sb157-05 0..8296

Tesařský, Zimmer-, zimmermännisch. T.
sekera (hlavatka atd., vz Tesař), huť (te-
sárna), V., dílo, práce, Har., tovaryš, D.,
ruda, mistr. O t. práci vz KP. I. 205.

Tesařství, n., das Zimmergewerk. Dch.

Tesařstvo, a, n. = tesaři. — T. = te-
sařství. Veleš.

Tesatelný, zimmerbar. Šm.

Tesati, tesám a teši, eš atd., tesej a tes;
tesávati; tesnouti, snul a tesl, ut, utí. Vz
Mazati. T. od tnu -títi, s jest vsuto. Šf. T.,
caedere, litev. tasiti, lett. test, stind. takš,
takšati. Mkl. aL. 11. T. = sekati, hauen,
zimmern, behauen. Jg. — co, koho: les
(mýtiti), D., kámen, V., mramor. Jel. T-ati
koho = cepovati, hobeln. — co čím: mečem,
Rkk.; kládu širočinou, kámen oškrdem. —
čím kam: zuby do stromu. Hlas. — odkud.
I výš nad vršinu lesa drnkachu meči jich
v hrad, běsnichu protiv mečem z hrada te-
sajúciem. Rkk. 18. — co z čeho. Dyby tě,
synečku, z kamena tesali, tak tě nevytěšó,
jak tě vychovali. Sš P. 225. — co k čemu:
dříví ku stavení. D., Šp. — jak: přes šňůru,
přes čáru t-ati = příliš daleko se pouštěti,
über die Schnur hauen. V. Tesati z hruba,
z tlusta = 1. ne na hladko, 2. příliš lháti,
grob lügen. Z hruba tesá. Vz Lhář. Lb.
Jiní praví, že z hruba teší, ale v celku
pravdu mají. Sš. J. 135. T-ati z hloupa =
hloupým býti, albern sein, plump darein
gehen. Tak z hruba teše, že se přirozený
člověk před ním děsiti musí. Č. — co
komu kde: klíny na hlavě někomu tesati.
Vz Nevděčný. Snad mi nechceš klíny na
hlavě tesati? Č.

Tésci, tesku, teskl; tesknouti = stěžovati
si, sich beschweren, klagen. — si proč:
pro práci a úsilí. O 7 vstup. Št. Tesknu
sobě (teskním, mir ist bange). Ms. 14. stol.

Tesec, sce, m., der Hauer. Tesci kamene
před ciesaře kaménky rozličného mramoru
sú nesli. Hus I. 284.

Teseje = tesané dříví, das Zimmerholz.
Šm. Cf. Tes, Tesanice.

Tesel, sle, m. = teslík, die Krummhaue. D.

Teselice, e, f., lépe: teslice. Jg.

Teséř = tesař. Bhmr.

Teschenit, u, m., nerost. Krč. 812.

Tesina, y, f. = tes, gezimmertes Holz. Její
stěny jsou pobity tesinami. Osv. 1878. č. 8.

Tesiště, ě, n., der freie Zimmerplatz.
Dch.

Tesk, u, m. = teska, tesklivosť, die Angst.
K Bohu volám z tesku svého. Svob. Vác.
Al. (Nov. )

Těsk, u, m., na Sloven. = hřeblo, die
Feuerkrücke. Bern.

Teska, y, f. = tesák (nůž); 2. tesknosť,
die Angst, Unruhe. Jg. Sloves. 52.

Teskeň, těskeň, skně, f. = tíseň, tlače-
nice, das Gedränge. St. skl. (zastr. ). — T.,
das Heimweh. Valach mře v cizině teskní
nebo tesknobou. Na mor. Valašsku. Brt. Vz
Tesknice.

Tesklení, n., das Bangen, Bangesein,
Trauern, die Angst.

Teskliti, il, en, ení; tesklivati = teskli-
vým činiti, smutiti, betrüben, Bangigkeit
verursachen; smutiti se, rmoutiti se, sich

betrüben, beklommen sein, traurig, bange
sein; se = teskliti, sich betrüben; sobě, sich
bang werden lassen. Jg. — abs. Duše má
tesklí. Kom. — koho: svého otce. Štelc. —
Svěd. — proč. Pro hřích svůj tesklím =
rmoutím se. Br. — komu. Duše tvá sobě
tesklí. Sixt. Isid. — komu s čím kde.
Že všichni zemané múdřejší i větší rodem
v tom království tesklili sobě s neřádnými
obyčeji svého krále. Kšch. 5. — že. Vz
Chváliti. — se. Mysl jeho se tesklí. Kom.

Tesklivě = těžce, obtížně, smutně, s tesk-
ností, verdriesslich, bang, beklommen, mür-
risch, traurig, unwillig. Jg. T. o něco pečo-
vati. Ja.

Tesklivec, vce, m. = tesklivý člověk, ein
verdriesslicher, ängstlicher Mensch. Zlob.

Tesklivo = tesklivě, adv. Je mi t. Us.

Tesklivosť, i, f. = tesklení, těžkosť srdce,
die Aengstlichkeit, Beklommenheit, Bangig-
keit, Angst. T. mysli. Krab. A nerozuměj,
by Boha mohl hřiech v božstvie uraziti,
tak aby ho zamútil, bolesť n. tesklivosť
kakú jemu učinil; Jistě nižádná bolesť ani
t., kteráž na vás bývá, v tu dobu Boha
nedotkla; Abych vždy v t-vosti znova sě
zpoviedal. Hus I. 335., III. 117. (Tč. ). —
Smrž. — T. = obtížnosť, nepříjemnosť, die
Beschwerlichkeit, Verdriesslichkeit. Ja. —
T. = úzkosť, tesknosť, die Angst. — T. =
nelibosť, omrzelosť, nechuť, der Ekel, Ver-
druss, Widerwille, das Missfallen, Grauen. V.

Tesklivý; teskliv, a, o = tesklící. T. =
tesknosť cítící, zarmoucený, smutný, ängst-
lich, voll Angst, bang, beklommen, betrübt,
angstvoll. V. — z čeho. Počal z té škody
velmi teskliv býti. Sych., Háj. Král byl
z toho teskliv. Let. 310. — čím. Duch můj
tím jest často teskliv. Troj. 306. — po
kom. Dobromir po svém bratru dlouho byl
teskliv. Háj. 30. — kdy. Libuše při spra-
vování lidu nezbedného t-liva byla. Háj. —
za čím: za rodiči (zemřelými). Kn. poh. II.
51. Cf. Teskniti. — T. = nechuť mající, omr-
zelý, lenivý, verdriesslich, mürrisch. V. Ne-
buď teskliv, že dlúho sem tuto psal. Hus I.
93. T. život. Hus I. 455. T-vá mysl. Jel.
Nevděčný plátce činí tesklivého dělníka.
Sych. — nad čím. Jest nad tím teskliv.
V. Byl jsem nad tím velmi teskliv. Žer.
Sn. 55. — kdy: při práci. Kol. — T. =
tesknosť činící, zarmucující, ängstigend, be-
ängstigend, ängstlich. T-vé pečování (péče,
starosť), Jel., temnosť, Kom., neštěstí. Troj.
T-vá jest věc i žalostná o tom připomínati.
Bart. Ó věrný křesťane! neztracuj toho věč-
ného bohatstvie za časné a kratičké, ne-
smírného za velmi malé, a za t-é utěšeného.
Hus I. 470. Červ ten jest v duši tesklivé
vrtlánie a oheň ten jest věčné těla pálenie.
Hus II. 47. (Tč. ). — T. = obtížný, omrzelý,
protimyslný, beschwerlich, verdriesslich, un-
angenehm. V. T-vý posměch. Jel., starosť,
Lom., člověk (obtížný). Ros. — komu. Jest
mi již tesklivý. Us.

Tesknice, pl., f. = tesknota, touha po
vlasti, das Heimweh. Na mor. Valašsku a
ve Slez. Brt., Šd., Vck. T. ho berú, es er-
greift ihn das H. Klš. Od tesknic umříti.
Kld. Cf. Tesknota, Teskeň.