Ros. —
čím: stravou.

Tělnatiti, il, ěn, ění, korpulent machen. —
koho čím: stravou.

Tělnatosť, i, f., die Körper-, Leibesfülle,
Dicke, Dch., das Embonpoint, die Korpu-
lenz, otylosť. Nz. lk. Hyzdí ho neforemná fr.
Sych.

Telnatý = při těle, beleibt, dickleibig,
wohlbeleibt, korpulent. Nad jiné silný a t.
člověk. V. — Kom.

Tělně = stelně, trächtig.

Tělně = tělesně.

Telnice, e, f., Telnitz, ves u Brna. PL.

Tělník, a, m., der Leibtrabant. — T., u,
m. = kříž na těle nosený.

Tělnosť, i, f. = objem těla, der Umfang
eines Körpers; obsah vnitrní těla, der ku-
bische Inhalt. Sedl. — T. = velikosť těla,
die Grösse eines Körpers. Ja. — T., těles-
nost, die Körperlichkeit. Ros.

-telný, přípona = tedlný. Vlastně jest to
přípona -ný, která se ku kmenům jmen na
-tel připíná: smr-telný, pominu-telný, ne-
vyhnu-telný, či-telný, snesi-telný, zře-telný,
srozumi-telný, viditelný, spasitelný, neukoji-
telný, oklama-telný. Jako jména na -tel nej-
raději se tvoří od sloves 4., 5. a 6. třídy,
tak jest i zde při jménech přídavných na
-telný. Zk. Ml. I. 197. Do přídavných po-
šlých od podstatných na -tel vsouvali staří
d před l: spasitedlný, viditedlný, zřetedlný,
nyní se obyč. píše: -telný. Ht. Šr. ml. 214.
Tuto příponu lze nahraditi a) ve slovech
kladných příponou -ьn, -ьna, -ьno: tesný
kámen; b) ve slovech záporných parte,
perft. passivi: nevyzpytaný, neoceněný. Pk.
Město pevné a nedobyté. Lobk. Vz -tel.

1. Telný = březí (o kravách), trächtig.
T. kráva, V., Kom., laň (vz Teliti se). L.
Prodavači jest kadá kráva telná, když ta-
kovou míti chceme. Č. M 330.

2. Telný = otylý, odulý, aufgedunsen. —
čím. Bieše vodú telný. Modl. ms. 14. stol.

Tělný = tělu podobný, Leib-. T. barva.
V. — T. = tělesný, körperlich. Ros. — T. =
tělnatý. Tělná dívka, dítě. Puch., dobytek
(tlustý). Us. Dobře t-ná má býti chůva. D.

Teľo, toľko == tolik. Sloven. Šd. Očka,
čarne očka, co teľo plačece? Sš. ps. 68.

214