sb157-05 0..8296

krmím, svým tělem nasytím, navrať se br-
zičko, ztracená ovečko. Sš. P. 143., 67. —
T. = život, žaludek, der Leib, Magen. Möjky
(májky) přijaté do těla jen mechýři škodí.
Byl. Žluč mi v těle kypí (hněvám se). Sych.
— T. = děloha, der Leib, die Gebärmutter.
Veleš — T., der Körper, Extrakt (vína). Sk.
Víno slabého těla. Dch. — Těla čtveřičná
(pahorky) v mozku. Vz Schd. II. 333. —
Tělička krevná. Vz Schd. II. 358. — Telo
sklové v oku. Vz Schd. II. 349., Oko. —
T. dřevní, dřevové, corpus ligni, der Holz-
körper, nejhlavnější díl svazku cévnatého;
t. kořenové, corpus radicis, der Wurzelkör-
per, díl kořene pilovitý; t. dělohové, corpus
eotyledoneum, der Samenlappenkörper. Vz
Rst. 505., 53., 69., 58., 168., Schd. II. 176.

Tělobijce, e, m., der Leibesmörder. L.

Tělocit, u, m., coenaesthesis. Mus. XI.
173.

Tělocvična, y, f., die Turnhalle; v Praze
a j.: sokolna, sokolovna.

Tělocvičník, a, m., sokol, der Turner. Šm.

Tělocvičný, gymnastisch, Turner-, Turn-.
T. pohyb atd. T. střevíce, oděv, Tum-. Dch.

Tělocvik, u, m. T. = pravidelné a sou-
stavně pěstované cvičení těla lidského v po-
hybech, které tělo s vědomím a z vůle člo-
věka vykonává. Das Turnen, die Turnübung,
Leibesübung, Gymnastik. S. N. Veškerá cvi-
čení tělesná lze vykonati buď bez pomoci
aneb bez odporu spolucvičenců jiných a anebo
toliko pomocí n. za odporu jiných. V obo-
jím pak případě sluší rozeznávati, může-li
provedení cviku beze všeho zvláštního pří-
strojí a nářadí býti podniknuto, aneb zdali
takového nářadí k nim jest potřebí. Přiči-
níme-li k tomu ještě rozdíl ten, že nářadí
může býti buď pevné tak, že pohyby přes
ně aneb na něm se dějí, aneb pohyblivé
tak, že náčiní toto zvedáme aneb jím há-
zíme, naskytují se nám následující druhy
cvičení těla: A) cvičení bez nářadí a bez
pomoci n. bez odporu cvičenců jiných (c.
prostná); B) cvičení nářadová a to a) na
nářadí: skok prostý (do dálky, do výšky
a do hloubky), skok útokem, skok o tyči,
mety na koni a na koze, cvičení na bra-
dlech, na hrazdě, v kruzích, v kolovadle,
na řebřících a šplhání, potom cvičení k udr-
žení rovnováhy čelící, na chůdách, kladi-
nách a na kouli; ß) cvičení s nářadím, k ně-
muž náležejí zejména: činky, závaže, pytle,
holi, oštěpy, koule kamenné nebo železné;
C) cvičení toliko pomocí jiných provodi-
telná: skupiny; D) úpoly, u nichž buď bez
náčiní buď s náčiním odpor síly živé pře-
máháme: odpory, zápas, rohování, šermo-
vání sekem a bodem. Vzhledem k tělu lid-
skému sluší Rozděliti veškerá učení tato
hlavně na cvičení paží, trupu a nohou,
u nichž všech tří pak jest nejhlavnější čin-
ností ohýbání a napínání čili zpřimování.
S. N. Vz Tš. (KP. I. 414. atd. ) a jména
jednotlivých nástrojů zde jmenovaných. —
Cvičení tělocvičná jsou buď prostocviky
aneb dějí se pomocí nástrojův. Při prosto-
cvicích hýbáme hlavou, rukama, nohama,
běháme, skákame n. poskakujeme. Nástroje
tělocvičné jsou: kůň, koza, hrazda, bradla,

kruhy, řebřík, štihly (chůdy), paličky n.
činky, kolovadlo, tyče, visací řebřík, pro-
vaz; vz tato slova. Na koni se natahujeme,
přes kozu skáčeme, na hrazdě a bradlech
visíme n. se houpáme n. se otáčíme, v kru-
zích se houpáme, po žebříce lezeme, na
štihlách (chůdách) chodíme, paličkami to-
číme, kolovadla se držíce do kola běháme,
po tyčích a po provaze nahoru lezeme (se
šplháme). Pt. O způsobech cvičení ve ško-
lách národních vz Km. 1874. 663. -665. T.
léčitelský, das Heilturnen. Dch. T. vojenský
dělíme a) ve prostocviky (cvičení ohbí, Ge-
lenkübungen), b) ve cvičení v poklusu (Lau-
fen), c) ve skoku (Springen) a d) ve pře-
máhání překážek (Uibersetzung von Hinder-
nissen). Čsk. Vz o t-ku také S. N.

Tělohřej, e, m., der Leibwärmer, pol. a
rus. Jg. Dle Rk. tělohřejka.

Tělohyb, u, m. = hnutí těla, tělesný pohyb,
die Aktion des Körpers. Nz. Řeč t-by pro-
vázeti. Nz.

Tělochranitel, e, m., der Leibwächter.
Johanmt. 167.

Tělokupec, pee, m. = lidokupec, der
Menschenhändler. L.

Tělolibný, sinnlich, fleischlich. L.

Těloměr, u, m., der Körpermesser. Siu.

Tělonosný, leibtragend. L.

Tělopásek, ska, m., ein sinnlicher Mensch,
der nur den Leib pflegt. Račín. 73.

Tělosloví, n. = popis těla a jeho částí,
die Somatologie. Rst. 2.

Těloslužebnosť, i, f., der Körperdienst,
Kdož by chtěl skrze t. samého sebe od krá-
lovství nebeského odciziti? Berl. král. 149.

Tělotrapný, kasteiend.

Tělotvorce, e, m._; der Schöpfer des Kör-
pers. Šm.

Tělověda, y, f. = tělosloví. Dch.

Tělovitý = telnatý.

Tělovodný. T. nemoc = vodnatelnosť.
ZN.

Tělový, Körper-, Leib-. T. ústrojnosť,
barva, die Fleischfarbe. Us.

Tělozpyt, u, m, die Somatologie. Vz
Tělosloví. Rk.

Tělozpytec, tee, m., der Somatolog. Sm.

Tělpis, u, m., nadávka = ťulpas? Tělpis !
Chumaj, co kefy žere. Nitra 41. 352.

Tělsko, a, n. = špatné tělo, ein elender
Körper. L.

Tělství, n. = tělo, der Körper, zastr. Ž.
wit. 64. 3. (Jg. ).

Teltieha, y, f., stragula, zastr. Veleš.

Telý, á, é = tak veliký, so gross. U Bruš-
perka. Mtl. U Frenštátu. Dšk.

Telyn, u, m., harfa staronordická.

Tem, u, m., místo lepšího tma = legie,
die Legion. T. dělá 13000. Háj., Solf. Tem
= 21500 lidu jízdného i pěšího n. dle jiných
6100 pěších a 730 jízdných. V. Cf. Dvanádcte
tem angelóv. ZN. — T. (lépe: pluk), das Re-
giment. Scip., Th.

Těm, vz Ten.

Terna = thema.

Témdni, vz Týden.

Témě, vz Tímě.

Temechov, a, m., Temechau, dvůr u Kře-
lovíc. PL.