sb157-05 0..8296

tíží jednoho břemena zhusta již klesá. Sš.
Ob. 158. Onino potomci pod t-chou starého
zákona se nalézají. Sš. II. 52. (Hý. ). Kůň pro
těrchu upadl. Baiz. — Koll. Zpěv. II. 271.

Těrchavý, na Slov. = těhotný, schwanger.
T. žena. Plk., Šd.

Těrchovný = těžký, schwer. Slov. Bern.

Teriak (zastr. tryak, MV. ), u, m., theri-
aca, der Theriak, téhož původu jako dryak.
Mz. 358. T., lék proti jedu. Jg.

Teriakář, e, m. = dryačník, Theriak-
krämer, m.

Terigati se = stěhovati se s ovcemi na
léto na salaš. Na mor. Valaš. Vek.

Teřich, terych, u, m. = břicho, der
Bauch, Wanst. T. spodi. í (řitní střevo). Reš.,
V. Má hodný t. T. si nacpati. Us. u Vor-
líka. Jenž pro hřích, svůj teřich. Skl. I. 45.
V tě jsem uvržen z teřicha. Z. wit. 21. 11.
(Gb. čte: w tie wirzem sem z ložie). Po-
stavil vody jako v teřiše. Ib. 77. 3. (Gb.
čte: y postawil wody yako w kozniku).
Ještěr či zmije (vipera) rodí se z vyhryz-
lého t-chu matčina, jak Plinius Hist. nat.
10. 62. o tom se zmiňuje. Sš. Mt. 48. — T.
v bot., uterus, der Mutterbalg: a) díly bla-
novité obalujicí rozmnožovací údy hub, jako
jsou płachetka, závoj, okrovka, lehátko;
b) okrovka břichatek vnitřní nedorostající.
Rst. 506., 226. — T. = děloha, materník,
die Gebärmutter. Aqu. — T., a, m. = kdo
má teřich.

Teřichatec, tce, rn., rostl. Rstp. 2066.

Teřichatý, dickbäuchig.

Teřichový, od teřichu, Bauch-. T. mázdra.
Ras., zánět (n. střevní), průtrž. Ja.

Teřiny, pl., f. = piliny, Sägespäne. Us.
(Turn. ).

Teříšek, šku, m., peridium internum, die
innere Peridie, okrovka vnitřní břichatek.
Rst. 506.

Teřišní = materní, vz Teřich. T. žíla,
die Mutterader. D.

Teřišnice, e, f. = vrátnice, vena por-
tarum, die Pfortader.

Těřiti, il, ení = běžeti, rennen. — po
kom. Troj.

Terka, vz Teresie.

Těrka, y, f. = nástroj ku stírání, k vy-
mazávání písma, skvrn atd. zvl. tužkou udě-
laných. Užívá se jí hlavně při kreslení. T.
kožená, korková, papírová, der Wischer.

Termin, -mín, u, m., z lat. terminus =
konec, meze, cíl, der Termin, das Ende.
V dobrých termíních věc naše stojí. Ros.
Vojsko naše bylo v těžkých termíních (v úz-
kých). Kom. — T. = rok, lhůta, der Ter-
min, die Frist. Na t-ny platiti. To jest po-
slední t., který ti dávám. Do t-nu sv. Mar-
tina. Dač. I. 72. — T., vz Terminus.

Terminali-a, í, n., dle Gymnasium v plur.,
řím. slavnost'. Vz Cimrh. Myth. 223.

Terminologie, e, f., z lat. řec. = názvo-
sloví, die Kunstsprache, Terminologie, Nz.,
soubor uměleckých slov a obratu, jichž ve
vědě aneb v jakémkoli zaměstnání k ozna-
čení předmětů vědy aneb jistého zaměstnání
se týkajících, ve zvláštním významu se užívá.
T. právnická, lékařská, strojnická, krejčov-
ská atd. S. N.

Termin-us, u, ra., lat. — název, výraz,
slovo, das Wort, der Ausdruck. Rk. T. ve
filosofii článek: větší (vyšší, major), menší
(nižší, minor), prostřední. Nz.

Termit, a, m., termes, všekaz, hmyz síťo-
křídlý. Vz Termiti.

Termiti, pl., m., termites, všekazi, bílí
mravenci, kteří v již. krajinách dělají si
homolovité kopce uměle zřízené a až na 12'
vysoké, die Termiten. Rk. Vz Schd. II. 519.

Termo-, vz Thermo-.

Terník, u, m., starodávný peníz. Boč.
z rkp. 1495.

Terno, a, n., z lat., v mluvě obecné m.
trojina. Nz. — T. == sázka, výhra na tři
čísla, das Terno. Vz Stč. Alg. 179. Terno-
Vorschlag, předložení tří osob. J. tr. Udělal
s tou vdovou terno (dobře pochodil, že si
ji vzal). Us.

Ternstrémka, y, f., ternstroemia. Rostl.
I. 219. a.

Térodový = téhož rodu, derselben Gat-
tung. T. nemoci. Rostl. III. 414. b.

Teroměr, u, m., der Tribometer. Ck.

Terpandr-os, a, m., řec. básník v 6. stol.
př. Kr. Vz S. N.

Terpentin, -týn, u, m., vz Terebintina.
Der Terpentin. T. burdovalský, francouz-
ský. Vz Rstp. 1433., 1437., 1432. T. vyva-
řený, terebinthiHa coeta, ausgekochter T.,
benátský, t. veneta, venetianischer T. Nz. lk.
Běží, jakoby mu t-nem řiť namazal (jakoby
mu péro do řiti strčil). Us. na Mor. Hý.

Terpentínový, Terpentin-. T. olej, silice,
líh, pokost'. Nz. Vz Šfk. 518. Vz Terebin-
tinový.

Terpin, u, m., der Terpin o. das Ter-
pentinölhydrat. Nz. T. = hydrat silice ter-
pentinové: C₂₀H₁₆+ 4HO. Vz Šfk. 518.

Terpodion, u, m. = nastroj klávesový,
v němž tony povstávají třením dřevěných
hůlek na válci. Mit.

Terpsichora, y, f. = musa tance (tance-
milovná). Vz S. N.

Terra, lat. země. T. cotta, vlaská hlína
k dělání sošek, gebrannte Erde. Vz Terra-
kotta. — T. ineognita, země neznámá, unbe-
kanntes Land. Rk.

Terrain (fr., terén), u, m. = území; po-
loha země; půda, das Erdreich, Terrain,
der Grund, Boden. Rk.

Terrakotta, y, f., latin. = každé zboží
z pálené hlíny; v užším smyslu = duté ne-
polévané žluté n. červené zboží z pálené
hlíny k ozdobám stavitelským. Vz KP. III.
368., Terra.

Terralit, u, m. = siderolit.

Territorialní = k uzemí se vztahující,
Territorial-. T-ní politika, princip, recess,
soustava. Vz S. N. T. právo, vz Právo.

Territori-urn, a, n., dle Gymnasium —
zemiště, území, oblasť, der Bezirk, das Ge-
biet. Rk.

Terrorism-us, u, m., z lat., hrůzovláda =
politický system, který usiluje dosíci svých
účelů používáním krutých prostředků, jimiž
chce odpůrce své zastrašiti a všecku oppo-
sici zlomiti. S. N. Die Schreckensherrschaft,
der Terrorismus.