sb157-05 0..8296

Teploměr, u, m., thermometr = nástroj
ku měření tepla, der Wärmemesser, das
Thermometer. T. vzduchový, Sedl., teplo-
krajný (Maximumth. ), mrazokrajný (Mini-
mumth. ). Nz. Teploměr Celsiův, Delisleův,
Drebellův, Fahrenheitův (o hotovení jeho),
kovový Breguetův, kovový Holzmannův, li-
hový, Réaumurův, rtuťový, vzdušný, Walfer-
dinův. Vz KP. II. 332., 335., 333., 336., 334.,
S. N. T. rozdílojevný, Differentialthermo-
meter. Nz. Bod mrazu a varu, stupnice tepla
a zimy na t-ru. Š. a Z. T-měr za okno, na
stěnu, k pokusům fysikalnim se stojanem,
výmezný na největší teplotu, Maximumth.,
Leslielův rozdílový (Differential-), jedno-
duchý vzduchový. Ck. T. s jednou, s trojí
stupnicí, ve skleněné trubce, normalni, vý-
tokový (Ausfluss-). Ck. Stupnice n. skála
t-u. Nz. T. ukazuje dnes dne 4. června 1874.
o 1/2 9. hod. dopol. 29° R. (na slunci). T.
klesl o 5° pod 0. T. stoupá. Us. Vz S. N.

Teplonosný, wärmebringend.

Teplorodný, wärmerzeugend. T. jižní
větry. Jg.
Teplosloup, u, m., die Thermosäule. Dch

Teplost, i, f. = teplota, teplo, die Wärme.
V., Kom. Slepice svou teplostí (vejcům) jako
života dodává. Smrž. T. slunečná. Troj.

Teplosuchý, warmtrocken. Jg.

Teplota, y, f. = teplost, teplo. T. = onen
stav nějakého těla, v jakém se zevně jeví
v příčině tepla, jež v sobě obsahuje. S. N.
T. zárody množí. Gníd. T. země, vz Schd.
II. 60., krve. Ib. 369. T. potažná; chápavost'
tepla. Vz Šf k. 753. O teplotě vůbec a o t-ě
vzduchu vz KP. II. 331., 59. — T. = tem-
peratura. Kolísání t-ty, der Temperatur-
wechsel, změna, poměry, snížení, zvýšení,
stav, rozdíl t-ty; t. půdy, die Bodentemp.;
obyčejná, stálá, mírná t. Šp. T. střední, die
mittlere T. Teplota horečková, die Fiebert.;
nepravidelnosť, vliv, měření t-ty: t. výši-
nová, die Höhentemp.; t. těla vlastní, die
Eigenwärme. Nz. lk. Jinaké bývá počasí a
jinaká t. na horách, jinaká na ostrovech a
na pobřežích. Cimrhnz.

Teplotlakoměr, u, m. = teploměr k usta-
novení tlaku vzduchu při varu vody. Vz
S. N.

Teplotoměrný, kalorimetrisch. Dch.

Teploučko, teploučkosť, teploučký,
vz Teplo, Teplost, Teplý.

Teplovlhký, warmfeucht. Vus.

Teplovod, u, m., die Wärmeleitung. Nz.

Teplovodný, wärmeleitend. Šm.

Teplutko = teploučko, warm. Slez. Šd.

Teplý; (zastr. tepl), a, o; kompar. teplejší;
teploučký, teplounký. Strsl. teplí, vedle topkb,
calidus, stind. tap, tápati; příp. -lb. Mkl.
aL. 11., B. 94., 96. (Hý. ). Cf. lat. tepere.
Bž. 227. U Opavy teplý. Klš. Teplb, skr.
koř. tap calefacere, urere, lat. tep-idus. Schl.
T. = nestudený, warm, lau. Velmi, mírně
t.; teplým býti, teplým udělati. V. T. oheň
(mírný). Db. Po celý den nic t-ho v těle
nemíti (= žádného teplého pokrmu). Dch.
T. jako louh. Us. Brt. Dnes je o kožich
tepleji. Us. Dř. Teplé-li jest či studené co,
dotýkáním shledáš. Kom. T. voda, pivo,
víno, sklep (Jungkeller, Šk. )₇ Us., brada

