Předchozí (60)  Strana:61  Další (62)
61
Tenynko = tenounko. Bl. Živ. Aug. 81.
Tenzona, y, f., eine der Glosse ähnliche
Dichtungsart der Spanier, das Streitgedicht,
die Tenzone. Nz. T., (tenson, zápas) slula
střídavá rozmluva o sporných otázkách v zá-
pase lyrických básníků provensalských.
Skládá se ze tří částí: první čásť — obyc.
sloha o čtyřech trochejích čtyřstopých —
obsahuje otázku, na kterou způsobem dvo-
jím lze odpověděti. Odpovídají na ni dva
básníci tolika decimami, kolik veršů thema
obsahuje, tak že povstávají tím dvě glossy.
Jako při glosse končiti se musí i zde každá
decima jedním veršem themata a sice v první
glosse v tom pořádku, jak v thematu po
sobě následují, v glosse druhé pořádkem
obráceným, tak že první verš themata jest
i posledním veršem celé básně. Než i básně
sporné vůbec, ve kterých dvě neb více
osob o přednost' buď mezi sebou aneb
o přednost' jiných předmětů zápolí, nazývají
se tenzonami. KB. 187. Ku př. o sporné
otázce: Co jest větší, zda slasti aneb strasti
lásky? Zápas ten vedli obyě. dva básníci
strofami aneb i celými básněmi vystřída-
nými stejného metra a rýmu, načež k jich
ocenění zvolen rozsudí. S. N., Dch. Příklad:
Meč a pluh ve Světozoru 1874. č. 26. str.
303. Od Dch.
Tenže, taže, tože; tenž, taž, tož; genit.
tohož, též, tohož = ten, tento, dieser. Do
svého domku pozval jich a jediný telček
maje doma i tenž jim zabiti kázal. Leg.,
Mus. Tohoto zájmena zřídka užívejme, neníť
s dostatek doloženo. Ve významu eben der-
selbe
užívejme týz. Brs. 2. vyd. 245.
Teodolit, u, m. T. opakovací, Repetitions-
theodolit. Nz.
Teoretický, vz Theoretický.
Teorie atd., vz Theorie atd.
Tep, u, m., der Schlag. T. se prudším
chodem odliší. Sš. Snt. 167. — T., ein
Pulsschlag; t. sítnicový, der Retinalgefäss-
puls. Nz. lk.
Tepák, a, m., der Hauer, Schläger. Šm.
Tepání, n., das Schlagen, Pulsiren. Nz.
lk. T. srdce, der Pulsschlag. Dch.
Tepatel, e, m., der Schläger, Zurecht-
weiser, Züchtiger. Dk.
Tepatelka, y, f., die Züchtigerin, Zu-
rechtweiserin.
Tepati (na Mor. tepati, zastar. tépsti),
tepám a tepu, eš, e atd., tepej a tep; te-
paje (íc), al, án (a en), ání; tepávati; tep-
nouti (na Mor. těpnouti), pí, ut, utí. Strsl.
tepa, ferio, lit. tapštereti, damit ist viel-
leicht tepttati, calcare u. tąp-6, obtusus
verwandt. Mkl. B. 11. — T. = tlouci, bíti,
schlagen; zabíjeti, todt schlagen; házeti,
werfen; rati, necken; se, sich schlagen.
Jg. — abs. Žíly tepou. — komu. Žíla pul-
sovní rychleji ženě tepe. Kn. lék. — co,
koho. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe
a řídké pivo pí. Prov. Posmívali se jemu
tepouce ho. Br. Prsy své tepouce. Br. T.
nepřítele, D., vepře (zabíjeti), minci (raziti).
T. koho také = týrati. Jel. Bylo jest ve-
liké bitie, ano tepů mladé i staré, ženy
i děvečky. BO. Přichází mi na dědiny a
tepe mi mé lidi a jich dobytek. Půh. II. 588.
Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví,
to neškodie; Když je lúpie, jímají, pudie a
tepů; Nepřietele tisknouti a t. Hus II. 124.,
212., 265. co koho čím: železo kla-
divem, někoho holí tepati. Kohout slepici
křídlem tepal. Puch. Kohouti ostruhami,
křídly se tepou. Jel. Kůň podkovou půdu
tepe. Vlnu strunami t-ati. Jel. — se kam
proč. T. se hněvy v čelo (instr. příčiny).
Pass. 556. koho, co kam (čím, odkud).
A trú sě prosiece za obroky a nohy líbají,
ač dopustí oděnci žoldnéři, jenž kyji chudé
od noh tepů. Hus II. 126. Koleně jeho
v hromadu sě tepiešta. BO. Tepúc se v prsy,
v hlavu. Žk. v. 261., 433. Že mě tepeš za
mé ucho. Mast. v. 387. T. se rukami k srdci.
Kat. 687. Tepúce trstí v hlavu; Chudé od
nich kyji tepúce. Hus II. 79., 404. (Tč. ). T.
koho na hlavu. Us. T. na koho. Kom. Ho-
diny na zvoneček tepou. Schön. Hromem t.
na koho. Jel. Ohněm na město t. Pulk. T.
koho přes hlavu, v hlavu. Ros, přes ruku
metlou. Koly do země berany (beranem) t.
Reš. — kým oč: o zemi (tlouci). Ben. —
se s kým (jak dlouho) s nepřátely. Háj.,
Troj. T. se s kým od poledne až do ne-
šporův. Bruncv. — se s kým oč. Tak se
spolu o to tepů. Let. 42. Viz, oč se tepů
i světští i kněžie nejviece. Hus I. 278. —
Výb. II. 64. — se kdy (čím): po odpo-
činutí zase se tepali. Troj. Hrozným bitím
na modlitvě se těpiechu. Dal. 64. — s adv.
Lehčejeť tepe dievčie ruka, od mužské rány
bývá veliká muka. Dal. 10. Vražedlně se
tepali. Troj. — koho jak: bez milosti.
Troj. T. koho po hlavě. Chč. 445. kde:
ve
vojsku t. (zabíjeti). Troj. Srdce v něm
tepalo Sš. II. 155.
Tepati, na Mor. = tepati. T. = kou-
sati, štípati jako hmyz,
stechen. Us. —
T. = tepiti.
Tepátko, a, n. = nástroj ku tepání, plec-
truin.
Tepavý, pochend, pulsatil. Dch., Nz. lk.
Tepec, pce. m., ve: zlatotepec.
Tepelný, Wärme-. T. účinky elektřiny,
galvanického proudu, thermoelektrického
proudu. Vz KP. II. 202., 218., 244. T. pa-
prsky (= tepla), Wärmestrahlen. Nz.
Tepelský, vz Teplá.
Tepělý, zastr. = ztepilý, štíhlý, vysoko
strmící,
schlank, hochragend. Jir., Č. exc.
T. dřevo, nebude-li jraieti hlubokého - ko-
řenu, spieše vietr vyvrátí. Št. Stála v, te-
pělém (stetit in directo). Ž. wit. 25. 12. Čtou
také: na topělém. T. lesové. Troj. 12.
Tepenka, y, f., arteriola, kleine Schlag-
ader. Nz. lk.
Tepennatý, arteriosus. Nz. lk.
Tepenný, arteriell. T. háček, Arterien-
haken, proštěpec, die Arterienpincette. Nz. lk.
Tepera, y, m., osob. jm.
Těpeře, dle Budějovice, Tiepeř, ves
u Něm. Brodu. PL.
Tepeřiti, il, en, ení, tepeřívati — strčiti,
stossen. Slov. — komu co. Slouchá, jak
si cvrčík címbalík tepeří. Hdk. C. 250. —-
komu kam
. Aj podivný buchtot tepeří mu
v skráně. Hdk. C.
Předchozí (60)  Strana:61  Další (62)