sb157-05 0..8296

Teukozubec, bce, m., pták, der Schmal-
schnäbler. Rk.

Tenkozubka, y, f., trichostomum, der
Haarmund. T. vřesovitá, t. ericoides, skrou-
cená, t. tortile, rostl. Rstp. 1811.

Tenkozvuký, fein tönend. T-ká píšťala.
Koli. Zn. 478.

Tenkrát, -te = tehdáž, toho času, dies-
mal, dazumal, ďasmal, dann. T-krát Němec
Čechu přeje, když se had na ledě hřeje.
Prov. Ach Bože můj, mocny Bože, kaj můj
nocleh budzě t, když moja dušička z mého
cěla vyjdzě; Až já věneček pozbudu, t. já
uz víc veselá nebudu. Sš. P. 54., 798.

Tenkterové, kmen germanský.

Ten který, der betreffende. Ta která
strana nechť náklady soudní zapraví, lépe
prý: strana odsouzená, strana padlá aneb
dle případností každá strana nechť náklady
soudní zapraví. Slova ten který jsou staro-
dávný příštipek kancelářský jako němec,
slova respektiv, betreffs a užíváno jich buď
jen zřídka, toliko v čas nutné potřeby,
jako slova potahmo. Šb. Ale špatné právě
toto spojení slov není, Skála ho často
užívá a kromě toho cf.: Jestliže by v tom
kterém kovu stříbro nebo zlato bylo. Nar.
o h. a k. A jestližeby toho pohnaného ten
který artikul nahoře dotčený zašel. Vl. zř.
94. A to tehdy vchází póvod ve zmatek,
když se komu výboj n. moc nebo škoda od
úředníka, služebníka nebo žoldnéře někte-
rého pána stane, lidi jeho pohánie, maje
pána samého, u kohož jest ten který byl,
pohnati. Vš. 419. Z té které doby, aus der
betreffenden Zeit. Dch. Ta která strana
(strana, jíž se dotýče; některá nebo každá
strana). J. tr. Muž toho kterého předmětu
znalý. Ib. Také-li sou pak o toho kterého
pána lidé nestydatí jazyk svůj špinavé
utírali. Skl. V. 29. Vz Neorázný. Jestliže
by neráčil J. M. K-á do vyřízení té které
pře v království tomto zůstati, tedy aby
na soud zemský ji podati ráčil. Er. exc. Cf.
Římané v té takové moci a síle nemohli
toho strpěti a snésti. V. Že jemu tomu (dem
Betreffenden) dosti neučinil na ten čas, což
jemu řekl. Václ. XIII. Pro snadší nalezení
toho každého nálezu rozdílně položeného.
Nál. Někteří z těch takových i v závrať
upadli. Kora. L. 10. 7. Kterýž umění lékař-
ského jakouž takouž známosť má. V. K po-
silnění jakémuž takémuž napomáhají. Ler.
Jestliže by který dlužník toto sukno sta-
věti chtěl pro svůj který dluh, to býti můž.
1538. Nach. 117. Choj (jdi) tam do pola, na-
ber kořena jakého takého. Sš. P. 664. — Brs.
2. vyd. 244. nedoporučuje tohoto obratu tam,
kde se jasněji vyjádřiti můžeme: Ta která
strana, správně prý: Strana dotčená, pří-
slušná. Ohlastež se každý u toho kterého
úřadu, správně prý: u svého, u příslušného,
toho jistého úřadu.

Tenkule, e, f., physa, plž. Krok. II. 125.

