sb157-05 0..8296

Teskniti, il, ění; tesknívati = teskliti,
rmoutiti se, beklommen sein, sich ängstigen;
po někom toužiti, Verlangen haben, sich
sehnen; protimyslně nésti, nerád míti, über-
drüssig werden, einen Ekel bekommen;
stýskati se, sich langweilen, lange Weile
haben. Jg. — abs. Počal t. Us. — koho.
On (Ježíš) svých chotí neruší, neprzní, ne-
teskní (= netesklí), jim se nikdy neprone-
věří. Hus III. 269. Ta bázeň neteskní sva-
tých, neb v nebi nemuož býti tesknosť. Hus
III. 157. — pro koho: pro milovníka tesk-
ním (smutna jsem). Hlas. — po kom. Ó bys
po mně tak tesknila, jako já tu toužím po
tobě. Puch. Po ní t-ní srdce člověka. Kšá.
8. 106. — Ros., Gníd. — sobě v čem,
nad čím: v čítání dlouhých historií (proti-
myslně nésti). Cf. Tesklivý. L. Nad dlou-
hostí času (stýskati si). Jg. — za kým
(kdy). Za kým mé srdečko ve dně v noci
teskní. Sš. P. 199. Teskním Bože, teskním
za synečkem hezkým, žalovala bych já svej
maměnce, nesmím; Má mamička neví, ani
vědět nesmí, za kým mé srdečko ve dne
v noci teskní; Zpívala bych sobě, ale hrubě
nesmím, dyž moje srdenko za milúnkým
teskní. Sš. P. 199., 214. (Tč. ). — se komu
kde. Teskní se mi život na tom světě. Us.
Naše děti ve škole se t-nily. Slez. — si.
Ó neteskni sobě, milá dievko! Kat. 1595.

Teskno, vz Teskný. — T., adv. = te-
sklivo, bang, ängstlich. Kam se vobrátím,
všade t. Sš. P. 281. Mám já miló, leda bylo,
leda by teskno nebylo. Ib. 334. (Tč. ). Mieti
mnoho peněz a nevěděti, kde ležie v ko-
moře, bývá teskno hledati, když přijde po-
třeba. Hus I. 362. — komu. Jest mi úzko
a teskno. D. Všudy mi t. (stýská se mi).
Ros. Teskno mi (obtížno, těžko). Teskno
jich jednomu po druhém. Zlob. Dejte si ji
za sklo, ať vám není teskno, choďte se na
ni dívat. Píseň od Kut. hory. Teskno je mi
všadzě; Teskno je mi teskno bez meho mi-
leho, že neviní cestečky do krajiny jeho.
Sš. P. 363., 416. (Tč. ). Křtem se mám křtíti
a aj, kakť mi jest úzko neb teskno, dokud
se neskoná. Hus I. 335. — komu s kým.
Je mi s ním teskno (je mi obtížný, mrzí
mne). Ros. — koho (akk. ). T. mě doma.
Brt. S. 3. vyd. 35. 2. c. Za hory, za hory!
nad záhory jasno, je-i tě šuhajku, je-i tě
tam t. ? Sš. P. 410. Pán Bůh rač dále po-
máhati, dosti mne při tom t. Žer. 326. Ne-
bude ho t. Žer. L. I. 55., 76., Kn. poh. 459.
Mne (= mně) teskno jest. Kom. — koho,
komu po kom. Teskno tebe po té paní
(stýská se ti po ní). St. skl. V. 110. Je nás
po tobě velice teskno. Mor. Šd. Teskno je
ňa teskno, ale nevím po kem, to po tem
synečku, co je za potokem. Slav. Čes. -mor.
pís. 143. Ó jak je mně teskno po tobě, šo-
hajku; Zelene sem sela, zelene mi zešlo,
žaden člověk nevi, po kem je mi teskno.
Sš. P. 242., 416. (Tč. ). Bude tebe t. po tvém
milém. Sš. P. 579. Nepochybuji, že vás po
nich teskno jest. Žer. L. I. 92. — s inft.
Až bylo teskno poslouchati. Solf. Jest mi
t. vypravovati. Jel.

Tesknoba, y, f., vz Teskeň.

