sb157-05 0..8296

Tepetati = tepati, schlagen. Troj.

Tepidari-um, a, n., lat. = síň pro vlažné
lázně; nyní vlažný sklenník. S. N.

Tepielý, vz Tepělý.

Tepilosť, i, f., die Feinheit, Schlankheit.

Tepilý = tenký, fein, schlank, dünn. A ta
žilná jest prázdna a tepila. Sal.

Těpiti, il, en, ení; tepati, tiepati = nositi,
tragen, schleppen;. se == zdlouha jíti, plaziti
se. schleichend gehen, schleichen; nositi se
s čím, etwas mühsam tragen, schleppen.
Jg. — co, koho. Ač ďábel je tiepá neb
nosí. Hus III. 148. Od těla utéci nemohu
ani ho od sebe zahnati mohu, ale musím je
t-ati. Hus III. 118. T. břímě. Troj. — koho
kam. A tak i těpie ho na duši umrlého ti
nosiči v hrob zlého obyčeje a chtie, aby...
Hus II. 357. T. koho na hrad. Puchm. —
se s čím kam. Smrť s ním k soudu těpí
se. D. — se. Ten se těpí. Us., Ros. — se
kudy: po pútech se t. (zdlouha choditi).
Ms. Rokyc. T. se světem. Us. Rgl.

Těpivý, radicans, wurzelnd = kořeny vě-
trné totiž nadzemní vypouštějící a na před-
měty se upevňující na př. kmen a větve
brečtanu, škumpy kořenivé.

Tepka, y, f., horavka, rhodeus amarus,
der Bitterling. Frč.

Těpkov, a, m., ves na Slov.

Teplá, é, f., mě. v severozáp. Čech. a
v Uhřích, Tepl. Vz více v S. N. — Teplá,
klášter, Stift Tepl, Tôpel, ves u Teplé. —
T., něm. Tepley, Töplay, ves v Lobosicku. —
T., řeka u Karlových Var. Jg. — Tepelský,
Tepler-.

Teplárna, y, f., lépe: topírna, das Glas
haus, die Heitzstube.

Teplavosť, teplovatosť, i, f. = malá
teplost, die Lauheit, geringe Wärme.

Teplavý, teplovatý = vlažný, lau. Jg,

Teple, kompar. tepleji, warm. Kosatec t.
na lůno přiložený. Byl. T. se oblékati. T.
sedí, tře (je bohat). Ros.

Teplica, e, f., Teplitza, mlýn u Hole-
šova.

Teplice, e, a pl. teplice, -plic, f. T. =
teplé lázně, teplá voda, aneb která v zimě
aspoň nezamrzá jsouc jinak studená, ther-
mae, das Warmbad. Vodň., V., Us. T. lázeň
n. voda od přirození teplá, horká. V MV.
nepravá glossa. Pa. Pojedeme do teplice n.
do teplic. Ros. Mýti se v t-ci, Záv., v te-
plících. Krab. Teplic užívati. Později neslo
město to jméno Thermae t. j. teplice, od
minerálních pramenů. Sš. II. 235. — T. =
sklenník, das Treib-, Gewächshaus. Toms. —
T., e, f., město v Čech. na patě Krušných
hor, Teplitz. Táhli k T-ci. Háj. Pojedeme
do Teplice. Vz více v S. N. T. vídeňská.
Žer. Záp. I. 9. — T., Töplitz, koupárny
u Hranice na Mor. — T., něm. Wermsdorf,
ves u Sobotína na Moravě. — T. dolejší,
Unter-Wekelsdorf; T. hořejší, Ober-Wekels-
dorf, vsi v Policku. PL. — Tepličan, a, m.,
pl. -né. — Teplický, Teplitzer. T. měšťan,
voda. T. vrstvy. Vz Bř. 266., KP. III. 22.

Teplič, e, m. = topič, der Einheitzer.
Slov. D.

Tepličár, a, m., na Slov. = koupelník,
der Bademeister. Bern.

Teplička, y, f., Neu-Teplitz, ves u Lu-
bence.

Tepliční, -čný = k teplici náležející,
Bade-. T. voda, Zlob., pramen, zdroj. L.

Teplík, u, m., der Wärmestoff, das Ther-
mogen. Krok. I. a. 138. - T. = těplík, warme
Quelle. Na Ostrav. Tč.

Teplinec, nce, m., osob. jm. Mor. Dch.

Teplinky, dle Benátky, mě. Dóbling.

Teplíšovice, dle Budějovice, Tepley-
schowitz, ves u Benešova v Budějovsku.
PL.

Tepliti, il, en, ení, teplívati, wärmen,
warm machen. Ros. — co kde čím.

1. Teplo, vz Teplý. — T., adv. = teple,
warm. T. se obléci. Mně je t. D. Dnes je
pošmourno a t. Us.

2. Teplo, a, n. = teplosť, die Wärme. V.
Zima je, kde tepla není. Toms. T. mírné,
v těle lidském, žaludkové, Us., vázané,
skryté, poměrné, vztažité, utajené, zářící,
sálavé, zápalné n. spalné (Verbrennungs-
temperatur), parou pohlcené; chápavost',
chopnosť, jímavosť, stupeň, vodič, paprsky
tepla. Nz. Vedení, pohlcováni tepla; Špatní,
dobří vodičové t-a. Š. a Ž. Kámen z mrazu
do tepla přecházeje pláče; Věku přibývá,
tepla ubývá. Dch. Teplo těla zachovává.
Rg. zdr. Mně z toho není teplo ani zima
(to se mne netýká). U Žamb. Kf. Je tam t.
jako v kostele za oltářem (zima). U Litom.
Co pro zimu dobré i pro teplo. Sk. Buď ti
v tom t., co máš. Ctib. Hd. Bude asi toho
tepla, jako ho má stará baba. Er. P. 94.
Dělá se t., lépe: oteplívá se. Brs. 2. vyd.
245. To t. projde. D. V teple se chovati
n. držeti. D. Ze studena do tepla choditi.
Z tepla vydělaná kůže. D. Za tepla do ně-
čeho se dáti (hned). Sych. Za tepla něco
hledati (hned. Vz Čas), č. Jděte tam ještě
za tepla. Šml. Ta klepna to vyřídila hned
za tepla. Us. Za tepla přeloženy v němčinu
(hned). Kos. 01. I. 53. T. hmoty roztahuje;
Teplem hmoty tuhé se taví, kapalné vrou.
Š. a Ž. Nežeň sa, synečku, nežeň sa na leto,
lehni pod jedličku, bude tobě teplo. Sš. P.
681. Má-li býti teplo, nechať bude znoj
(mám-li za jednu nohu viseti, lépe za obě).
Prov. Musí se dým pro teplo snášeti, trpěti
(o vadách čeledínův a manželů jinak uži-
tečných). Prov. O teple vůbec, o působení
t-a v těla, o utajování a uvolňování tepla,
o chápavosti t-a, o účincích světelných atd.
vz S. N., Schd. II. 234. T. a světlo, jednička
jeho; t. sálavé či zářící, účinky jeho; t-lo
utajené, uvolněné, v přírodě. Vz KP. II. 329.,
330., 345., 331., 332., 337., 339. Cf. Tepelný.
- T. = náklonnost, Liebe, f. V té rodině
nebylo žádného tepla. V. Bardoun v Mtc.
lidu: Jen výš. 36. — T. = léto (u rybářův),
der Sommer. Rybník na 2, na 3 tepla (který
se v 2, 3 letech loví). Us. Rybník kaprový
na jedno, na 2, na 3 tepla (horka); Výmět
(plod) na 2, 3 horka nebo tepla. Vz Ryb-
ník. Šp.

Teplohled, u, m., das Thermoskop. Dch.
Teplokrevný, cholerisch. Šm.
Teplolis, u, m., die Wärmpresse (bei der
Stearinbereitung). Sm.
Teploloď, i, f., kalorisches Schiff. Rk.