Tenký, (zastr. tenek), nka, o; komparat.
tenší, tenčí, tenčejší; tenoučký, teníčký, te-
ničký, teninký, tenitký, teničičký, tenoučičký.
Tbnbkb, lat. tenuis, skr. koř. tan: ex-ten-
dere, řec. táv-vuai, tev v teívo (m. rívjoj);
cf. teneto, tetiva. Schl. Strsl. tbntkb, tenuis,

rus. tonokb, litev. tenvas, lett. ttvs, got.
thanjan, stnord. thunr, strhrněm. dunni, lat.
tenuis, řecky reivw, ravctóc, stind. tanu,
Wurzel tan. Mkl. aL. 27., B. 256. (Hý. ). —
T. = ne tlustý, dünn, nicht dick, fein, zart.
Jg. T-ká niť, Us., příze, Sych, prkno, Us.,
sukno, papír, plátno., V. T. jako niť, jako
vlas. Us. T. kůže. Šp. Ten tuze rád píchá
do tenkého (o lenochu). V Kunv. Msk. To
umřel někdo v tenké košili (když se komu
po smrti dlouho umíráčkem zvoní). Us. Všk.
Nech mně pošle košulenku, tu. konopnú a
tu tenkú; V konopné (košuli) budu choditi
a v tenké budu viseti. Sš. P. 91. (Tč. ). Ja
synečku, synečku, máš tenkú košulečku;
košulenka tenká, šila ju panenka. Mor. pís.
Za tenký konec chytať (voliti si snazší
práce). Mt. S. Život jeho na tenké nitce
visí (v nebezpečí jest). Ros. Ctnosť a štěstí
visí na tenké niti. Koll. Dvorské štěstí na
teničké pavučině visí. Prov. Neohýbáš-li
tenkou hůlku, tlustou neohneš. Prov. —
T. = cíplý, útlý, táhlý, štíplý, schlank,
rank, schmächtig. V. T-ký mládenec. Troj.
Jest tenký jako konopě. Vz Tělo. Č. Lo-
penické sady rjedké, lopenické dzjevky
cjenké; také cjenké jako trsci, ohýbajú sa
mi v hrsci; Vzal sobě ženku tenku, nemohla
vylezt z venku; Namlóval tenké tenkó
v zahrádce pod višinkó. Sš. P. 363., 710.,
758. (Tč. ). Tenká ženka i rozkošná (tener mu-
lier et delicata). BO. — kde. Tenká v dřieku,
žeby ju muhol preštiknúť. Mt. S. — T. = ne
hustý (o tekutinách), dünn, fein, klar. T.
káva (řídká), pivo (Hus I. 428. ), omáčka,
víno, povětří, pot. D., Troj. — T. = jemný,
fein, dünn. Pradlena t-ho prádla, die Fein-
wäscherin. Dch. T. jak pavučina. Us. Brt.
Má tenké punčochy (hned všemu rozumí),
tenké uši, tenký (čišný) nos. Č. T. sluch,
leise. D. — T. — churavý, schwach. T-ké
zdraví. V. — T. == skrovný, massig, frugal,
gering. Kedy bývá tenký obed, večera (ve-
čeře) smakuje. Slov. Tč. T. strava. Ros. T.
déšť. Dch.

Tenkýn, a, m., caprella, kývoš. Krok. II.
245.

Ten-li, ta-li, to-li, ob dieser. Ten-li víno
pije, ješto je kopá? Smil. To-li jsou básně?
Apol. 100.

Tennantit, u, m., nerost, das Graukupfer-
erz. Vz Bř. 219., S. N.

Tenný, v z Tený.

Teno, a, n. = aegyptské plátno tenké a
krásné, bus, vz Bus (v dodatcích), Byssns.
Sš. Zj. 476.

Ten onen. Četl jsem to ono v jedné
knize. Jg.

Tenor, u, m., z it. = vysoký hlas mužský,
der Tenor, die Tenorstimme. Vz S. N. —
T. == hlas psí. Šp. — T. = nepřetržený běh
nějaké věci; řada, posloupnosť, smysl nebo
obsah nějakého zákona, der Tenor. S. N.

Tenorista, y, m., dle Despota (vz -sta) =
zpěvák tenorovým hlasem, der Tenorist. Rk,

Tenorit, u, rn., nerost. Vz Bř. 200.

Tenorka, y, f., tenoria. Rostl. I. 258. b.

Tenerovati, Tenor singen. Kora.

Tenorovka, y, f., die Tenorgeige. Vz
Mit. 110.