Předchozí (61)  Strana:62  Další (63) |
|
|||
62
|
|||
|
|||
Tepetati = tepati, schlagen. Troj.
Tepidari-um, a, n., lat. = síň pro vlažné
lázně; nyní vlažný sklenník. S. N. Tepielý, vz Tepělý.
Tepilosť, i, f., die Feinheit, Schlankheit.
Tepilý = tenký, fein, schlank, dünn. A ta
žilná jest prázdna a tepila. Sal. Těpiti, il, en, ení; tepati, tiepati = nositi,
tragen, schleppen;. se == zdlouha jíti, plaziti se. schleichend gehen, schleichen; nositi se s čím, etwas mühsam tragen, schleppen. Jg. — co, koho. Ač ďábel je tiepá neb nosí. Hus III. 148. Od těla utéci nemohu ani ho od sebe zahnati mohu, ale musím je t-ati. Hus III. 118. T. břímě. Troj. — koho kam. A tak i těpie ho na duši umrlého ti nosiči v hrob zlého obyčeje a chtie, aby... Hus II. 357. T. koho na hrad. Puchm. — se s čím kam. Smrť s ním k soudu těpí se. D. — se. Ten se těpí. Us., Ros. — se kudy: po pútech se t. (zdlouha choditi). Ms. Rokyc. T. se světem. Us. Rgl. Těpivý, radicans, wurzelnd = kořeny vě-
trné totiž nadzemní vypouštějící a na před- měty se upevňující na př. kmen a větve brečtanu, škumpy kořenivé. Tepka, y, f., horavka, rhodeus amarus,
der Bitterling. Frč. Těpkov, a, m., ves na Slov.
Teplá, é, f., mě. v severozáp. Čech. a
v Uhřích, Tepl. Vz více v S. N. — Teplá, klášter, Stift Tepl, Tôpel, ves u Teplé. — T., něm. Tepley, Töplay, ves v Lobosicku. — T., řeka u Karlových Var. Jg. — Tepelský, Tepler-. Teplárna, y, f., lépe: topírna, das Glas
haus, die Heitzstube. Teplavosť, teplovatosť, i, f. = malá
teplost, die Lauheit, geringe Wärme. Teplavý, teplovatý = vlažný, lau. Jg,
Teple, kompar. tepleji, warm. Kosatec t.
na lůno přiložený. Byl. T. se oblékati. T. sedí, tře (je bohat). Ros. Teplica, e, f., Teplitza, mlýn u Hole-
šova. Teplice, e, a pl. teplice, -plic, f. T. =
teplé lázně, teplá voda, aneb která v zimě aspoň nezamrzá jsouc jinak studená, ther- mae, das Warmbad. Vodň., V., Us. T. lázeň n. voda od přirození teplá, horká. V MV. nepravá glossa. Pa. Pojedeme do teplice n. do teplic. Ros. Mýti se v t-ci, Záv., v te- plících. Krab. Teplic užívati. Později neslo město to jméno Thermae t. j. teplice, od minerálních pramenů. Sš. II. 235. — T. = sklenník, das Treib-, Gewächshaus. Toms. — T., e, f., město v Čech. na patě Krušných hor, Teplitz. Táhli k T-ci. Háj. Pojedeme do Teplice. Vz více v S. N. T. vídeňská. Žer. Záp. I. 9. — T., Töplitz, koupárny u Hranice na Mor. — T., něm. Wermsdorf, ves u Sobotína na Moravě. — T. dolejší, Unter-Wekelsdorf; T. hořejší, Ober-Wekels- dorf, vsi v Policku. PL. — Tepličan, a, m., pl. -né. — Teplický, Teplitzer. T. měšťan, voda. T. vrstvy. Vz Bř. 266., KP. III. 22. Teplič, e, m. = topič, der Einheitzer.
