Předchozí (65)  Strana:66  Další (67) |
|
|||
66
|
|||
|
|||
tíží jednoho břemena zhusta již klesá. Sš.
Ob. 158. Onino potomci pod t-chou starého zákona se nalézají. Sš. II. 52. (Hý. ). Kůň pro těrchu upadl. Baiz. — Koll. Zpěv. II. 271. Těrchavý, na Slov. = těhotný, schwanger.
T. žena. Plk., Šd. Těrchovný = těžký, schwer. Slov. Bern.
Teriak (zastr. tryak, MV. ), u, m., theri-
aca, der Theriak, téhož původu jako dryak. Mz. 358. T., lék proti jedu. Jg. Teriakář, e, m. = dryačník, Theriak-
krämer, m. Terigati se = stěhovati se s ovcemi na
léto na salaš. Na mor. Valaš. Vek. Teřich, terych, u, m. = břicho, der
Bauch, Wanst. T. spodi. í (řitní střevo). Reš., V. Má hodný t. T. si nacpati. Us. u Vor- líka. Jenž pro hřích, svůj teřich. Skl. I. 45. V tě jsem uvržen z teřicha. Z. wit. 21. 11. (Gb. čte: w tie wirzem sem z ložie). Po- stavil vody jako v teřiše. Ib. 77. 3. (Gb. čte: y postawil wody yako w kozniku). Ještěr či zmije (vipera) rodí se z vyhryz- lého t-chu matčina, jak Plinius Hist. nat. 10. 62. o tom se zmiňuje. Sš. Mt. 48. — T. v bot., uterus, der Mutterbalg: a) díly bla- novité obalujicí rozmnožovací údy hub, jako jsou płachetka, závoj, okrovka, lehátko; b) okrovka břichatek vnitřní nedorostající. Rst. 506., 226. — T. = děloha, materník, die Gebärmutter. Aqu. — T., a, m. = kdo má teřich. Teřichatec, tce, rn., rostl. Rstp. 2066.
Teřichatý, dickbäuchig.
Teřichový, od teřichu, Bauch-. T. mázdra.
Ras., zánět (n. střevní), průtrž. Ja. Teřiny, pl., f. = piliny, Sägespäne. Us.
(Turn. ). Teříšek, šku, m., peridium internum, die
innere Peridie, okrovka vnitřní břichatek. Rst. 506. Teřišní = materní, vz Teřich. T. žíla,
die Mutterader. D. Teřišnice, e, f. = vrátnice, vena por-
tarum, die Pfortader. Těřiti, il, ení = běžeti, rennen. — po
kom. Troj. Terka, vz Teresie.
Těrka, y, f. = nástroj ku stírání, k vy-
mazávání písma, skvrn atd. zvl. tužkou udě- laných. Užívá se jí hlavně při kreslení. T. kožená, korková, papírová, der Wischer. Termin, -mín, u, m., z lat. terminus =
konec, meze, cíl, der Termin, das Ende. V dobrých termíních věc naše stojí. Ros. Vojsko naše bylo v těžkých termíních (v úz- kých). Kom. — T. = rok, lhůta, der Ter- min, die Frist. Na t-ny platiti. To jest po- slední t., který ti dávám. Do t-nu sv. Mar- tina. Dač. I. 72. — T., vz Terminus. Terminali-a, í, n., dle Gymnasium v plur.,
řím. slavnost'. Vz Cimrh. Myth. 223. Terminologie, e, f., z lat. řec. = názvo-
sloví, die Kunstsprache, Terminologie, Nz., soubor uměleckých slov a obratu, jichž ve vědě aneb v jakémkoli zaměstnání k ozna- čení předmětů vědy aneb jistého zaměstnání se týkajících, ve zvláštním významu se užívá. T. právnická, lékařská, strojnická, krejčov- ská atd. S. N. |
Termin-us, u, ra., lat. — název, výraz,
slovo, das Wort, der Ausdruck. Rk. T. ve filosofii článek: větší (vyšší, major), menší (nižší, minor), prostřední. Nz. Termit, a, m., termes, všekaz, hmyz síťo-
křídlý. Vz Termiti. Termiti, pl., m., termites, všekazi, bílí
mravenci, kteří v již. krajinách dělají si homolovité kopce uměle zřízené a až na 12' vysoké, die Termiten. Rk. Vz Schd. II. 519. Termo-, vz Thermo-.
Terník, u, m., starodávný peníz. Boč.
z rkp. 1495. Terno, a, n., z lat., v mluvě obecné m.
trojina. Nz. — T. == sázka, výhra na tři čísla, das Terno. Vz Stč. Alg. 179. Terno- Vorschlag, předložení tří osob. J. tr. Udělal s tou vdovou terno (dobře pochodil, že si ji vzal). Us. Ternstrémka, y, f., ternstroemia. Rostl.
I. 219. a. Térodový = téhož rodu, derselben Gat-
tung. T. nemoci. Rostl. III. 414. b. Teroměr, u, m., der Tribometer. Ck.
Terpandr-os, a, m., řec. básník v 6. stol.
př. Kr. Vz S. N. Terpentin, -týn, u, m., vz Terebintina.
Der Terpentin. T. burdovalský, francouz- ský. Vz Rstp. 1433., 1437., 1432. T. vyva- řený, terebinthiHa coeta, ausgekochter T., benátský, t. veneta, venetianischer T. Nz. lk. Běží, jakoby mu t-nem řiť namazal (jakoby mu péro do řiti strčil). Us. na Mor. Hý. Terpentínový, Terpentin-. T. olej, silice,
líh, pokost'. Nz. Vz Šfk. 518. Vz Terebin- tinový. Terpin, u, m., der Terpin o. das Ter-
pentinölhydrat. Nz. T. = hydrat silice ter- pentinové: C20H16 + 4HO. Vz Šfk. 518. Terpodion, u, m. = nastroj klávesový,
v němž tony povstávají třením dřevěných hůlek na válci. Mit. Terpsichora, y, f. = musa tance (tance-
milovná). Vz S. N. Terra, lat. země. T. cotta, vlaská hlína
k dělání sošek, gebrannte Erde. Vz Terra- kotta. — T. ineognita, země neznámá, unbe- kanntes Land. Rk. Terrain (fr., terén), u, m. = území; po-
loha země; půda, das Erdreich, Terrain, der Grund, Boden. Rk. Terrakotta, y, f., latin. = každé zboží
z pálené hlíny; v užším smyslu = duté ne- polévané žluté n. červené zboží z pálené hlíny k ozdobám stavitelským. Vz KP. III. 368., Terra. Terralit, u, m. = siderolit.
Territorialní = k uzemí se vztahující,
Territorial-. T-ní politika, princip, recess, soustava. Vz S. N. T. právo, vz Právo. Territori-urn, a, n., dle Gymnasium —
zemiště, území, oblasť, der Bezirk, das Ge- biet. Rk. Terrorism-us, u, m., z lat., hrůzovláda =
politický system, který usiluje dosíci svých účelů používáním krutých prostředků, jimiž chce odpůrce své zastrašiti a všecku oppo- sici zlomiti. S. N. Die Schreckensherrschaft, der Terrorismus. |
||
|
|||
Předchozí (65)  Strana:66  Další (67) |