Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |
|
|||
68
|
|||
|
|||
Tesařský, Zimmer-, zimmermännisch. T.
sekera (hlavatka atd., vz Tesař), huť (te- sárna), V., dílo, práce, Har., tovaryš, D., ruda, mistr. O t. práci vz KP. I. 205. Tesařství, n., das Zimmergewerk. Dch.
Tesařstvo, a, n. = tesaři. — T. = te-
sařství. Veleš. Tesatelný, zimmerbar. Šm.
Tesati, tesám a teši, eš atd., tesej a tes;
tesávati; tesnouti, snul a tesl, ut, utí. Vz Mazati. T. od tnu -títi, s jest vsuto. Šf. T., caedere, litev. tasiti, lett. test, stind. takš, takšati. Mkl. aL. 11. T. = sekati, hauen, zimmern, behauen. Jg. — co, koho: les (mýtiti), D., kámen, V., mramor. Jel. T-ati koho = cepovati, hobeln. — co čím: mečem, Rkk.; kládu širočinou, kámen oškrdem. — čím kam: zuby do stromu. Hlas. — odkud. I výš nad vršinu lesa drnkachu meči jich v hrad, běsnichu protiv mečem z hrada te- sajúciem. Rkk. 18. — co z čeho. Dyby tě, synečku, z kamena tesali, tak tě nevytěšó, jak tě vychovali. Sš P. 225. — co k čemu: dříví ku stavení. D., Šp. — jak: přes šňůru, přes čáru t-ati = příliš daleko se pouštěti, über die Schnur hauen. V. Tesati z hruba, z tlusta = 1. ne na hladko, 2. příliš lháti, grob lügen. Z hruba tesá. Vz Lhář. Lb. Jiní praví, že z hruba teší, ale v celku pravdu mají. Sš. J. 135. T-ati z hloupa = hloupým býti, albern sein, plump darein gehen. Tak z hruba teše, že se přirozený člověk před ním děsiti musí. Č. — co komu kde: klíny na hlavě někomu tesati. Vz Nevděčný. Snad mi nechceš klíny na hlavě tesati? Č. Tésci, tesku, teskl; tesknouti = stěžovati
si, sich beschweren, klagen. — si proč: pro práci a úsilí. O 7 vstup. Št. Tesknu sobě (teskním, mir ist bange). Ms. 14. stol. Tesec, sce, m., der Hauer. Tesci kamene
před ciesaře kaménky rozličného mramoru sú nesli. Hus I. 284. Teseje = tesané dříví, das Zimmerholz.
Šm. Cf. Tes, Tesanice. Tesel, sle, m. = teslík, die Krummhaue. D.
Teselice, e, f., lépe: teslice. Jg.
Teséř = tesař. Bhmr.
Teschenit, u, m., nerost. Krč. 812.
Tesina, y, f. = tes, gezimmertes Holz. Její
stěny jsou pobity tesinami. Osv. 1878. č. 8. Tesiště, ě, n., der freie Zimmerplatz.
Dch. Tesk, u, m. = teska, tesklivosť, die Angst.
K Bohu volám z tesku svého. Svob. Vác. Al. (Nov. ) Těsk, u, m., na Sloven. = hřeblo, die
Feuerkrücke. Bern. Teska, y, f. = tesák (nůž); 2. tesknosť,
die Angst, Unruhe. Jg. Sloves. 52. Teskeň, těskeň, skně, f. = tíseň, tlače-
nice, das Gedränge. St. skl. (zastr. ). — T., das Heimweh. Valach mře v cizině teskní nebo tesknobou. Na mor. Valašsku. Brt. Vz Tesknice. Tesklení, n., das Bangen, Bangesein,
Trauern, die Angst. Teskliti, il, en, ení; tesklivati = teskli-
vým činiti, smutiti, betrüben, Bangigkeit verursachen; smutiti se, rmoutiti se, sich |
betrüben, beklommen sein, traurig, bange
sein; se = teskliti, sich betrüben; sobě, sich bang werden lassen. Jg. — abs. Duše má tesklí. Kom. — koho: svého otce. Štelc. — Svěd. — proč. Pro hřích svůj tesklím = rmoutím se. Br. — komu. Duše tvá sobě tesklí. Sixt. Isid. — komu s čím kde. Že všichni zemané múdřejší i větší rodem v tom království tesklili sobě s neřádnými obyčeji svého krále. Kšch. 5. — že. Vz Chváliti. — se. Mysl jeho se tesklí. Kom. Tesklivě = těžce, obtížně, smutně, s tesk-
ností, verdriesslich, bang, beklommen, mür- risch, traurig, unwillig. Jg. T. o něco pečo- vati. Ja. Tesklivec, vce, m. = tesklivý člověk, ein
verdriesslicher, ängstlicher Mensch. Zlob. Tesklivo = tesklivě, adv. Je mi t. Us.
Tesklivosť, i, f. = tesklení, těžkosť srdce,
die Aengstlichkeit, Beklommenheit, Bangig- keit, Angst. T. mysli. Krab. A nerozuměj, by Boha mohl hřiech v božstvie uraziti, tak aby ho zamútil, bolesť n. tesklivosť kakú jemu učinil; Jistě nižádná bolesť ani t., kteráž na vás bývá, v tu dobu Boha nedotkla; Abych vždy v t-vosti znova sě zpoviedal. Hus I. 335., III. 117. (Tč. ). — Smrž. — T. = obtížnosť, nepříjemnosť, die Beschwerlichkeit, Verdriesslichkeit. Ja. — T. = úzkosť, tesknosť, die Angst. — T. = nelibosť, omrzelosť, nechuť, der Ekel, Ver- druss, Widerwille, das Missfallen, Grauen. V. Tesklivý; teskliv, a, o = tesklící. T. =
tesknosť cítící, zarmoucený, smutný, ängst- lich, voll Angst, bang, beklommen, betrübt, angstvoll. V. — z čeho. Počal z té škody velmi teskliv býti. Sych., Háj. Král byl z toho teskliv. Let. 310. — čím. Duch můj tím jest často teskliv. Troj. 306. — po kom. Dobromir po svém bratru dlouho byl teskliv. Háj. 30. — kdy. Libuše při spra- vování lidu nezbedného t-liva byla. Háj. — za čím: za rodiči (zemřelými). Kn. poh. II. 51. Cf. Teskniti. — T. = nechuť mající, omr- zelý, lenivý, verdriesslich, mürrisch. V. Ne- buď teskliv, že dlúho sem tuto psal. Hus I. 93. T. život. Hus I. 455. T-vá mysl. Jel. Nevděčný plátce činí tesklivého dělníka. Sych. — nad čím. Jest nad tím teskliv. V. Byl jsem nad tím velmi teskliv. Žer. Sn. 55. — kdy: při práci. Kol. — T. = tesknosť činící, zarmucující, ängstigend, be- ängstigend, ängstlich. T-vé pečování (péče, starosť), Jel., temnosť, Kom., neštěstí. Troj. T-vá jest věc i žalostná o tom připomínati. Bart. Ó věrný křesťane! neztracuj toho věč- ného bohatstvie za časné a kratičké, ne- smírného za velmi malé, a za t-é utěšeného. Hus I. 470. Červ ten jest v duši tesklivé vrtlánie a oheň ten jest věčné těla pálenie. Hus II. 47. (Tč. ). — T. = obtížný, omrzelý, protimyslný, beschwerlich, verdriesslich, un- angenehm. V. T-vý posměch. Jel., starosť, Lom., člověk (obtížný). Ros. — komu. Jest mi již tesklivý. Us. Tesknice, pl., f. = tesknota, touha po
vlasti, das Heimweh. Na mor. Valašsku a ve Slez. Brt., Šd., Vck. T. ho berú, es er- greift ihn das H. Klš. Od tesknic umříti. Kld. Cf. Tesknota, Teskeň. |
||
|
|||
Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |