sb157-05 0..8296

Tenetnice, e, f., tenetiště, ě, n. = prů-
sek, kde se tenata roztahují, die Richtstatt,
Schneisse, der Richtweg, Stellweg. Šp.

Tenetník, a, m., kdo tenata váže n. plete,
der Netz-, Garnstricker. Cf. Tenetář. Aqu.

Teneto, a, n. (zastr. tenato), tenátko.
Jg. PI. tenata jest užívanější než teneta.
D. T., strsl. též tonoto, tenoto, laqueus:
ten, ton, strind. tan, extendere, tantu filum,
texta aranea. Mkl. B. 161. T., tonoto, a, n.,
rete, strsl. tęlo z tendlo, cf. stind. tan, ta-
noti, got. thanjan, dehnen, strhrněm. done,
Spannung, lit. tinklas, Netz. Mkl. L. 11.,
71. (Hý. ). — T. = konopní sít na zvěř, das
Netz, Zeug, Wildgain, Jägergarn. Jg. V MV.
nepravá glossa. Pa. Teneto lovčí, mysli-
vecké, zaječí. V. Bidla, tyč, hůl, provaz,
vidličky, sošky u tenat. T. na ptáky, na
křepelky ätd. Tenátlca, n., pl., skládají se ze
dvou sítí, jedna slove jádro, druhá obuzek,
das Doppel-, Steckgarn. Dch. Teneta roz-
táhnouti; tenety zatáhnouti, obtáhnouti; do
teneta lapiti. V. Tenata vázati, dělati, tvr-
diti, spravovati; do tenet hnáti (do tenat),
chytati. Us Teneta v lese roztáhnouti. Háj.
V tenato jelena uhoniti. Rad. zv. Tenata
na někoho rozvinouti. Tkad. V t-ech ně-
koho zaplésti. Rvač. 78. Padnu v teneto
jeho hříšné země. Ž. wit. 140. 10. Pauk,
když se tenata jeho kto dotkne, ihned sě
hne a učije. Hus III. 199. Slíbil mi dáti te-
nato zvířecí nové, dobré konopné; Aby to
tenato vrácili. Půh. I. 231., II. 621. Upletl
jest v teneto nohy své. BO. Teneto léceti
něčím nohám. BO. Vz Tenký. — T. = provaz,
kteRým spojují krávy, vedou li je na pastvu.
U Bydž. Mý.

Tenhle, tahle, tohle = ten + hle. V obec.
mluvě: tendle, der da. Kts.

Tenice, e, f. = teno. Sš. Zj. 476., L. 162.
(Hý. ).

Teníčce, vz Tence.

Teničenka, y, f., colobata, hmyz. Krok.
11. 266.

Teničkosť, i, f. = tenkosť.

Teničký, vz Tenký.

Tenín, a, m., osob. jm. Šd. — T., lep-
topus, hmyz. Krok.

Teninký, vz Tenký.

Teniti, il, ěn, ění, zastr. = tenčiti, tenkým
činiti, dünn machen. — co: niť, řeč (vy-
brousiti, verfeinern). Nz. — Strsl. tbniti,
extenuare, od tbnb v tbnbkb. Mkl. B. 437.

Tenitka, y, f., aulacus, hmyz lumkovitý.
Krok. II. 260.

Tenitkosť, i, f., vz Tenkost.

Tenitký = tenký.

Ten jistý, der gewisse, erwähnte. Ale ty
ten jistý jsi (tu idem es) a léta tvá nezhynu.
Ž. wit. 101. 28. A jestližeby která osoba žádala.
při tom také býti, aneb na místě svém vy-
slala dva dobrá člověky, tehdy ten jistý...
aneb kohož by poslal, mají k tomu připu-
štěni býti. Václ. IX. (Právn. 1861. 27. ).

Ten každý, vz Ten který (na konci).

Tenkel, klu, m. = špalda. Slb. 180.

Tenknouti, knul a kl, utí = počínám
tenkým býti, dünn werden. Slov. Leška.

Tenko, tenoučko, teničko, vz Tenký. —
T. = tence, dünn. T. zpívá. Po tenku = po

málu. Konope t. přísti. Koll. Po tenku živ
jest. Z tenka chvístá. Sych. Za tři léta bude
po tenku se řemeslem. Us. Bylo toho po
tenku. Us. Dch., Sd. Veru ten tvoj klinčok
uroben bol z těnka Pok. Z hor. 89.

Tenkobřitka, y, f., limacina, blanýš.
Krok. II. 123.

Tenkočnělec, lce, m., cofurus, rostlina
pryšcovitá. Rostl. I 237. b.

Tenkohlasý, dünnstimmig. T. píšťala. Jg.

Tenkohlavec, vce, m. T-ci, trichotraehe-
lidae, jsou hlístové těla oblého, velmi ten-
kého a na hlavě bičovitě prodlouženého. T.
bičíkový, trichocephalus dispar. Vrč 71. Cf.
Schd. II. 531.

Tenkohlavka, y, f., drypta, hmyz. Krok.
II. 251.

Tenkohlavý, dünnköpfig.

Tenkohřbeit, a, m., taenionolus.

Tenkojazyčník, a, m. T-ci, plazi, ver-
milinguia, die Wurmzüngler. Nz.

Tenkojazyčný, dünnzüngig. T. živočich.
Krok I. b. 76. Vz Tenkojazyčník.

Tenkokorý, dünnschälig, -rindig. Rostl.

Tenkolistý, dünnblätteRig. Rostl. III. 48.

Tenkoměšník, u, m., echites Rostl. I.
250. a.

Tenkomluvný, zart redend. Jg.

Tenkonártec, rtce, m., hippa, korýš.
Krok. II. 248.

Tenkonitník, u, m., stenostomum. Rostl.

I. 256. b.

Tenkonohý, dünnfüssig. Hlas

Tenkonožák, a, m., leptopus, korýš.
Krok. II. 247.

Tenkoodil, u, m., leptolaena. Rostl. I.
250. b.

Tenkopalcák, a, m., ilia, korýš. Krok,

II. 248.

Tenkoploský, flach und dünn. Jg.

Tenkořepec, pce, m., oxyuris, hlísta.
Krok. II. 517.

Tenkorouný, dünnwollig. T. ovce.

Tenkorožka, y, f., crioceris, hmyz. Krok.
II. 256.

Tenkoryp, a, m., stenorrhynchus, tuleň.
Ssav. 235.

Tenkoskořepý, dünnschälig. Sm.

Tenkoslovec, vce, m., der Spitzfindige. L.

Tenkosloví, n., subtilis disputatio. L.

Tenkoslovný, spitzfindig. L.

Tenkosť, i, t', tenoučkost, teničkosť, te-
nitkosť, teničičkosť, die Dünne, Dünnheit,
Feinheit, Klarheit, Zartheit. Tenkosť. V. T.
plátna, sukna, hlasu, těla (netlustosť, Us.;
churavosť. V. ), sluchu, D., Šm.

Tenkostebelný, diinnhalmig. Šrn.

Tenkostenný, dünnwandig. T. buňka.

Tenkošešulný = tenkou šešuli mající.
T. kapara, capparis tenuisiliqua. Rostl. lll.
b. 265

Tenkotek, tka, m., omalium, hmyz. Krok.
II. 252.

Tenkotěl, a, m., hymenosoma, korýš.
Krok. II. 247.

Tenkotlačka, y, f., u zlatníků, die Dünn-
quetsche. Sm.

Tenkovlas, u, m, leptothrix buccalis.
Nz. lk.

Tenkovlasý, dünnhaarig. Jg.