Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |
|
|||
59
|
|||
|
|||
Teukozubec, bce, m., pták, der Schmal-
schnäbler. Rk. Tenkozubka, y, f., trichostomum, der
Haarmund. T. vřesovitá, t. ericoides, skrou- cená, t. tortile, rostl. Rstp. 1811. Tenkozvuký, fein tönend. T-ká píšťala.
Koli. Zn. 478. Tenkrát, -te = tehdáž, toho času, dies-
mal, dazumal, ďasmal, dann. T-krát Němec Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. Prov. Ach Bože můj, mocny Bože, kaj můj nocleh budzě t, když moja dušička z mého cěla vyjdzě; Až já věneček pozbudu, t. já uz víc veselá nebudu. Sš. P. 54., 798. Tenkterové, kmen germanský.
Ten který, der betreffende. Ta která
strana nechť náklady soudní zapraví, lépe prý: strana odsouzená, strana padlá aneb dle případností každá strana nechť náklady soudní zapraví. Slova ten který jsou staro- dávný příštipek kancelářský jako němec, slova respektiv, betreffs a užíváno jich buď jen zřídka, toliko v čas nutné potřeby, jako slova potahmo. Šb. Ale špatné právě toto spojení slov není, Skála ho často užívá a kromě toho cf.: Jestliže by v tom kterém kovu stříbro nebo zlato bylo. Nar. o h. a k. A jestližeby toho pohnaného ten který artikul nahoře dotčený zašel. Vl. zř. 94. A to tehdy vchází póvod ve zmatek, když se komu výboj n. moc nebo škoda od úředníka, služebníka nebo žoldnéře někte- rého pána stane, lidi jeho pohánie, maje pána samého, u kohož jest ten který byl, pohnati. Vš. 419. Z té které doby, aus der betreffenden Zeit. Dch. Ta která strana (strana, jíž se dotýče; některá nebo každá strana). J. tr. Muž toho kterého předmětu znalý. Ib. Také-li sou pak o toho kterého pána lidé nestydatí jazyk svůj špinavé utírali. Skl. V. 29. Vz Neorázný. Jestliže by neráčil J. M. K-á do vyřízení té které pře v království tomto zůstati, tedy aby na soud zemský ji podati ráčil. Er. exc. Cf. Římané v té takové moci a síle nemohli toho strpěti a snésti. V. Že jemu tomu (dem Betreffenden) dosti neučinil na ten čas, což jemu řekl. Václ. XIII. Pro snadší nalezení toho každého nálezu rozdílně položeného. Nál. Někteří z těch takových i v závrať upadli. Kora. L. 10. 7. Kterýž umění lékař- ského jakouž takouž známosť má. V. K po- silnění jakémuž takémuž napomáhají. Ler. Jestliže by který dlužník toto sukno sta- věti chtěl pro svůj který dluh, to býti můž. 1538. Nach. 117. Choj (jdi) tam do pola, na- ber kořena jakého takého. Sš. P. 664. — Brs. 2. vyd. 244. nedoporučuje tohoto obratu tam, kde se jasněji vyjádřiti můžeme: Ta která strana, správně prý: Strana dotčená, pří- slušná. Ohlastež se každý u toho kterého úřadu, správně prý: u svého, u příslušného, toho jistého úřadu. Tenkule, e, f., physa, plž. Krok. II. 125.
Tenký, (zastr. tenek), nka, o; komparat.
tenší, tenčí, tenčejší; tenoučký, teníčký, te- ničký, teninký, tenitký, teničičký, tenoučičký. Tbnbkb, lat. tenuis, skr. koř. tan: ex-ten- dere, řec. táv-vuai, tev v teívo (m. rívjoj); cf. teneto, tetiva. Schl. Strsl. tbntkb, tenuis, |
rus. tonokb, litev. tenvas, lett. ttvs, got.
thanjan, stnord. thunr, strhrněm. dunni, lat. tenuis, řecky reivw, ravctóc, stind. tanu, Wurzel tan. Mkl. aL. 27., B. 256. (Hý. ). — T. = ne tlustý, dünn, nicht dick, fein, zart. Jg. T-ká niť, Us., příze, Sych, prkno, Us., sukno, papír, plátno., V. T. jako niť, jako vlas. Us. T. kůže. Šp. Ten tuze rád píchá do tenkého (o lenochu). V Kunv. Msk. To umřel někdo v tenké košili (když se komu po smrti dlouho umíráčkem zvoní). Us. Všk. Nech mně pošle košulenku, tu. konopnú a tu tenkú; V konopné (košuli) budu choditi a v tenké budu viseti. Sš. P. 91. (Tč. ). Ja synečku, synečku, máš tenkú košulečku; košulenka tenká, šila ju panenka. Mor. pís. Za tenký konec chytať (voliti si snazší práce). Mt. S. Život jeho na tenké nitce visí (v nebezpečí jest). Ros. Ctnosť a štěstí visí na tenké niti. Koll. Dvorské štěstí na teničké pavučině visí. Prov. Neohýbáš-li tenkou hůlku, tlustou neohneš. Prov. — T. = cíplý, útlý, táhlý, štíplý, schlank, rank, schmächtig. V. T-ký mládenec. Troj. Jest tenký jako konopě. Vz Tělo. Č. Lo- penické sady rjedké, lopenické dzjevky cjenké; také cjenké jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci; Vzal sobě ženku tenku, nemohla vylezt z venku; Namlóval tenké tenkó v zahrádce pod višinkó. Sš. P. 363., 710., 758. (Tč. ). Tenká ženka i rozkošná (tener mu- lier et delicata). BO. — kde. Tenká v dřieku, žeby ju muhol preštiknúť. Mt. S. — T. = ne hustý (o tekutinách), dünn, fein, klar. T. káva (řídká), pivo (Hus I. 428. ), omáčka, víno, povětří, pot. D., Troj. — T. = jemný, fein, dünn. Pradlena t-ho prádla, die Fein- wäscherin. Dch. T. jak pavučina. Us. Brt. Má tenké punčochy (hned všemu rozumí), tenké uši, tenký (čišný) nos. Č. T. sluch, leise. D. — T. — churavý, schwach. T-ké zdraví. V. — T. == skrovný, massig, frugal, gering. Kedy bývá tenký obed, večera (ve- čeře) smakuje. Slov. Tč. T. strava. Ros. T. déšť. Dch. Tenkýn, a, m., caprella, kývoš. Krok. II.
245. Ten-li, ta-li, to-li, ob dieser. Ten-li víno
pije, ješto je kopá? Smil. To-li jsou básně? Apol. 100. Tennantit, u, m., nerost, das Graukupfer-
erz. Vz Bř. 219., S. N. Tenný, v z Tený.
Teno, a, n. = aegyptské plátno tenké a
krásné, bus, vz Bus (v dodatcích), Byssns. Sš. Zj. 476. Ten onen. Četl jsem to ono v jedné
knize. Jg. Tenor, u, m., z it. = vysoký hlas mužský,
der Tenor, die Tenorstimme. Vz S. N. — T. == hlas psí. Šp. — T. = nepřetržený běh nějaké věci; řada, posloupnosť, smysl nebo obsah nějakého zákona, der Tenor. S. N. Tenorista, y, m., dle Despota (vz -sta) =
zpěvák tenorovým hlasem, der Tenorist. Rk, Tenorit, u, rn., nerost. Vz Bř. 200.
Tenorka, y, f., tenoria. Rostl. I. 258. b.
Tenerovati, Tenor singen. Kora.
Tenorovka, y, f., die Tenorgeige. Vz
Mit. 110. |
||
|
|||
Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |