sb157-05 0..8296

v Hluku, tepruv jsú žalovali na nás; A že
potom tepruv oheň vyšel; Tu jest Martin
Lichý svědomie toho tepruv zamítal, že tu
Havel nebyl. NB. Tč. 142., 185., 275. Tu
tepruv divnou věc znamenám; A tepruv
třetie važte Hanbu a křivdu, která se vám
bez viny děje; A tu tepruv (světí) úplně
božie přikázanie naplnie v milovánie božiem
a bližnieho. Hus II. 97., III. 274., 298. (Tč. ).

Teprv, teprva [tepno, tepru, tepruv,
tepruva (Kat. ), teprve (ne: teprve), tepřiva,
teprom, tepruvo, na Mor. a ve Slez. teprem].
Tepruv z teprv, u zastupuje -b ve starsl,
prbvb. Kt. Strb. toprvo (o se seslabilo v e).
Gb. Hl. 78. V již. Čech. teprv před samo-
hláskami a teprva před souhláskami: Jdu
teprva domů. Je teprv osum hodin. Kts. Vz
Tepřiva, Teprom, Tepru, Tepruv. T. = ne
dříve než ted, konečně, nyní, erst, anitzt.
Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí.
V. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha
soptati krutosť? Rkk. 10. Teprv onehdy
jsme se seznámili; teprv budoucně toho
užiješ; tu t., když..; zejtra t. ?; Blázen t.
rozumí, když se stane; Teprva závory dělá,
když mu koně vyvedli. D. Na víně se t.
dotrhli. Sych. Jesli se rozzelená (suchá
jedla), teprem si tebe vezmu; Tveho veseli
je na male, dokud maš vineček na hlavě;
jak vinka z hlavy pozbudzěš, teprem ty
plakaci budzěš. Sš. P. 264., 461. (Tč. ) To
t. ne; Ten je t-va rozkřičen. Dch. Čemu
jste nám hned po prvé to neohlásili, než t.
když řád platiti máte?; Než po poluletí t.
jej viní. NB. Tč. 244., 260. On mě teprv
vyvedl! Půh. II. 419. Teprva mne bratrem
zveš, kdy v ohni věčném bytuješ; Teprva
je mně toho slibu líto; Teprv mia vezú
zelenú mezú, už mně ukazujú brněnskú věžu.
Sš. P. 20., 428., 568. (Tč. ). Blázne! již kúpiv
t-va chceš pokusiti; Jako i prvý blázen,
kúpiv tepruv chtěl vyjíti, aby ohledal. Hus
II. 254. Tu t. dolů shledl. Har. Až mi dáš
jísti, teprva mi pískej. Prov. Tepruv tehdáž.
Jel. T. abecedě se učí. Reš. Poněvadž jest
ve všech lidech řídká stálosť: v ženách pak
tepruvo žádné není. Jel. — T. = kdy, čas,
Zeit, Müsse. Byť bylo teprv (kdy). Št. —
T. užívá se za odpověd přisvědčovací. Ti
tam hýřili! Odpověď: A teprva (= mnoho,
nad míru, náramně)! Na Želivsku. Sř. —
Teprv-li, ob erst. Teprv-li ty na jarmarky
jezdíš? Klat.

Tépsti (vz Zábsti), tepu; nyní užíváme
obyč. slovesa: tepati. Cf. Bž. 180.

Těpša, tepša, dle Káča, na Slov. = pe-
káč, Blech zum Kuchenbacken. Plk. — T. =
přezdívka ženám nemotorným. Slov. Plk.

Těpta, y, m., osob. jm. Pal. I. 198.

Těptín, a, m., Tieptin, ves u Jílového.

-ter (-terb) přípona: který, úterý. Mkl. B.
174., 175.

Těr, u, m. = tření. T. klady (proříznutí,
der Schnitt mit der Säge. Od téru platiti.

Jg-

Teř, tři, f. = tři, tré, drei, die Dreiheit. —
T. = trojice, trinitas. Neobsáhlá, najsvětějšie
teř. Modl. 14. stol.

Těrací způsob kresby, die Wischmanier
der Zeichnung. Us. Dch.

Těračka, y, f., die Raspel. Rk.

Těradlo, a, n. == těračka. Rk.

Téřadný = té řady, derselben Ordnung.
T. rostliny. Rostl. III. a. 46.

Terajší = nynější. Slov. Šd.

Teranta, y, f., erigeron acre, turan. Ta
květina mocna jest proti čarům. Sš. P. 735.
Vz Rapanta.

Teras, vz Taras.

Těrátko, a, n., vz Těrka. Dch.

Teraz (ceras), teráz = teď, nyní, jetzt,
nun. Na Slov., Mor. a Slez. Ze Spiša chlapci
dvoria si t. okolo Trenčína. Ht. Sl. ml. 207.
Sú dobrje, ale sa mi teraz nechce. Er. Sl.
čít. 51. Milujem ťa od malička, od malička
až po teraz. Sl. ps. 55. Na koho maš teraz
nařikać?; Ku komu mé srdce teraz smutné
půjdzě?; Ale cěch ja chodziła dycky o půl
noci, teraz mi něosechnu moje černe oči;
A tys něbyl temu vděčny, musiš teraz v oheň
věčny. Sš. P. 393., 583, 781., 789. (Tč.. ). T.
tvoja sláva v tôni skryta leží. Slov. pís. Tč.

Terbinatý kysličník, die Terbinerde. TrO.
Vz S. N.

Terbi-um, a, n., vzácný prvek chemický.
Vz S. N.

Terbíž, e, Tarvis, mě. v Korutánsku. Vz
S. N.

Terhuch, u, m. = žaludek, panděro, ranec,
der Wanst, Sack. Nacpati si t. (střevo na-
prati). D. Cf. Třebucha.

Terc, e, f., v hudbě, die Terze, der 3. Ton
vom Grundton aufwärts, třetice. Hd. Har-
monické spojování po tercích, terzenweise
Verbindung. Hd. T. malá, veliká. Vz KP.
II. 285., 284., S. N.

Terce, e, f. = třetice, die Terze, v ko-
želužství. T. z 1., 2., 3. základu, ein-, zwei-,
dreisätzige Terze; činná t. z třísla, lohgare
T.; válená t., gewalzte T. Us. v koželuž.
Šp. Vz Tercový.

Tercerol, u, m., z vlas. terzetta, druh men-
ších bambitek s krátkou hlavní pro blízký
výstřel, die Taschenpistole, das Terzerol.
S. N. XI 229.

Tercett, u, m., tercetto, a, n., z it. =
skladba hudební pro tři koncertantní hlasy;
instrumentalni t. nazýváno obyč. ario, Ton-
stück für drei Stimmen, das Terzett. Vz
S. N.

Tercina, y, f. = strofa o 3 verších, každý
verš po jedenácti slabikách míry iambické,
die Terzine. Vz o rýmech jejích v S. N. Cf.
Zk. Ml. II. 210., Sš. 42., Sloha a příklad ve
Květech 1867. č. 11., 1868. č. 13. Dch,

Tercový. T. (třeticová) useň, das Terzen-
leder. Šp. T. (třeticové) odpadky, Terzen-
abfälle. Šp. Vz Terce.

Terč, e, m., terče, e, terč, i, f., terček,
čku, m., střlat. tarcia, targia, nřec. rágya,
střněm. targa, strněm. targe, nněm. die Tart-
sche. Gl. 341. Slovo toto jest původu orient.:
arabsky tars, tors, clipeus. Hammer-Purgst.,
Mz. 83. — T. = štít, der Schild. Mužie bo-
jovní terče nesúce a lučiště táhnúce. BO.
Jdi na Rýn, tu nalezneš na biskupich prsně,
plechy, meče, kopie, terče i oděnie. Hus I.
175. Přikryt jsi terči. Kom. S terčí. V. Naše
terče dobře nás před šipkami hájily. Pref. -
T. = cíl ku střílení, die Schiessscheibe. T.



