sb157-05 0..8296

Temelín, a, m., Gross-Temelin, ves u Vl-
tavo-Týna.

Temelinec, nce, m., Klein-Temelin, ves
u Vltavo-Týna.

Témencovatý, wassergallig. T. pole. Vz
Témenec.

Témenec, týmenec, temenec, tymenec
(V., Reš. ), nce, m. = místo vlhké, bahnité v poli
a jinde n. malá studánka, die Wassergalle,
Nassgalle, Quelle. Mořský t., aestuaria. Jg.
Vz Terneniště. Kal. — T., lupen, lupének,
vřed umělý, fontanella. Nz. lk.

Ternenice dolní, Nieder-Hermesdorf; T.
horní, Ober-Hermesdorf, vsi u Šumberka na
Mor. PL.

Terneniště, ě, temenišťko, a, n. = mí-
sto, kde temenec jest i sám temenec, bahniště,
mokvar. Vz Temenec. — T. v poli, v louce,
holizna, kahler Fleck. V. — T. = bahno,
v němž se svině n. jeleni chladí, der Prudel,
die Suhle. Us. — T. = místo, kam vystu-
puje moře, aestuaria, vz Temenec. — T. =
místo, kde pramen vychází, der Ort, wo die
Quelle hervordringt. Šm. Sr. Pramen. (II.
882. a).

Temeništnatý, voll Sümpfe, morästig.
Krok. II. 139.

Temeništný = terneniště obsahující, sum-
pfig, quellig. T. louka, Kom., pole, místo,
dno (mokré, vlhké). V.

Temeniti se, il, ění = prýštiti se, quellen

— se kde. Pod javorem na louce voda se
temeni. Č. V něm (Bohu) ti žití temeni se
touha. Sš. Bs. 186. — se v co. Vrch te-
meni se ve dvě špifie. Šml.

Temenitý = pramenitý, quellicht. Šm.

Teménko, vz Tímě.

Temenní, témenní = k temeni náležející,
zum Scheitel gehörig. T. kosť. D., zubové
(lícní, nejzadnější). V.

Temenný = temeništný. Aqu.

Temeno, vz Tímě.

Temený, ého, m., osob. jm. Šd.

Téměř = takmer, skoro, blízko, beinahe,
fast, schier, einigermassen. V. T. jedno; t.
umrlý; až t. k smrti se báti. V. Veliký t.
jako můj palec. D. Nebylo téměř zadných
příjmů. Dch. T. všecko město se sebralo.
ZN. Hra na Libušu provozovaná v Oseku
a v okolí t. totožná jest se hrou čančaráka.
Sš. P. 764. Pro mnohé nepříhodnosti, kteréž
t. bez přestání při takových jízdách mne
potkávaly, z mušení této povinnosti jsem
pominul; Není t. co psáti. Žer. 15., 317.
Jini budú zahanbeni a t. za nic poctěni. Hus
III. 308. T. ho cítiti nebylo. Har. Každý t.
svou vůli za právo má. Jel. — T. = raději,
hned, gar, lieber. Aniž vypraviti uměji jejie
šlechetnosti t. budu mlčeti. Tkad. Pros t.
i za království. Ben. — Solf., Har.

Temešvar, a, m., mě. v Uhřích, Vz S. N.

— T., Temeschwar, vsi a) u Tábora, b) u Kr.
Hradce; T. nový, Nová ves, Temeschwar,
ves u Písku. — Temešvarský.

Temětín, a, m., hrad sev. od Píšťan na
Slov. Šd.

Těmice, Tiemitz, dvůr u Ml. Vožice; něm.
Tiemnitz, ves u Kamenice n. L., PL.; něm.
Temnitz, ves u Uher. Hradiště (vz Temnice).
Hý.

Temín, a, m., harpalus, hmyz zlomeno-
křídlý, hmyzožravý. Krok. II. 251.

Temka, y, f. = nástroj ku ztišení hudeb-
ních nástrojů, die Sardine. Vid. list.

1. Temlík, a, m., osob. jm.

2. Temlík, u, ra., usoukenníků, das Spann-
eisen. Rk.

Temľov, u, m. = kozí kůže na gajdách
či dudech. Dbš. 64.

Temlovati, na Slov. = jísti (s příhanou),
essen. — co = chléb. Koli.

Temnavosť, i, f. = částečná temnosť, das
Dunkel. L.

Temnavý = přítemný, etwas dunkel. L.
U Opavy: temnavý. Klš.

Temně = tmavě, dunkel, finster; unver-
ständlich, leise. T. mluviti (v temných slo-
vech, nesrozumitelně; 2. polovičným hlasem).
Ros. —T. = příčernale, schwärzlich, dunkel.
T. zelený. Jg.

Temněbarvý, dunkelfarbig. Šm.

Temněrudý, dunkelschwarz. T. střecha.
Hdk. L. k. 59.

Temněti, ěl, ění; ztemněti — počínám
temným býti, dunkel, finster werden; lesk
tratiti, den Glanz verlieren. Jg. — komu.
Oči mu ztemněly. L. — kde. To mluvě pá-
novitého užíval hlasu a temněl ve tváři.
Čes. Vč. — čím. Aby jí závistí, nenávistí
a jinými náruživostmi t. nedopouštěl. Sš. L.
116. (Hý. ).

Temnice, e, f. = temné místo, ein dunkler
Ort, Finsterniss, f. Strsl. tbmbnica, příp. -ica.
Mkl. B. 294. Bez slunce byla by naše země
hrozná t. Koll. Položili mne v t-ci a stínu
smrtelném. Ź. wit. 87. 7. Rač vlíti svit
v duší našich t-ci. Sš. Hc. Jedna díra, zvaná
oknem, osvětluje tuto t-ci. Koll. Cestop. I.
1. 4. Upadl v t-ci. BO. Ukryli ste se mi do
tmavej t-ce, už ja vas, mamulko, neuvidím
vice. Sš. P. 489. Do temnic přišel. BN. —
T. starých otcův = očistec, das Fegefeuer.
Almužna nepřipustí jíti duši do temnic. BO.
— Lom., Št. — T. — temný vchod do dolu
rudního, der Fahrschacht. Vz Báně. — T. =
temný žalář, finsteres Gefängniss, der Ker-
ker. J. tr., Pal. Také na Slov. Vsadili Jere-
miáše v t-ci. BO. Klíče mu ukradeni, t-cu
odemknem. Sš. P. 793. T. = ósamotnělá cela
k uvězňování vojínů atd., do níž žádné
světlo nevniká. S. N. XI. 227. — T. = tmavá
komůrka, camera obscura, die dunkle Kam-
mer. Sedl. T. = nástroj skládající se ze zr-
cadla a z několika čoček broušených, jímž
se obraz předmětu některého na stěně tmavé
prostory objevuje. Vz S. N. T. přenášitelná,
pro fotografy, základ její. Vz KP. II. 146.,
151., 152., IV. 519. T. se šikmým zrcadlem,
s broušenou deskou, Chevalierova s pravo-
úhlým hranolem a odvěsnou plochou. Ck. —
T., lépe (jak lid vyslovuje): Temice (Hý. ),
Temnitz, ves u Uh. Hradiště.

Temničář, e, m. = žalářník, der Kerker-
meister. Koll. Zpěv. I. 47.

Temnička, y, f. = šatlava, finsterer Ar-
rest, Kerker. Vz Temnice. Dala bys mně
voničku, tu koryčanskú temničku. Sš. P.
138. — T., y, m., osob. jm.

Temník, a, m., myslivna u Jihlavy. PL.
- T. = velitel temu. Vz Tem. Šb.