Předchozí (60)  Strana:61  Další (62) |
|
|||
61
|
|||
|
|||
Tenynko = tenounko. Bl. Živ. Aug. 81.
Tenzona, y, f., eine der Glosse ähnliche
Dichtungsart der Spanier, das Streitgedicht, die Tenzone. Nz. T., (tenson, zápas) slula střídavá rozmluva o sporných otázkách v zá- pase lyrických básníků provensalských. Skládá se ze tří částí: první čásť — obyc. sloha o čtyřech trochejích čtyřstopých — obsahuje otázku, na kterou způsobem dvo- jím lze odpověděti. Odpovídají na ni dva básníci tolika decimami, kolik veršů thema obsahuje, tak že povstávají tím dvě glossy. Jako při glosse končiti se musí i zde každá decima jedním veršem themata a sice v první glosse v tom pořádku, jak v thematu po sobě následují, v glosse druhé pořádkem obráceným, tak že první verš themata jest i posledním veršem celé básně. Než i básně sporné vůbec, ve kterých dvě neb více osob o přednost' buď mezi sebou aneb o přednost' jiných předmětů zápolí, nazývají se tenzonami. KB. 187. Ku př. o sporné otázce: Co jest větší, zda slasti aneb strasti lásky? Zápas ten vedli obyě. dva básníci strofami aneb i celými básněmi vystřída- nými stejného metra a rýmu, načež k jich ocenění zvolen rozsudí. S. N., Dch. Příklad: Meč a pluh ve Světozoru 1874. č. 26. str. 303. Od Dch. Tenže, taže, tože; tenž, taž, tož; genit.
tohož, též, tohož = ten, tento, dieser. Do svého domku pozval jich a jediný telček maje doma i tenž jim zabiti kázal. Leg., Mus. Tohoto zájmena zřídka užívejme, neníť s dostatek doloženo. Ve významu eben der- selbe užívejme týz. Brs. 2. vyd. 245. Teodolit, u, m. T. opakovací, Repetitions-
theodolit. Nz. Teoretický, vz Theoretický.
Teorie atd., vz Theorie atd.
Tep, u, m., der Schlag. T. se prudším
chodem odliší. Sš. Snt. 167. — T., ein Pulsschlag; t. sítnicový, der Retinalgefäss- puls. Nz. lk. Tepák, a, m., der Hauer, Schläger. Šm.
Tepání, n., das Schlagen, Pulsiren. Nz.
lk. T. srdce, der Pulsschlag. Dch. Tepatel, e, m., der Schläger, Zurecht-
weiser, Züchtiger. Dk. Tepatelka, y, f., die Züchtigerin, Zu-
rechtweiserin. Tepati (na Mor. tepati, zastar. tépsti),
tepám a tepu, eš, e atd., tepej a tep; te- paje (íc), al, án (a en), ání; tepávati; tep- nouti (na Mor. těpnouti), pí, ut, utí. Strsl. tepa, ferio, lit. tapštereti, damit ist viel- leicht tepttati, calcare u. tąp-6, obtusus verwandt. Mkl. B. 11. — T. = tlouci, bíti, schlagen; zabíjeti, todt schlagen; házeti, werfen; týrati, necken; se, sich schlagen. Jg. — abs. Žíly tepou. — komu. Žíla pul- sovní rychleji ženě tepe. Kn. lék. — co, koho. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. Posmívali se jemu tepouce ho. Br. Prsy své tepouce. Br. T. nepřítele, D., vepře (zabíjeti), minci (raziti). T. koho také = týrati. Jel. Bylo jest ve- liké bitie, ano tepů mladé i staré, ženy i děvečky. BO. Přichází mi na dědiny a tepe mi mé lidi a jich dobytek. Půh. II. 588. |
Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví,
to neškodie; Když je lúpie, jímají, pudie a tepů; Nepřietele tisknouti a t. Hus II. 124., 212., 265. — co koho čím: železo kla- divem, někoho holí tepati. Kohout slepici křídlem tepal. Puch. Kohouti ostruhami, křídly se tepou. Jel. Kůň podkovou půdu tepe. Vlnu strunami t-ati. Jel. — se kam proč. T. se hněvy v čelo (instr. příčiny). Pass. 556. — koho, co kam (čím, odkud). A trú sě prosiece za obroky a nohy líbají, ač dopustí oděnci žoldnéři, jenž kyji chudé od noh tepů. Hus II. 126. Koleně jeho v hromadu sě tepiešta. BO. Tepúc se v prsy, v hlavu. Žk. v. 261., 433. Že mě tepeš za mé ucho. Mast. v. 387. T. se rukami k srdci. Kat. 687. Tepúce trstí v hlavu; Chudé od nich kyji tepúce. Hus II. 79., 404. (Tč. ). T. koho na hlavu. Us. T. na koho. Kom. Ho- diny na zvoneček tepou. Schön. Hromem t. na koho. Jel. Ohněm na město t. Pulk. T. koho přes hlavu, v hlavu. Ros, přes ruku metlou. Koly do země berany (beranem) t. Reš. — kým oč: o zemi (tlouci). Ben. — se s kým (jak dlouho) s nepřátely. Háj., Troj. T. se s kým od poledne až do ne- šporův. Bruncv. — se s kým oč. Tak se spolu o to tepů. Let. 42. Viz, oč se tepů i světští i kněžie nejviece. Hus I. 278. — Výb. II. 64. — se kdy (čím): po odpo- činutí zase se tepali. Troj. Hrozným bitím na modlitvě se těpiechu. Dal. 64. — s adv. Lehčejeť tepe dievčie ruka, od mužské rány bývá veliká muka. Dal. 10. Vražedlně se tepali. Troj. — koho jak: bez milosti. Troj. T. koho po hlavě. Chč. 445. kde: ve vojsku t. (zabíjeti). Troj. Srdce v něm tepalo Sš. II. 155. Tepati, na Mor. = tepati. — T. = kou-
sati, štípati jako hmyz, stechen. Us. — T. = tepiti. Tepátko, a, n. = nástroj ku tepání, plec-
truin. Tepavý, pochend, pulsatil. Dch., Nz. lk.
Tepec, pce. m., ve: zlatotepec.
Tepelný, Wärme-. T. účinky elektřiny,
galvanického proudu, thermoelektrického proudu. Vz KP. II. 202., 218., 244. T. pa- prsky (= tepla), Wärmestrahlen. Nz. Tepelský, vz Teplá.
Tepělý, zastr. = ztepilý, štíhlý, vysoko
strmící, schlank, hochragend. Jir., Č. exc. T. dřevo, nebude-li jraieti hlubokého - ko- řenu, spieše vietr vyvrátí. Št. Stála v, te- pělém (stetit in directo). Ž. wit. 25. 12. Čtou také: na topělém. T. lesové. Troj. 12. Tepenka, y, f., arteriola, kleine Schlag-
ader. Nz. lk. Tepennatý, arteriosus. Nz. lk.
Tepenný, arteriell. T. háček, Arterien-
haken, proštěpec, die Arterienpincette. Nz. lk. Tepera, y, m., osob. jm.
Těpeře, dle Budějovice, Tiepeř, ves
u Něm. Brodu. PL. Tepeřiti, il, en, ení, tepeřívati — strčiti,
stossen. Slov. — komu co. Slouchá, jak si cvrčík címbalík tepeří. Hdk. C. 250. —- komu kam. Aj podivný buchtot tepeří mu v skráně. Hdk. C. |
||
|
|||
Předchozí (60)  Strana:61  Další (62) |