	64

	v Hluku, tepruv jsú žalovali na nás; A že potom tepruv oheň vyšel; Tu jest Martin Lichý svědomie toho tepruv zamítal, že tu Havel nebyl. NB. Tč. 142., 185., 275. Tu tepruv divnou věc znamenám; A tepruv třetie važte Hanbu a křivdu, která se vám bez viny děje; A tu tepruv (světí) úplně božie přikázanie naplnie v milovánie božiem a bližnieho. Hus II. 97., III. 274., 298. (Tč. ). Teprv, teprva [tepno, tepru, tepruv, tepruva (Kat. ), teprve (ne: teprve), tepřiva, teprom, tepruvo, na Mor. a ve Slez. teprem]. Tepruv z teprv, u zastupuje -b ve starsl, prbvb. Kt. Strb. toprvo (o se seslabilo v e). Gb. Hl. 78. V již. Čech. teprv před samo- hláskami a teprva před souhláskami: Jdu teprva domů. Je teprv osum hodin. Kts. Vz Tepřiva, Teprom, Tepru, Tepruv. T. = ne dříve než ted, konečně, nyní, erst, anitzt. Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. V. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. Teprv onehdy jsme se seznámili; teprv budoucně toho užiješ; tu t., když..; zejtra t. ?; Blázen t. rozumí, když se stane; Teprva závory dělá, když mu koně vyvedli. D. Na víně se t. dotrhli. Sych. Jesli se rozzelená (suchá jedla), teprem si tebe vezmu; Tveho veseli je na male, dokud maš vineček na hlavě; jak vinka z hlavy pozbudzěš, teprem ty plakaci budzěš. Sš. P. 264., 461. (Tč. ) To t. ne; Ten je t-va rozkřičen. Dch. Čemu jste nám hned po prvé to neohlásili, než t. když řád platiti máte?; Než po poluletí t. jej viní. NB. Tč. 244., 260. On mě teprv vyvedl! Půh. II. 419. Teprva mne bratrem zveš, kdy v ohni věčném bytuješ; Teprva je mně toho slibu líto; Teprv mia vezú zelenú mezú, už mně ukazujú brněnskú věžu. Sš. P. 20., 428., 568. (Tč. ). Blázne! již kúpiv t-va chceš pokusiti; Jako i prvý blázen, kúpiv tepruv chtěl vyjíti, aby ohledal. Hus II. 254. Tu t. dolů shledl. Har. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej. Prov. Tepruv tehdáž. Jel. T. abecedě se učí. Reš. Poněvadž jest ve všech lidech řídká stálosť: v ženách pak tepruvo žádné není. Jel. — T. = kdy, čas, Zeit, Müsse. Byť bylo teprv (kdy). Št. — T. užívá se za odpověd přisvědčovací. Ti tam hýřili! Odpověď: A teprva (= mnoho, nad míru, náramně)! Na Želivsku. Sř. — Teprv-li, ob erst. Teprv-li ty na jarmarky jezdíš? Klat. Tépsti (vz Zábsti), tepu; nyní užíváme obyč. slovesa: tepati. Cf. Bž. 180. Těpša, tepša, dle Káča, na Slov. = pe- káč, Blech zum Kuchenbacken. Plk. — T. = přezdívka ženám nemotorným. Slov. Plk. Těpta, y, m., osob. jm. Pal. I. 198. Těptín, a, m., Tieptin, ves u Jílového. -ter (-terb) přípona: který, úterý. Mkl. B. 174., 175. Těr, u, m. = tření. T. klady (proříznutí, der Schnitt mit der Säge. Od téru platiti. Jg- Teř, tři, f. = tři, tré, drei, die Dreiheit. — T. = trojice, trinitas. Neobsáhlá, najsvětějšie teř. Modl. 14. stol. Těrací způsob kresby, die Wischmanier der Zeichnung. Us. Dch.	Těračka, y, f., die Raspel. Rk. Těradlo, a, n. == těračka. Rk. Téřadný = té řady, derselben Ordnung. T. rostliny. Rostl. III. a. 46. Terajší = nynější. Slov. Šd. Teranta, y, f., erigeron acre, turan. Ta květina mocna jest proti čarům. Sš. P. 735. Vz Rapanta. Teras, vz Taras. Těrátko, a, n., vz Těrka. Dch. Teraz (ceras), teráz = teď, nyní, jetzt, nun. Na Slov., Mor. a Slez. Ze Spiša chlapci dvoria si t. okolo Trenčína. Ht. Sl. ml. 207. Sú dobrje, ale sa mi teraz nechce. Er. Sl. čít. 51. Milujem ťa od malička, od malička až po teraz. Sl. ps. 55. Na koho maš teraz nařikać?; Ku komu mé srdce teraz smutné půjdzě?; Ale cěch ja chodziła dycky o půl noci, teraz mi něosechnu moje černe oči; A tys něbyl temu vděčny, musiš teraz v oheň věčny. Sš. P. 393., 583, 781., 789. (Tč.. ). T. tvoja sláva v tôni skryta leží. Slov. pís. Tč. Terbinatý kysličník, die Terbinerde. TrO. Vz S. N. Terbi-um, a, n., vzácný prvek chemický. Vz S. N. Terbíž, e, Tarvis, mě. v Korutánsku. Vz S. N. Terhuch, u, m. = žaludek, panděro, ranec, der Wanst, Sack. Nacpati si t. (střevo na- prati). D. Cf. Třebucha. Terc, e, f., v hudbě, die Terze, der 3. Ton vom Grundton aufwärts, třetice. Hd. Har- monické spojování po tercích, terzenweise Verbindung. Hd. T. malá, veliká. Vz KP. II. 285., 284., S. N. Terce, e, f. = třetice, die Terze, v ko- želužství. T. z 1., 2., 3. základu, ein-, zwei-, dreisätzige Terze; činná t. z třísla, lohgare T.; válená t., gewalzte T. Us. v koželuž. Šp. Vz Tercový. Tercerol, u, m., z vlas. terzetta, druh men- ších bambitek s krátkou hlavní pro blízký výstřel, die Taschenpistole, das Terzerol. S. N. XI 229. Tercett, u, m., tercetto, a, n., z it. = skladba hudební pro tři koncertantní hlasy; instrumentalni t. nazýváno obyč. ario, Ton- stück für drei Stimmen, das Terzett. Vz S. N. Tercina, y, f. = strofa o 3 verších, každý verš po jedenácti slabikách míry iambické, die Terzine. Vz o rýmech jejích v S. N. Cf. Zk. Ml. II. 210., Sš. 42., Sloha a příklad ve Květech 1867. č. 11., 1868. č. 13. Dch, Tercový. T. (třeticová) useň, das Terzen- leder. Šp. T. (třeticové) odpadky, Terzen- abfälle. Šp. Vz Terce. Terč, e, m., terče, e, terč, i, f., terček, čku, m., střlat. tarcia, targia, nřec. rágya, střněm. targa, strněm. targe, nněm. die Tart- sche. Gl. 341. Slovo toto jest původu orient.: arabsky tars, tors, clipeus. Hammer-Purgst., Mz. 83. — T. = štít, der Schild. Mužie bo- jovní terče nesúce a lučiště táhnúce. BO. Jdi na Rýn, tu nalezneš na biskupich prsně, plechy, meče, kopie, terče i oděnie. Hus I. 175. Přikryt jsi terči. Kom. S terčí. V. Naše terče dobře nás před šipkami hájily. Pref. - T. = cíl ku střílení, die Schiessscheibe. T.