Slov. D. Tepličár, a, m., na Slov. = koupelník,
der Bademeister. Bern. |
Teplička, y, f., Neu-Teplitz, ves u Lu-
bence. Tepliční, -čný = k teplici náležející,
Bade-. T. voda, Zlob., pramen, zdroj. L. Teplík, u, m., der Wärmestoff, das Ther-
mogen. Krok. I. a. 138. - T. = těplík, warme Quelle. Na Ostrav. Tč. Teplinec, nce, m., osob. jm. Mor. Dch.
Teplinky, dle Benátky, mě. Dóbling.
Teplíšovice, dle Budějovice, Tepley-
schowitz, ves u Benešova v Budějovsku. PL. Tepliti, il, en, ení, teplívati, wärmen,
warm machen. Ros. — co kde čím. 1. Teplo, vz Teplý. — T., adv. = teple,
warm. T. se obléci. Mně je t. D. Dnes je pošmourno a t. Us. 2. Teplo, a, n. = teplosť, die Wärme. V.
Zima je, kde tepla není. Toms. T. mírné, v těle lidském, žaludkové, Us., vázané, skryté, poměrné, vztažité, utajené, zářící, sálavé, zápalné n. spalné (Verbrennungs- temperatur), parou pohlcené; chápavost', chopnosť, jímavosť, stupeň, vodič, paprsky tepla. Nz. Vedení, pohlcováni tepla; Špatní, dobří vodičové t-a. Š. a Ž. Kámen z mrazu do tepla přecházeje pláče; Věku přibývá, tepla ubývá. Dch. Teplo těla zachovává. Rg. zdr. Mně z toho není teplo ani zima (to se mne netýká). U Žamb. Kf. Je tam t. jako v kostele za oltářem (zima). U Litom. Co pro zimu dobré i pro teplo. Sk. Buď ti v tom t., co máš. Ctib. Hd. Bude asi toho tepla, jako ho má stará baba. Er. P. 94. Dělá se t., lépe: oteplívá se. Brs. 2. vyd. 245. To t. projde. D. V teple se chovati n. držeti. D. Ze studena do tepla choditi. Z tepla vydělaná kůže. D. Za tepla do ně- čeho se dáti (hned). Sych. Za tepla něco hledati (hned. Vz Čas), č. Jděte tam ještě za tepla. Šml. Ta klepna to vyřídila hned za tepla. Us. Za tepla přeloženy v němčinu (hned). Kos. 01. I. 53. T. hmoty roztahuje; Teplem hmoty tuhé se taví, kapalné vrou. Š. a Ž. Nežeň sa, synečku, nežeň sa na leto, lehni pod jedličku, bude tobě teplo. Sš. P. 681. Má-li býti teplo, nechať bude znoj (mám-li za jednu nohu viseti, lépe za obě). Prov. Musí se dým pro teplo snášeti, trpěti (o vadách čeledínův a manželů jinak uži- tečných). Prov. O teple vůbec, o působení t-a v těla, o utajování a uvolňování tepla, o chápavosti t-a, o účincích světelných atd. vz S. N., Schd. II. 234. T. a světlo, jednička jeho; t. sálavé či zářící, účinky jeho; t-lo utajené, uvolněné, v přírodě. Vz KP. II. 329., 330., 345., 331., 332., 337., 339. Cf. Tepelný. - T. = náklonnost, Liebe, f. V té rodině nebylo žádného tepla. V. Bardoun v Mtc. lidu: Jen výš. 36. — T. = léto (u rybářův), der Sommer. Rybník na 2, na 3 tepla (který se v 2, 3 letech loví). Us. Rybník kaprový na jedno, na 2, na 3 tepla (horka); Výmět (plod) na 2, 3 horka nebo tepla. Vz Ryb- ník. Šp. Teplohled, u, m., das Thermoskop. Dch.
Teplokrevný, cholerisch. Šm. Teplolis, u, m., die Wärmpresse (bei der Stearinbereitung). Sm. Teploloď, i, f., kalorisches Schiff. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (61)  Strana:62  Další (63) |