Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |
|
|||
60
|
|||
|
|||
Tenorový, Tenor-. T-vý hlas, klíč, Us.,
fagot, housle. Hd. Vz S. N. Tenosť, i, f., die Feinheit. Stsl. tbnostb,
subtilitas; příp. -ste. Mkl. B. 169. S attickou t stí se tu (v listu 1. ku Korinťanům) de- mosthenická síla střídá. Sš. I. 157. (Ib. L. 153. — Hý. ). Tenotomie, tenontotomie, e, f. = šlacho
řez, jest chirurgická operace, jíž skrácené šlachy se prořezávají. Vz S. N. Tenoučký, vz Tenký.
Tenounko, dünn, schmal, gering. Vz
Tenký. Ty jíš t. = málo. Us. Dhn. Tenounký, sehr dünn, schmal, schlank,
mässig atd. Vz Tenký. T. niť, stéblo. Dch. Roucho má bílé, tenounké jak pavučinku. Er. Sl. čít. 30. Těnovice, Tienowitz, ves u Rokycan.
PL. Ten samý. V. Pro tu samu příčinu; Ta
sama věc. Skl. I. 83., 171., 301. Ale užívejme raději: týž, tentýž. Tenta, y, m., osob. jm.
Ten taký, ten takový, vz Ten který.
Tenť, tente, tenti, tentiž, tať atd., toť
atd. = ten (+ ť + tě + ti + tiž), der wol, der ja, dann, so. Jg. Toť jsou blázni. Ros. Toť byste byli šťastni. Totě vše nenáleželo na jeho povolání. Br. — Jg. Vz Ten. Tento, tato, toto = ten + to, ta + to,
to + to; gt. toho + to, té + to, toho + to atd., skloňuje se jako: ten (to se přivěšuje). V obec. mluvě říká se: tenle, tendle, Jir,, vz Tenhle. T., dieser, hicce, nemá se Másti, lečby se na něco přítomného ukazovalo. Zpět se nemá leč jen tehdy táhnouti, když věc, na kterou ukazuje, hned vedlé a jako ještě před očima jest. Tento strom vysoký. Kde se na předešlý předmět ukazuje, stačí ten n. onen Již ten strom vykopali, který ne- nesl žádného ovoce. Š. a Ž. V tento způsob; od této hodiny; tímto způsobem. V. Tento dar přijmi vděčně. Ros. Radoval jsem se v těchto, jež mi jsú pověděna. Ž. wit. 121. 1. Tato, žena to učinila. D. S této strany řeky. D. Že nám to naučenie tento pondělí vy- dati ráčíte po tomto poslu. NB. Tč. 194. Tímto, hiermit. D. Chybně užíváme této náměstky a) kde jí není třeba. Otec chválil syna, poněvadž (tento) vyplnil vůli jeho. Aby dal psu chléb, aby (tento) hladem ne- zahynul. Tím přemluvil mladíka, že (tento) slíbil. — b) Tam, kde by měla býti ná- městka on. Přišel k sousedovi a počal to- muto (m.: mu) domlouvati. Brs. 2. vd. 245 Nakrájel řemenův a učinil z těchto (z nich) dlouhý provaz. Brt, S. 3. vyd. 32. Vzala papír a napsala na tento (naň)... — Často lépe substantivum se opakuje. Přišel do města a v tomto se procházeje (a prochá- zeje se městem). Brt. v Pdg. 1880. 396. Místo tento užívají slova následující. Vz Následující, Toto. Tentočkovati = neuměti své myšlénky
vyjádřiti, tentononc a p. říkati, Dings da sagen. Rgl. Tentočky, gt. tohotočky atd. Us. u Bo-
lesl. Ale, tentočky, hospodáři, udělejte mi to. U Rychli. Ntk. Tentočky, otočky, ono- hočky, od kočky (nemůže-li kdo v řeči |
z místa neb svou řeč příliš rozpřádá). Vz
Tlachal. Tentočky, onohočky, natočky šíti. Lb. Tentočky onohoéky od kočky = tresky plesky, tlachy machy. Č. M. 603. Tentohle, tatohle, totohle, dieser da.
Krok. Tedy tatohle musí sama za luňáka vně děvčat s kolkem státi. Sš. P. 728. Tentokrát = tenkrát, diesesmal, diesmal.
Minula je t. zhouba. Měst. bož. T. ti to promíjím. Tentoliž, tatoliž, totoliž = tento + li + že,
jestli tento, ob dieser. Tentou, tentonon = tentononc. V obec.
mluvě. Bž. 51. Tentononc, v obec. mluvě m.: tento.
Tentoť, tatoť, totoť, der da, der Dings
da. Vz Tento. Přišel tu tentoť, jak se honem jmenuje, no tentoť! nemohu si zpomněť. Mor. Tč. I co ste vyšli viděti? proroka? Ovšem, pravím vám, viece než proroka; tentoť jest jistě, o němž psáno jest. (Mat. 11. ). Hus II. 14. Tentotiti, tentovati, jest přílepek, kde
člověk neví, které slovo by nejlépe po- věděl, thun, machen, irgend wie machen. Sr. Tentoť. Již to musíme jaksi tentotiť, aby ten chlapec prošel. Mor. Tč. Obecný lid užívá někdy tohoto slova eufemisticky m.: scáti, sráti a p. Byl jsem tentovat. On ji tentoval, stentoval (tělesně s ní obcoval). Mor. JT. Tentyrek, rka, m., tentyra, hmyz. Krok
II. 254. Tentýž (ten týž), tatáž, totéž, gt. toho-
téhož, tétéž, tohotéhož, dat. tomutémuž atd., skloňuje se tedy ten, ta, to a týž, táž, též, v-z Týž. Mnozí druhé částky týž nesklánějí: v tomtýž (m. v tomtémž) bytě. T. Kromě nominativu (a akkus., pokud se rovná no- minativu) obou čísel užíváme ostatních ne- ohrabaných pádů zřídka nahrazujíce je pády slova týž. — Totéž (též) mysliti; téhož se držeti; totéž rovně činiti (následovati). V. Tatáž přísnost. Br. Na tentýž způsob. Ce- remonie u všech tytéž jsou. Kom. Rodina Ditrichova či vlastně potomci téhož šp. m.: jeho. Brt. Cf. Tento. Tenúčko = tenko, tenounko. Ráda přadeš
rada len, co se táhne z bečky ven a to pěkně tenúčko, až je v bečce malúčko. Sš. P. 540. Vz Tenký. Tenucha, y, f., trachelium, das Halskiaut.
T. modrá, t. caeruleum. Rstp. 976. Teňunký = tenounký, tenký. Zdálo se
mi, zdálo tej noci po vůli, přišel k nám šuhajek v teňunkej košuli. Sš. P. 413. Tenuška, y, f., trichonema. T. prodlou-
žená, t. bulbocodium. Rstp. 1541. Tenušký, tenučký = tenký. Odpadal
lístoček s javora tenušký. Sl. ps. 319. Tenuto (ten. ) nad notou, která se má
přísně vydržeti, aushalten. Hd. Těny, dle Dolany, Tieň, ves u Zbirova.
Tený, tenný = tenký, dünn, fein. I pro-
mluvil teným a přimlklým hlasem. Ms. Vlna vlčatá, jadrná a tenná aby oddělována byla od prostřední. Hosp. instr. 1574. Teným duchem něco vnímati; T. rozdíl; Lidskou duši měli za hmotu velmi tenou: T. prach. Sš. P. 90., II. 6., Sk. 260., Mt. 132. (Hý. ). |
||
|
|||
Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |