Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |
|
|||
69
|
|||
|
|||
Teskniti, il, ění; tesknívati = teskliti,
rmoutiti se, beklommen sein, sich ängstigen; po někom toužiti, Verlangen haben, sich sehnen; protimyslně nésti, nerád míti, über- drüssig werden, einen Ekel bekommen; stýskati se, sich langweilen, lange Weile haben. Jg. — abs. Počal t. Us. — koho. On (Ježíš) svých chotí neruší, neprzní, ne- teskní (= netesklí), jim se nikdy neprone- věří. Hus III. 269. Ta bázeň neteskní sva- tých, neb v nebi nemuož býti tesknosť. Hus III. 157. — pro koho: pro milovníka tesk- ním (smutna jsem). Hlas. — po kom. Ó bys po mně tak tesknila, jako já tu toužím po tobě. Puch. Po ní t-ní srdce člověka. Kšá. 8. 106. — Ros., Gníd. — sobě v čem, nad čím: v čítání dlouhých historií (proti- myslně nésti). Cf. Tesklivý. L. Nad dlou- hostí času (stýskati si). Jg. — za kým (kdy). Za kým mé srdečko ve dně v noci teskní. Sš. P. 199. Teskním Bože, teskním za synečkem hezkým, žalovala bych já svej maměnce, nesmím; Má mamička neví, ani vědět nesmí, za kým mé srdečko ve dne v noci teskní; Zpívala bych sobě, ale hrubě nesmím, dyž moje srdenko za milúnkým teskní. Sš. P. 199., 214. (Tč. ). — se komu kde. Teskní se mi život na tom světě. Us. Naše děti ve škole se t-nily. Slez. — si. Ó neteskni sobě, milá dievko! Kat. 1595. Teskno, vz Teskný. — T., adv. = te-
sklivo, bang, ängstlich. Kam se vobrátím, všade t. Sš. P. 281. Mám já miló, leda bylo, leda by teskno nebylo. Ib. 334. (Tč. ). Mieti mnoho peněz a nevěděti, kde ležie v ko- moře, bývá teskno hledati, když přijde po- třeba. Hus I. 362. — komu. Jest mi úzko a teskno. D. Všudy mi t. (stýská se mi). Ros. Teskno mi (obtížno, těžko). Teskno jich jednomu po druhém. Zlob. Dejte si ji za sklo, ať vám není teskno, choďte se na ni dívat. Píseň od Kut. hory. Teskno je mi všadzě; Teskno je mi teskno bez meho mi- leho, že neviní cestečky do krajiny jeho. Sš. P. 363., 416. (Tč. ). Křtem se mám křtíti a aj, kakť mi jest úzko neb teskno, dokud se neskoná. Hus I. 335. — komu s kým. Je mi s ním teskno (je mi obtížný, mrzí mne). Ros. — koho (akk. ). T. mě doma. Brt. S. 3. vyd. 35. 2. c. Za hory, za hory! nad záhory jasno, je-i tě šuhajku, je-i tě tam t. ? Sš. P. 410. Pán Bůh rač dále po- máhati, dosti mne při tom t. Žer. 326. Ne- bude ho t. Žer. L. I. 55., 76., Kn. poh. 459. Mne (= mně) teskno jest. Kom. — koho, komu po kom. Teskno tebe po té paní (stýská se ti po ní). St. skl. V. 110. Je nás po tobě velice teskno. Mor. Šd. Teskno je ňa teskno, ale nevím po kem, to po tem synečku, co je za potokem. Slav. Čes. -mor. pís. 143. Ó jak je mně teskno po tobě, šo- hajku; Zelene sem sela, zelene mi zešlo, žaden člověk nevi, po kem je mi teskno. Sš. P. 242., 416. (Tč. ). Bude tebe t. po tvém milém. Sš. P. 579. Nepochybuji, že vás po nich teskno jest. Žer. L. I. 92. — s inft. Až bylo teskno poslouchati. Solf. Jest mi t. vypravovati. Jel. Tesknoba, y, f., vz Teskeň.
Tesknosť, i, f. = těžkosť mysli, nepokoj-
|
nosť, die Beklommenheit, Bangigkeit, Be-
trübniss, Aengstlichkeit, Angst, der Gram. T-stí umříti; t. míti (teskniti); t. po někom míti (touhu). V. Pro hříchy v t-sti býti. Ojíř. V divných t-stech býti. Kom. Zpěvem t. mysli odháněti. Kom. Svědomí t. člověku činí. GR. Stálé t-sti stále na mne dou; Teď mám t. na srdci. Slav. Čes. mor. ps. 155., 128. Vnitřnieho ducha vezdajší t. Pass. 8. (Hý. ). Bože můj nebeský, jdú na mňa t-sti, že můj milý leží ve velkej nemoci; Test- knosti mne pominujú, žalosť mi nastává, ach měla jsem synečka, už mne zaněchává; Od bolesti zelená bylinka, od tesknosti je hezká panenka. Sš. P. 122., 210., 246. Maji veliké tesknosti, že tak jiní blúdie; Kterakú hrózu a bázeň má každá duše zlá od ďábla ve- likú, kterakú má t. přetěžkú; Velikú-li za ně (za hřiechy) t. a žalosť máš? Hus II. 10., III. 139., 144. (Tč. ). — T. = nechuť, omrze- losť, der Ekel, Verdruss, das Grauen. S t-tí něco dělati; k t-sti býti (mrzeti). V. S t-stí snáší i maličké chvilky prodlení. Kom. Řečí obdélnou t. učinil. Sych. Mám ženu, ješto mi t. činí; t. života; t. zahnati. Jel. Jsem sobě samému k t-sti. Jel. Velikú tesknosť toho jsem měl. St. skl. IV. 124. Kdež lidé mají najviece libosti, tu najviece mají tesk- nosti; Ana sě již jako práce liknuje a t-sti tohoto světa sě vzdaluje; Neopouštějte jeho pro jiného hriešného, mrzkého, biedného i zprznilého, s nímž viece jest tesknosti než utěšenie. Hus I. 297., III. 24., III. 269. (Tč. ). Tesknota, y, f. = tesknosť, die Bangig-
keit. Opanoval nás smutek a t. strašná. Gníd. T. po domu. Cf. Tesknice. Na Mor. Obešla ho taková t., že si nevěděl rady. Kmk. v Moravanu 1878. 111. Již jde na mne zas ta tesknota. Sš. Snt. 168. Teskný, zastr. těskný = úzký, neširoký,
nevolný, eng. T. příbytek, pouta. Jel. T. núze. Št. — T. = tesklivý, bang, angstvoll, beängstigt. Ros. Krutý žel tu teskné srdce rváše. Rkk. Stav teskné nejistoty. Dch. V teskné duši to ruje. Dch. — T. = nudný, langweilig, verdriesslich. Marek. Teskně dumy usedly si v ladné hájů stráně. Dch. Teskovati = teskliti. Tu slavíček teskuje.
Č. Bs. 94. Tesla, y, teslice, e, teslička, y, f. =
sekera tesařská jako motyka ostří na příč mající, die Krummhaue, Dechsel. Jg., Šp. Vj. T. rovná, die Flachdechsel; okrouhlá (se zahnutým ostřím k tesání žlabů), die Hohlhacke, Hohldechsel. — T. = tesák, die Hau-, Zimmeraxt. Ben. Teslárna, y, f. = hoblovati stolice, die
Hobelbank. Kom. Teslení, n., vz Tesliti.
Teslice = tesla.
Teslík, u, m. = sekera tesařská na způ-
sob litery T, u kteréž jedno ostří v směru topůrka, druhé tomu na příč jde, die Kreuz- axt der Zimmerleute. — T. = tesla okrouhlá. — T. = dláto, der Meissel. Reš. — T., osob. jm. Šd. Teslín, a, m., samota u Rožmitála. PL.
Teslina, y, f. T-y, pl., f. = drobné třísky
za teslou odskakující. Cf. Hobliny. Us. Č. |
||
|
|||
Předchozí (68)  Strana:69  Další (70) |