sb157-05 0..8296

Terrorisovati. — koho = hrůzou nebo
strachem někoho k něčemu poháněti, terro-
risiren. Rk.

Terst, Trst, a, m., Tergeste, Triest, vlas.
Trieste, mě. rakous. při moři jaderském. —
Tersťan, a, m., pl. -né. — Terstský, Triester.

— Vz více v S. N.

Terti-a, e, f. = třetí třída latin, škol,
Rk.; lat. — T., v hud. = terc, třetí ton od
základního, der 3. Ton vom Grundton. Mtl.
Vz Terc. — T. v kupectví = třetí (horší) druh
zboží. Kh.

Tertian, tertián, a, m., z lat. = žák tertie,
der Tertian.

Tertiarní, tertiární, z lat., v nějaké řadě
třetí místo držící. T. útvar (třetihorní). S N.
Tertiär.

Teřtina, šp. m.: třtina.

Tertiogenitura, y, f., třetirozenství, die
Tertiogenitur. S N.

Těrucha = těrcha. Slov.

Teruna, y, f., fedia, die Rapunzel, rostl.
Vz Slb 478., Schd. II. 284., Rostl. I. 256. a.

— T., sanseviera, die Sanseviere. T. vonná,
s. odorata; cejlonská, s. zeylonica. Rstp.
1561. — T., valeriána, der Feldsalat. T. lo-
cyková, v. olitoria, kýlatá, v. carinata, ušatá,
v. auriculata, zubatá, v. dentata. Rstp. 845.

Těrušiti, il, en, ení, na Sloven. = něco
těžkého nésti, vléci, vézti, etwas Schweres
schleppen. Cf. Těrcha. Jg., Kmp., Koll.

Tervis, zastr. = Treviso. Jir.

Terych = těřich.

Teryna, y, f., Suppentopf, m. Slez. Klš.

— T. = Teresie.

Terynka = Teresie. Za tebó sem při-
vandroval, má zlatá Terynko! Sš P. 685.

Terzerol, vz Tercerol.

Terzetto, a, n., skladba pro tři hlasy,
das Terzett. Mit.

Terzina, y, f., die Terzine, vlasky. Vz
Tercina.

Teržic, e, m., Neumarktl, mě. v Krajině.

Tes, u, m. = jedno tesnutí, seknutí, ein
Hieb, Schlag, Streich. Ros. — T. = strom
od pařezu useknutý, okleštěný, kláda, ein
abgehauener Stamm ohne Aeste. Dvůr tesy
ohraditi. Ros. — T. = otesané dříví (kámen)
ku stavění, das Zimmerholz. Tes u jezu.
V chlévích bývají tesy místo dlažení. Us.
Tesy dubové (otesané trámy). Let. 416.

Těs, a, m., osob. jm. Mus IV. 66.

Tesu, y, teseje, e, tesej, e, teska, y,
f. = otesané dřevo, tes, das Zimmerholz, be-
schlagenes Holz. Ros. U Chocně dlouhá lat
u plotu, na niž přibíjejí tyče. Ktk.

Tesací zbraň, zum Hauen dienend. Tr. zák.

Tesaci-us, a, m., osobní jm. T. Adam
Brodský, školní správce, spisov, na počát.
17. stol. Vz Jg. H. 1. 640.

Tesáček, čku, m., vz Tesák.

Tesačka, y, f. = sekera tesařská k ohla-
zování n. tesání, oštěpačka, širočina, die
breite Axt der Zimmerleute. Us. — T. =
užší sekera k tesaní, die schmale Axt der
Zimmerleute. D. Vz Tenčina, Tesařka.

Tesák, u, tesáček, čku, m. = sekera
k tesaní, die Hau-, Zimmeraxt. Ros. — T. =
dlouhý široký nůž, jehož místo kordu uží-
vati lze, das Hau-, Weidmesser, der Hau-

degen, Hirschfänger. Český tesák po jedné
straně broušený; t. (meč); křivý t. (turecká
šavle); jilce u meče n. u tesáku; t. připá-
saný míti. V. T. kuchařský. Pref. Tesák
krátký. T vytrhnouti. Brikc. T-kem truhly
vylamovati. Pč. 46. Běhal za ní s dobytým
tesákem. Svěd. 1569. Tesákem zvěř rušiti.
Jel. Dobyti t-u na jelena. (Hirschfänger, m. ).
Šp. — T. = kel, zub špičatý, der Hauzahn.
Nz. T-ky divokého kance. Us. T-ky sekati,
klektati; t-ky vylomiti, opilovati (prasatům).
Šp. — T., a, m., osob. jm. T. Jiří Mošov-
ský, děkan, spisov., †1617. V z Jg. H. l.
640., Tf. H. 1. 50., Jir. H. 1. 286, S. N. —
T. = tesař, der Zimmermann. Hus I. 417.

Tesánek, nka, m., osob. jm.

Tesání, n., das Hauen, Zimmern.

Tesanice, e, f. = tesané dříví, tesa, tes,
beschlagenes Holz, Zimmerholz. V. T-cemi
svůj dvůr ohraditi. Pr. měst.

Tesanina, y, f., das Zimmerwerk. Zlob.

Tesaný; -án, a, o, gehauen, gezimmert.

Tesař, e, m. = kdo z tesaného dříví domy
staví, der Zimmermann. V. Příp. -arB (-arjb).
Mkl. B. 89. Na Ostrav. těsař. Tč. T. břevno
železnými klamry upevněné otesává. Kom.
I mistr tesař někdy se utkne. Ros. Tesař
zdvíhá klády na kozu, spíná (přilužuje) je
skobami, měří (dlouží) šňůrou tesařskou,
osekává tesnou (širočinou, oštěpačkou, hla-
vatkou, tesačkou, širočinou, pantokem)
klády, při čemž otesky (tříšky, tesliny)
dolů padají; pak váže (spojuje, roubí) rou-
bení (sruby), stěny, krovy (kryty, vazbu)
a sbíjí břevna (trámy) loníky (nárožníky).
Pt. Nádobí tesařské: beránek, dražník, duš-
ník, krokvice, napinač, římsovník, střihovač,
úhelník, výtah, žlábkovec. Šp. Vz předchá-
zející. T. důlní, dřevič, der Zimmerhäuer,
Grubenzimmerling. Hř., Bc. Jaký t., takový
klín. Šp. Potřebuje tesaře (=je surovec).
Bdl. Tesaři řemesla čistého, vy ste udělali
kříž sv. pro syna božího. Sš. P. 548. — T.,
vz Tesařík. — T., osob. jm. T. Frant., spis.
Vz Tf. H. 1. 175., 195., S. N. — T., samota
a) u Vodňan, b) u Pelhřimova.

Tesáře, ete, n. = děvče tesařovo. V Krko-
noších. Kb.

Tesárek, rka, m., osob. jm. T., demin.
slova tesař. Šd.

Tesařík, a, m. = učedlník tesařský, der
Zimmerjunge, Zimmermannslehrling; nepa-
trný tesař. — T., osob. jm. — T., brouk.
T-ci mají dlouhé tvrdé tělo, dlouhá jede-
náctičlenná tykadla, vyniklou hlavu s če-
listmi u samců zvětšenými. T-řík domácí,
lamia aedilis; vrbový, saperda carcharias;
pížmový, cerambyx moschatus; piluna, pri-
onus coriarius; t. harlekýn kayenský, acro-
cinus longimanus. Frč. 184. Cf. Schd. II.
510., KP. III. 313., 314.

Tesařiti, il, ení = tesařem býti, das
Zimmerhandwerk treiben. D.

Tesařka, y, f. = tesařova žena, Zimmer-
mannsfrau. D. — T. = tesařská sekera, das
Zimmerbeil. Reš. Vz Tesačka.

Tesárna, y, f. = tesařská dílna, huť,
dvůr, der Zimmerhof, Zimmerplatz. — T.
kamenná (Aqu. ), kamenická, der Steinmetz-
hof, die Steinmetzstube. Aqu.