Tesknosť, i, f. = těžkosť mysli, nepokoj-

nosť, die Beklommenheit, Bangigkeit, Be-
trübniss, Aengstlichkeit, Angst, der Gram.
T-stí umříti; t. míti (teskniti); t. po někom
míti (touhu). V. Pro hříchy v t-sti býti.
Ojíř. V divných t-stech býti. Kom. Zpěvem
t. mysli odháněti. Kom. Svědomí t. člověku
činí. GR. Stálé t-sti stále na mne dou; Teď
mám t. na srdci. Slav. Čes. mor. ps. 155.,
128. Vnitřnieho ducha vezdajší t. Pass. 8.
(Hý. ). Bože můj nebeský, jdú na mňa t-sti,
že můj milý leží ve velkej nemoci; Test-
knosti mne pominujú, žalosť mi nastává, ach
měla jsem synečka, už mne zaněchává; Od
bolesti zelená bylinka, od tesknosti je hezká
panenka. Sš. P. 122., 210., 246. Maji veliké
tesknosti, že tak jiní blúdie; Kterakú hrózu
a bázeň má každá duše zlá od ďábla ve-
likú, kterakú má t. přetěžkú; Velikú-li za
ně (za hřiechy) t. a žalosť máš? Hus II. 10.,
III. 139., 144. (Tč. ). — T. = nechuť, omrze-
losť, der Ekel, Verdruss, das Grauen. S t-tí
něco dělati; k t-sti býti (mrzeti). V. S t-stí
snáší i maličké chvilky prodlení. Kom. Řečí
obdélnou t. učinil. Sych. Mám ženu, ješto
mi t. činí; t. života; t. zahnati. Jel. Jsem
sobě samému k t-sti. Jel. Velikú tesknosť
toho jsem měl. St. skl. IV. 124. Kdež lidé
mají najviece libosti, tu najviece mají tesk-
nosti; Ana sě již jako práce liknuje a t-sti
tohoto světa sě vzdaluje; Neopouštějte jeho
pro jiného hriešného, mrzkého, biedného
i zprznilého, s nímž viece jest tesknosti než
utěšenie. Hus I. 297., III. 24., III. 269. (Tč. ).

Tesknota, y, f. = tesknosť, die Bangig-
keit. Opanoval nás smutek a t. strašná.
Gníd. T. po domu. Cf. Tesknice. Na Mor.
Obešla ho taková t., že si nevěděl rady.
Kmk. v Moravanu 1878. 111. Již jde na mne
zas ta tesknota. Sš. Snt. 168.

Teskný, zastr. těskný = úzký, neširoký,
nevolný, eng. T. příbytek, pouta. Jel. T.
núze. Št. — T. = tesklivý, bang, angstvoll,
beängstigt. Ros. Krutý žel tu teskné srdce
rváše. Rkk. Stav teskné nejistoty. Dch.
V teskné duši to ruje. Dch. — T. = nudný,
langweilig, verdriesslich. Marek. Teskně
dumy usedly si v ladné hájů stráně. Dch.

Teskovati = teskliti. Tu slavíček teskuje.
Č. Bs. 94.

Tesla, y, teslice, e, teslička, y, f. =
sekera tesařská jako motyka ostří na příč
mající, die Krummhaue, Dechsel. Jg., Šp.
Vj. T. rovná, die Flachdechsel; okrouhlá
(se zahnutým ostřím k tesání žlabů), die
Hohlhacke, Hohldechsel. — T. = tesák, die
Hau-, Zimmeraxt. Ben.

Teslárna, y, f. = hoblovati stolice, die
Hobelbank. Kom.

Teslení, n., vz Tesliti.

Teslice = tesla.

Teslík, u, m. = sekera tesařská na způ-
sob litery T, u kteréž jedno ostří v směru
topůrka, druhé tomu na příč jde, die Kreuz-
axt der Zimmerleute. — T. = tesla okrouhlá.
— T. = dláto, der Meissel. Reš. — T., osob.
jm. Šd.

Teslín, a, m., samota u Rožmitála. PL.

Teslina, y, f. T-y, pl., f. = drobné třísky
za teslou odskakující. Cf. Hobliny. Us. Č.