(panště). D. Buď s tím ticho jako s teplým
koláčem. Us. T. krev teče. Rkk. Netřeba
mně maštal teplá, ani tobě panna pěkná.
Sš. P. 532. T. vřídla česká. Vz KP. III. 60.
Teplý říjen, studený únor. Er. P. 91. —
T. = horlivý, eifrig, nicht gleichgiltig Ani
teplý ani studený. Vz Nepotřebný. Č. —
T. = jemuž teplo jest, erwärmt. Syt chleba
neodhoď a tepl jsa rúcha. Prov. — Teplou
rukou = za života, bei Lebzeiten. — T. =
bohatý, reich, vermögend, warm sitzend.
Také na Mor. Brt. Ten strýc jest teplý,
neb má 2 svobodné lány v pšeničné půdě.
Sych. Oženil se s teplou babou. L. Má teplé
nohy (vše se mu daří). L. — T. = teplo
působící, Wärme erzeugend. T. vrch = pří-,
krý. Na Slov. — Teplá, vz Teplá. — T.,
osob. jm. T. Jan, spisovatel, nar. 29/₆ 1780.
Vz Jg. H. 1. 640.

Tepna, y, f., přívodice. T-ny jsou cévy, kte-
rými krev ze srdce vychází (die Arterien, Puls-
o. Schlagadern; poněvadž tepají). Postrky
krve svíráním-se srdce činěné jeví se v tep-
nách jakožto puls n. tepot. T-ny skládají se
z pružných kroužkovitých vláken, které
jako srdce se svírají a rozevírají — tepají
a krev pohánějí. Pž. Zúžení tepen, arterio-
stenosis, sekání tepny, pouštění (krve) tep-
nou, arteriotomie; t-ny okružné, Gekrös-
arterien: t. játrová, Leberarterie, ledvinová,
Nierenarterie, věnčitá, arteria coronaria;
rozšíření tepen, arteriektasis, zánět tepen,
ozva tepen, der Arterienton. Nz. lk. T. ra-
menní. Vz Žíla, Schd. II. 357., 359., S. N.
T. ramenní. Schd. II. 359. Nástroj, háček,
prostý hák na tepny, vz Nástroje ampu-
tační. Cn. Ustrnutí (ustání) tepen, der Puls-
stillstand. Šm.

Tepnice, e, f. = tepna. Šm.

Tepnoměr, u, m., der Pulsometer. Dch.

Tepnonádor, u, m., die Schlagaderge-
schwulst, das Aneurysma. Šm.

Tepnopisač, e, m., der Pulsschreiber.
Dch.

Tepnotřes, u, m., das Pulszittern. Šm.

Tepnutí, n., der Pulsschlag. Šm.

Tepot, u, m. = tepání, das Schlagen. T.
žil. Rk. T. srdce. Sš. I. 157. Znáš-li skrytý
přetajemný t. v člověckého těla zátiší ? Sš.
Snt. 167.

Tepový, Puls-. T. vlna, die Pulswelle.
Nz. lk.

Teprem = teprv. Na Mor. a ve Slez. Šd.

Tepřiva = teprv. U Nové Kdyně. Rgl.
U Domžl. Er.

Teprom = teprv. Slez. Šd.

Tepru, tepru, teprů = teprv. Teprú! Na
morav. Zlínsku. Brt. Na morav. Valaš. Vek.
Teprů. V Krkonš. Světz. Tepru ju malíři
malovati budú; Já ti nečaruju, ale teprú
budu, teprú fa šohajku prubirovat budu; Až
na ten osmý (rok) jatelinka zešla, teprů ta
děvečka páva napásla. Sš. P. 213., 363., 545.
(Té. ).

Tepruv = teprv. ZN., Pass. 723. a j., Zk.
218., Sš. L. 96., Bž. 216. Na Mor. u Blanska.
Hý. Tepruv. Půh. I. 344. Jak ťa budu, můj
synečku, znáti, tepruv budu s tebú sedá-
vati pod tú našú javorovú stěnu. Sš. P. 353.
Potom když sme již byli několik neděl